Rozdělená
srdce - Splitterherz
Autor
– Bettina
Belitz
Počet
stran - 480
Vydáno
–
2012
Nakladatelství
– Fragment
Anotace
Po
přestěhování je sedmnáctiletá Elisabeth naštvaná snad na celý
svět - přišla o všechny kamarády, na venkově není moc
příležitostí k zábavě a navíc rodičům to tam naprosto
vyhovuje. Všechno změní setkání s Colinem. Proč ji tento kluk
od začátku neuvěřitelně přitahuje, to nedokáže vysvětlit.
Chová se divně, odtažitě a dává Elisabeth jednu hádanku za
druhou. Jaké je jeho tajemství? Co skrývá? Svým pátráním
odhalí Elisabeth pravdu - její rodině, Colinovi i jí hrozí velké
nebezpečí.
Obálka
Pravidelné meme od SYKI
„Posuď knihu podle obalu“
pokračuje. Tentokrát se podíváme na knižní novinku a první
díl trilogie od Bettiny Belitz.
Jako
první tu máme hned českou verzi
obálky. Obálka se mi hodně líbí. Je zajímavá jak barevně, tak i námětem. Přestože se hodně podobá originálu, je trochu jiná a to se mi zamlouvá. Zaujalo mě, že srdce má křidélka připíchnutá na zeď, tedy podklad a všude kolem víří jemné detaily - lístky, srdíčka, chmýří. A moc hezky je do toho všeho zakomponován název knihy i jméno autorky. I když to by mohlo být větší. Ale i tak se mi opravdu hodně líbí. Příjemně laděná a přitom to, jak se zdá, nebude žádný romantický příběh, ale pořádné drama.
Další tu máme provedení polské verze paperbacku. Jak je na první pohled vidět, je to úplně něco jiného než ostatní obálky. On i název je úplně jiný než u německého originálu. Pożeracz snów pochopí asi všichni, aniž by museli umět polsky. Popravdě, nevím co si mám o obálce myslet. Není ošklivá, ale podle mě vůbec nesedí ke knize. Je to, jako by spojili dva motivy, které k sobě vůbec nepasují. Už jen to, že černí ptáci jsou i pod hladinou vody. Mraky jsou useknuté a dívka na obrázku má neuvěřitelně znuděný výraz. Jediné co se mi tady líbí je styl písma. To je opravdu hezké, i když opět neladí se zbytkem obálky. 
Teď zabrousíme trochu na jih Evropy a podíváme se na španělskou
obálku. Tahle obálka je téměř totožná s originální německou. Nicméně je jinak uspořádaná a řekla bych, že se jim to povedlo. Je tu trochu jiný odstín růžové, ale i tak je to pořád totéž. Což ale nedá říct o názvu knihy. Ten je opravdu hodně povedený. Pod "Ladrones de sueños" se skrývají "Zloději snů". Pořád nechápu, kde k takovému názvu přišli, ale až si přečtu knihu, budu o něco moudřejší a třeba pochopím. Znovu by jméno autorky mohlo být o něco málo větší, ale zase na druhou stranu, takhle nenarušuje celek.
Předposlední tu je Slovenská verze, která mě hodně překvapila svým názvem. Vychází pod stejným nakladatelstvím a přesto má stejný název jako Španělská nebo Polská verze. Obrázek je totožný jak s originálem, tak s českou verzí, jen se znovu liší barevně. Tahle obálka vypadá méně chladně, spíš tak nějak "zamilovaně". Kdyby někdo přede mne postavil českou a slovenskou obálku, asi by mi chvilku trvalo odlišit je, jsou si opravdu neuvěřitelně podobné a to i typem písma, rozložením, prostě skoro vším. Ale přesto se mi líbí víc česká s modrým podtónem.
A naposledy se podíváme do Německa, odkud je originální obálka Splitterherz. Tahle obálka se mi líbí ze všech nejvíc. A to hlavně tím, jak si pohrála s názvem. Ten typ písma se mi zamlouvá a je součástí celého obrázku. Barevně je nejvýraznější a přitom nevyčnívá. V porovnání s jinými německými obálkami je tahle top.
Tak co říkáte na
dnešní obálky? Která se vám líbí a která naopak ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Hlavně slušně :)