Review: Milenka spravedlnosti

Milenka spravedlnosti - Mistress of Justice

Autor – Jeffery Deaver

Počet stran - 338

Vydáno – 2012

Nakladatelství – DOMINO

Anotace

Taylor Lockwoodová pracuje přes den v renomované advokátní kanceláři na Wall Street a v noci se věnuje své velké vášni, jazzové hře na piano. Její život se od základu změní ve chvíli, kdy ji hvězdný advokát Mitchell Reece požádá o pomoc při hledání životně důležitého dokumentu, jehož ztráta ho může připravit nejen o mnoho milionů dolarů, ale i o kariéru.

Recenze

Román z právnického prostředí na Wall Street začíná jako obyčejný příběh z právnické kanceláře. Ztráta jediného dokumentu otevře dveře do 13. komnaty celého právnického podsvětí. Mitchell Reece je odhodlán ztracený dokument najít – potichu a hlavně nenápadně. A tak se do všeho zapojuje Taylor Lockwoodová, právní asistentka, která se stává spojkou mezi děním v kancelářích a tím, co se děje za dveřmi barů. Postupně hledá ty, kteří by měli prospěch z neúspěchu žaloby, potopením jednoho z největších klientů právnické kanceláře. Jak se zdá Taylor se do toho pořádně opře a šlape dotyčnému na paty.

V právnické kanceláři se ale odehrává další drama. Fúze,, která by změnila uspořádání a hlavně postavení největších společníků. Každý se snaží na druhé vyhrabat pořádnou špínu, a že no není nic těžkého. Každý z nich má své tajemství, pro něž by byl ochoten udělat hodně. Možná i vraždy. Přestože to vypadá jako nehoda, Taylor si není jistá tím, jestli se ten, co se ji a Mitchella snažil vytlačit ze silnice nepokoušel zabít. Všechno to hledání v soukromí starých mužů jí dává za pravdu, že by byli schopni nejen zastrašovat, ale možná si i najmout někoho, kdo by za ně udělal špinavou práci.

Jak už to tak bývá u románů Jefferyho Deavera, nic není takové, jak se na první pohled zdá. Nikdo není tím, kým si myslíme, že je. Postupně se odhalují tajemství, ale i nedorozumění, která dávají člověku pocit, že to musel udělat zrovna ten nebo ten. Autor si hraje s drobnostmi, které Taylor řekne nebo vidí, a tak dostává čtenáře přesně tam, kde ho chce mít. A pak se najednou všechno obrátí a je to jasné. Poslední střípky se poskládají dohromady.

Musím říct, že jsem s touhle knihou trávila až moc času. Bylo to především proto, že se zde vyskytovalo na můj vkus až moc jmen se kterými jsem zápasila. Měla jsem problém zařadit je k postavám. Námět jako takový je hodně zajímavý. Je zde vidět, že kniha byla napsána už před značnou dobou, což se odráží ve vyšetřovacích a detektivních technikách. Jelikož jsem velká fanynka Jefferyho Deavera, občas mi stačí málo, abych věděla „na čem jsem“. Takže pro mě samotné rozluštění kdo za vším stojí nebylo až takové překvapení. Zařadila bych tuhle knihu k těm slabším, ale určitě je zajímavá a stojí za přečtení.

Kdyby Taylor Lockwoodová nebyla zasvěcená, nikdy by nepoznala, že sleduje soudní přelíčení.

Viděla znuděného soudce houpajícího se na židli a roztěkané advokáty. Viděla soudní sluhy, kteří nenuceně chodili sem a tam a žádný z nich se nesoustředil na projednávané téma.