Game - Geim
Autor - Anders de la Motte
Počet stran - 360
Vydáno - 2013
Nakladatelství - Knižní klub
Třicetiletý Henrik Pettersson, zvaný HP, se vrací z nočního tahu stockholmskou podzemní dráhou domů. Na sedadle proti němu leží mobilní telefon, který po chvíli zabliká a vyzve ho esemeskou ke vstupu do hry. Naivní Henrik neodolá, přestože zpráva ho varuje, aby si vše pořádně rozmyslel. Za první splněný úkol (krádež deštníku) obdrží na účet finanční odměnu. Díky další dobře odvedené práci získá přístup na svůj herní profil – a zjistí, že už ho podporuje menší fanklub… Zadání jsou stále nebezpečnější, ohlasy stále větší a částky na kontě stále vyšší. Pak přijde úkol, jehož splnění obnáší útok na lidské životy. HP netuší, že půjde i o jeho blízké. Ze hry však není cesty zpátky…
Díky náhodě se Henrik Pettersson dostane k telefonu, který mu nabídne účast ve Hře. Nabídka je lákavější především finanční odměnou a také spoustou fanoušků, které Henrika bezmezně podporují a oslavují každý další jeho úspěch. Jediné co musí udělat je nemluvit o Hře a plnit úkoly, i když je to vždy jen jeho svobodné rozhodnutí, zda úkol splní. Všechno vypadá jednoduše. Tady někomu popsat dveře, jinde něco sebrat a někomu anonymně poslat, povolit šrouby u auta. Úkoly ale zvyšují svou náročnost i finanční odměnu, a ta spolu se slávou HP úplně zatemní mozek. A pak je najednou konec.
Paralelně se s příběhem Hry odehrává ještě jeden z pohledu Rebeccy Norménové, policistky u Ochrany osob. Na první pohled spolu příběhy vzájemně nesouvisí, ale postupem se začínají protínat a objevují se zajímavé skutečnosti, které příběh posouvají rychle kupředu. Rebecca má v sobě vnitřní démony, svoje nevyřešené problémy, které se dostávají napovrch, a do toho všeho se objevuje spojitost s HP.
„HP“ by sám sebe bezesporu nazval neobyčejným a nepochopeným mužem. Ve skutečnosti je to obyčejný, líný a nezodpovědný třicátník, který se zasekl někde v době puberty a má pocit, že mu celý svět křivdí a trestá ho za něco, co neudělal, že je mu svět dlužen. Jako hlavní postava příběhu je nezvyklý, což je pro knihu tohoto žánru bezesporu výhodou, nicméně nemusí sednout každému. I Rebecca není úplně klasickou postavou a v kombinaci s HP tvoří značně nesourodou, i když dynamickou dvojici.
Autor si vybral velice zajímavé téma, ale podle mého ho nedostatečně rozehrál. Snažil se vytvořit záhadné prostředí, kde je hranice mezi realitou a Hrou téměř neznatelná, ale zároveň nechával čtenáře do značné míry tápat. Pro některé čtenáře a především čtenářky může být problém používání herního slangu a pro neagličtináře je téměř nemožné plynule vnímat text, který je protkaný spoustou anglických slov a vět. Nicméně, závěr mě hodně překvapil, což mé celkové hodnocení rozhodně zlepšuje.
Ale koho to sakra zajímá?
On je teď přece the new number one, the Master of the Game!
Mission completed, pomyslel si nadšeně. Tři tisíce bodíků a k tomu ještě skoro pětadvacet čerstvých litříků na účtu.
Autor - Anders de la Motte
Počet stran - 360
Vydáno - 2013
Nakladatelství - Knižní klub
Anotace
Třicetiletý Henrik Pettersson, zvaný HP, se vrací z nočního tahu stockholmskou podzemní dráhou domů. Na sedadle proti němu leží mobilní telefon, který po chvíli zabliká a vyzve ho esemeskou ke vstupu do hry. Naivní Henrik neodolá, přestože zpráva ho varuje, aby si vše pořádně rozmyslel. Za první splněný úkol (krádež deštníku) obdrží na účet finanční odměnu. Díky další dobře odvedené práci získá přístup na svůj herní profil – a zjistí, že už ho podporuje menší fanklub… Zadání jsou stále nebezpečnější, ohlasy stále větší a částky na kontě stále vyšší. Pak přijde úkol, jehož splnění obnáší útok na lidské životy. HP netuší, že půjde i o jeho blízké. Ze hry však není cesty zpátky…
Recenze
Jediným stiskem YES se realita střetává s interaktivním světem. Jediným krokem překročil Henrik „HP“ Pettersson tenkou linii mezi obyčejným životem a životem s Hrou. Linii, za kterou nemusí být nic takové, jak to na první pohled vypadá. Maličkost může být jen dalším ozubeným kolečkem v ohromném stroji, se kterým někdo bravurně manipuluje.
Díky náhodě se Henrik Pettersson dostane k telefonu, který mu nabídne účast ve Hře. Nabídka je lákavější především finanční odměnou a také spoustou fanoušků, které Henrika bezmezně podporují a oslavují každý další jeho úspěch. Jediné co musí udělat je nemluvit o Hře a plnit úkoly, i když je to vždy jen jeho svobodné rozhodnutí, zda úkol splní. Všechno vypadá jednoduše. Tady někomu popsat dveře, jinde něco sebrat a někomu anonymně poslat, povolit šrouby u auta. Úkoly ale zvyšují svou náročnost i finanční odměnu, a ta spolu se slávou HP úplně zatemní mozek. A pak je najednou konec.
Paralelně se s příběhem Hry odehrává ještě jeden z pohledu Rebeccy Norménové, policistky u Ochrany osob. Na první pohled spolu příběhy vzájemně nesouvisí, ale postupem se začínají protínat a objevují se zajímavé skutečnosti, které příběh posouvají rychle kupředu. Rebecca má v sobě vnitřní démony, svoje nevyřešené problémy, které se dostávají napovrch, a do toho všeho se objevuje spojitost s HP. „HP“ by sám sebe bezesporu nazval neobyčejným a nepochopeným mužem. Ve skutečnosti je to obyčejný, líný a nezodpovědný třicátník, který se zasekl někde v době puberty a má pocit, že mu celý svět křivdí a trestá ho za něco, co neudělal, že je mu svět dlužen. Jako hlavní postava příběhu je nezvyklý, což je pro knihu tohoto žánru bezesporu výhodou, nicméně nemusí sednout každému. I Rebecca není úplně klasickou postavou a v kombinaci s HP tvoří značně nesourodou, i když dynamickou dvojici.
Autor si vybral velice zajímavé téma, ale podle mého ho nedostatečně rozehrál. Snažil se vytvořit záhadné prostředí, kde je hranice mezi realitou a Hrou téměř neznatelná, ale zároveň nechával čtenáře do značné míry tápat. Pro některé čtenáře a především čtenářky může být problém používání herního slangu a pro neagličtináře je téměř nemožné plynule vnímat text, který je protkaný spoustou anglických slov a vět. Nicméně, závěr mě hodně překvapil, což mé celkové hodnocení rozhodně zlepšuje.
Ale koho to sakra zajímá?
On je teď přece the new number one, the Master of the Game!
Mission completed, pomyslel si nadšeně. Tři tisíce bodíků a k tomu ještě skoro pětadvacet čerstvých litříků na účtu.
Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Knižní klub.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Hlavně slušně :)