Adventní šílenství aneb Vánoce se blíží

Ať se podíváte, kam se podíváte, odevšad se na nás hrnou nezadržitelně Vánoce. Ano, už je to tak. Za krásných 14 dní bude štědrý den, a to mě donutilo se zamyslet nad tím, co se na většině blogů postupně objevuje – tradice, nákupy, pečení a podobně. Úmyslně jsem se nezapojila do žádného připravovaného projektu, protože jsem věděla, že na splnění „termínů“ nebudu mít čas. Ale nechci vás „připravit“ o trochu toho mého soukromí. Toho, co se u nás na Vánoce děje.

Všechno tak trochu začíná už v listopadu, kdy píšu Ježíškovi. Tuhle tradici jsem posunula postupem času k dokonalosti. Svým „ježíškům“ odešlu email se seznamem, s odkazy, kde to třeba koupit, nebo alespoň s obrázkem. Je to trochu podobné té reklamě na „google“ v televizi. Ježíšci se pak domluví a je to. Myslím, že jsem docela skromná, takže to není nijak sáhodlouhý seznam, nicméně se na něm vyskytuje kolem deseti patnácti knížek, aby mě pak pod stromečkem čekalo alespoň nějaké vzrůšo.

V listopadu taky začínáme s ostatními členkami vokálního souboru připravovat repertoár na adventní koncerty. Na první pohled se to může zdát snadné, ale představte si skupinku osmi holek, které pracují, studují, bydlí po celé republice. To pak dát dohromady všechno co je potřeba dá hodně zabrat. Některé soubory zkouší každý týden, nebo i několikrát. U nás je štěstí, když se sejdeme na jedné zkoušce cca 14 dní před, alespoň v polovičním počtu. Ale generální zkouška den předem je povinná pro všechny, kromě těch, co jsou v práci. Pro nás je to ale pořád zábava a já si bez toho bláznění kolem zapomenutých not, špatného textu a trémy, neumím představit advent. Už teď se děsím neděle, kdy máme další koncert, tentokrát hodinový v kostele.

Nevím jak u vás, ale moje maminka nám stále „dělá Mikuláše“, tedy připraví pro nás nějakou dobrotu za okno. Čím jsme s bráchou starší, tím jsou to zdravější věci, ale i tak je to fajn. Jen jsme letos nedostali kalendář. Ale co, já jsem stejně vždycky zaútočila na okýnka dřív, než byla na řadě. Letos jsem Mikulášů a Andělů moc nepotkala. Asi tak dva tři. Stejně se divím, jak je někdo v tom mrazu schopný chodit venku jen v převleku.

Cukroví, to je kapitola sama pro sebe, respektive by to vydalo na sáhodlouhý článek. Cukroví je totiž něco, co rozděluje moji rodinu. Já bych udělala vosí hnízda, marokánky a sádlovky (neptejte se co to je :o) ) a stačilo by. Jenže to nejde, protože moje maminka je v tomhle směru blázen. Nejen že peče známým, kamarádům, babičkám, ale i pro nás dělá všechno v extrémním množství. Takže není výjimkou, že máme třicet druhů všemožného cukroví, a to všechno v kilech. To se pak ty kila projevují jinde. Naštěstí jsem schopná odolat, protože mi to chutná jen ve chvíli, kdy je to teplé z trouby. A po měsíci co se u nás peče, jsem tak „vzdušně přeslazená“, že bych ho klidně s radostí zakázala.

A nakonec ten Štědrý den. Když jsem byla menší, slavilo se u nás tak, aby byla máma doma. To znamenalo, že když měla být na štědrý den v kasárnách, přišel ježíšek o den dřív nebo později.  Jako dítě jsem to vůbec nevnímala jako něco špatného. Spousta mých kamarádů měla rodiče v armádě, takže to bylo běžné. A ani teď by mi to nevadilo. Stačí, že budeme všichni společně. Máma jako obvykle bude vyšilovat, že jí nepomáháme, že děláme tohle nebo tamto špatně, ale to už k těm našim Vánocům patří. Už několik let si necháváme kapra vykuchat a naporcovat, přeci jen to je pak čistší, ale nedělá mi problém kapra bacit palicí a vykuchat. Jen ho nesním. Takže pak mám k bramborovému salátu lososa. Rybí polévku se sebezapřením sním, ale vždycky si říkám, proboha proč :o)?! Večeříme kolem páté, pak pouštíme ořechové lodičky, rozkrojíme jablko a následně zazvoní zvoneček a jdeme rozbalovat dárky.

Nedílnou součást Vánoc tvoří pohádky. Neumím si představit, že bychom nekoukali na nějakou pěknou českou pohádku. Loni jsem si zamilovala pohádku s Tomášem Klusem. Hudební jsou prostě úžasné. Ale musí to být klasická pohádka a ne rádoby moderní příběh, kdy je to tak kýčovité, že byste to nejraději ihned přepnuli. Bez jaké pohádky si neumíte představit Vánoce?