Review: Nepříjemně blízko

Nepříjemně blízko – Too Close To Home

Autor – Linwood Barclay

Počet stran - 400

Vydáno – 2011

Nakladatelství – Knižní klub

Anotace

Sedmnáctiletá Derek, jenž se ukrývá v domě svých sousedů, se stane nechtěným svědkem trojnásobné vraždy. Ze sklepa, kam se schoval, sice nic nevidí, ale slyší, jak vrah pronáší jediné slovo: Hnus. Druhý kriminální thriller kanadského spisovatele vyvrcholí tentokrát zcela nečekaným zvratem, jenž dosvědčuje, že život člověka i jeho blízkých mnohdy ovlivní zdánlivé maličkosti, které se však řízením osudu mohou stát roznětkou nenapravitelných konců.

Recenze

Kniha Nepříjemně blízko je svým způsobem psychologickým románem, zabývajícím se tím, co všechno je člověk schopen tajit, jak se vyrovnat s tragédií, která se vám odehraje za dveřmi. Je to příběh, který odhaluje tajemství jedné rodiny a zároveň tajemství lidí okolo. Ukazuje, že loajalita a slepá důvěra může být hodně nebezpečná a že touha po zapomenutí, vymazání minulosti se nemusí vyplatit. Minulost se většinou ozve v tu nejméně vhodnou chvíli a udeří tam, kde to nejvíce bolí. A o tom se přesvědčí celá rodina Cutterových. Protože každý z nich něco tají před ostatními a stejně všechno vyplave na povrch.

V prologu se setkáváme s Derekem Cutterem a rodinou jeho sousedů - Langleyovými. Derek se jde rádoby rozloučit s kamarádem Adamem, který odjíždí s rodiči na týdenní dovolenou a Derek chce využít prázdného domu, aby měl soukromí se svou přítelkyní Penny. Jenže když se Langleyovi nečekaně ihned po odjezdu vrací, protože paní Langleyové není dobře, Derek se musí schovat. A tak se stane svědkem vraždy celé rodiny. Přesto ale neudělá nic. S hrůzou odejde a doma se chová jako by se nic nestalo. Jenže to je jen začátek. Proč zmizel starý počítač deset let mrtvého kluka? Proč někdo vůbec zaútočil na normální rodinu? A hlavně, nespletl si vrah dům? Po prologu celý příběh sledujeme z pohledu Jima, Derekova otce. 

Kniha je sestavena ze současnosti a vzpomínek, které objasňují chování lidí okolo i samotných aktérů příběhu. Je to taková mozaika, která postupně odkrývá jednotlivá tajemství, jednotlivé prvky, které do sebe perfektně zapadají. Postavy mají opravdu hodně negativních vlastností, nebo pokud zrovna ne vlastností, tak  je negativní to, co druhým neprozradili. Autorovi se povedlo vést čtenáře k "jasnému" závěru, kdo za vraždou stojí a jak se to celé odehrálo, a přesto dokáže konečnými zvraty děj posunout někam, kam se většina čtenářů myšlenkami ani nedostala. Bohužel pro mne to byla od začátku opravdu předvídatelná hra, kterou se pokoušel autor hrát. Ano, je tam mnoho odboček, které by mne nenapadly, ale ta hlavní kostra pro mne žádným překvapením nebyla.

Opravdu hodně mě zklamal překlad, respektive to, že se v knize vyskytly faktické chyby. Překlepy, chybějící písmenko, čárka, to se dá ještě odpustit, ale abych četla, že pan Langley se jmenuje Albert, najednou Adam a pak Arthur. To by naštvalo každého všímavého čtenáře. Samozřejmě nemůžu říct, zda je to chyba překladu, nebo už originálu, ale ve chvíli, kdy jsem na to narazila, jsem měla chuť knihu odložit. Já osobně bych knihu klidně o sto stran zkrátila, protože v poslední třetině se děj neuvěřitelně táhl, a i když objasňoval mnohé, bylo to zbytečně dlouhé.

Na jednu stranu to byla zajímavá kniha, zajímavý námět a rozhodně tu byly zajímavé postavy plné rozporů, na druhou stranu mne vůbec nebavila a občas jsem měla pocit, že stu slova, ale děj mi uniká někam daleko. Chyběl tomu spád, něco co by mne "probralo". Což je škoda, protože by to jinak mohl být opravdu strhující román se zajímavým koncem.

Na Barryho to zřejmě neudělalo dojem. "Dereku Cuttere, zatýkám tě pro vraždu Alberta Langleyho, Donny Langleyové a Adama Langleyho. Máš -"

...

Odepnul od pásku pouta, obrátil našeho syna a nasil mu je.

Měl jsem dojem, že v té chvíli náš svět víceméně skončil.