pondělí 16. ledna 2012

Můj autor roku 2011


Speciál od Syki
Jennifer Lee Carrell
Jennifer se narodila ve Washingtonu a následně vyrostla v Tucson. Jak sama říká, lásku k příběhům a knihám získala od své matky a už jako malá se věnovala „psaní“. Přesto se na střední škole rozhodovala mezi mikrobiologií a Angličtinou. Na Harvardu vystudovala Anglickou a Americkou literaturu a stala se uznávanou odbornicí na díla Williama Shakespeara. Svou lásku k němu promítla i do svých knih „Vraždy podle Shakespeara“ a „Shakespearova kletba“.

Trvalo dlouho, než jsem se dostala vůbec k přečtení první knihy a dlouhou dobu se na ní jen prášilo v knihovně. Snad i proto, že jsem vždycky měla před sebou nějakou „zajímavější“ knížku. Pak mi na ní jednou utkvěl pohled a prostě jsem si řekla, že když už jsem si jí pořídila, tak k tomu byl asi nějaký důvod a začetla jsem se. Zjistila jsem, že se mi opravdu líbí jak Jennifer píše a že je škoda, že toho víc nenapsala. Následně jsem zjistila, že mají „Vraždy podle Shakespeara“ pokračování a na to se opravdu těším.

Jako autora roku jsem si jí vybrala proto, že byla jediná kterou jsem četla mimo. Respektive nebyla to kniha ani od J. Deavera ani od K. Reichs a přesto, nebo možná právě proto se mi tak líbila. Hlavní předností je, že ze stylu psaní jsem cítila znalost tématu, že to nebylo žádné povrchní tlachání o divadelních hrách a Shakespearovi jako takovém. Bylo to něco, čemu jsem od začátku věřila a přivádělo mě to k zamyšlení se nad aktuálností tak starých her.

4 komentáře:

  1. Já jsem četla pouze druhý díl a to Shakespearova kletba a musím říct, že mě to zklamalo, těšila jsem se na to jako malá a asi čekala něco více, přišlo mi to strašně zmatené, ale líbila se mi ta provázanost se Shakespearem :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že jsem se do prvního dílu nějakou dobu nemohla začíst, ale povedlo se. Ale trochu mě děsíš :D snad to nebude tak hrozné a Shakespeara mám ráda, alespoň trochu by to mohl zachránit.

      Vymazat
  2. Možná to bylo tím, že jsem to četla chvíli po Šifře mistra Leonarda a Bratrstvu Turínského plátna a čekala jsem ho od toho více než jsem měla :) A co se týče Emily, já jsem si u toho krásně zavzpomínala na své mládí, kdy jsem četla Správné pětky a podobně :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já před tím četla jen knížky co se týkaly soudní antropologie, takže jsem nějak neměla dojem, že mi tam něco chybí, i když ten začátek byl strašně pozvolný a kdybych měla ke čtení cokoliv jiného asi bych jí odložila. Nakonec se mi to ale líbilo, právě tím, že to nebylo až tak zamotané. Ale Dan Brown je prostě originál. ;)

      Vymazat

Hlavně slušně :)