Druhá ze série Alvarezová&Pescoliová - Vyvolená k smrti
Včera
Regan Pescoliová byla rozpálená do ruda.Ne však sexuálním vzrušením.
Žhnula vzteky. Ovládal ji hněv. Zuřila.
Volant svého Jeepu Cherokee svírala tak pevně, až jí zbělely klouby na rukou. Skřípala zuby a čelním sklem napjatě sledovala zasněženou silnici, jako by se na ní mohl každou chvíli objevit ten šmejd, který ji tak vytočil.
„Sakra,“ zaklela polohlasem, když služební auto sklouzlo na zledovatělé krajnici. Srdce jí divoce bušilo, tváře hořely, a to navzdory arktickým teplotám venku.
Nikdo, nikdo na světě, nedokáže Regan dopálit tak jako její bývalý manžel Luke „Štístko“ Pescoli. Což se mu dnes podařilo na výbornou. Jenže tentokrát už zašel příliš daleko. Překročil pomyslnou hranici. Zatraceně! Za celé ty roky společného života se od něj nedočkala ničeho dobrého.
A dnes si ten hajzl z ničeho nic dovolil odvést jí děti.
Šílené tempo, kterým se Regan hnala po úzké silnici mezi ostrými skalami a hlubokými stržemi, nedokázaly zmírnit ani uklidňující vánoční melodie linoucí se z autorádia. Přes zamlžené čelní sklo sotva viděla klikatou cestu před sebou, přesto přitiskla pedál plynu až k podlaze, kdykoliv mohla. Před očima měla jen rudou mlhou zahalený obrázek toho hajzla Lukea Pescoliho a jeho nové ženy, barbíny Michelle.
Bariéra vysokých hor oddělující jejich domovy jí dosud vyhovovala. Dnes se ovšem k Lukeovi potřebovala dostat co nejrychleji a obtížná trasa ji jen zpomalovala.
V hlavě jí jako přeskakující deska pořád dokola zněl jejich poslední hovor, kdy jí oznámil, že si vzal její děti. Děti, které vychovávala prakticky sama! Tím svým povýšeným hlasem jí sdělil: „Popovídali jsme si, já, děti i Michelle, a došli jsme shodně k závěru, že Jeremy s Biancou budou žít u nás.“
To ji rozzuřilo. Ještě než práskla telefonem, řekla do sluchátka mrazivě pevným výhrůžným hlasem: „Sbal dětem věci, Lukeu, protože si pro ně přijedu. Včetně Cisca. Chci zpátky svého syna, svou dceru i svého psa. A jedu si pro ně teď hned!“
Zamkla dům a nasedla do auta. Nemyslela na nic jiného, než jak dostat zpátky své děti. A jak zastřelí Lukea.
Když se na zasněženém a zledovatělém povrchu pomalu rozjela, motor jeepu na protest zaječel. Natáhla se pro krabičku cigaret, kterou si v přihrádce šetřila pro „extrémně stresové situace“, byla však prázdná. „Paráda!“ Zmačkala ji do kuličky a hodila na zem před sedadlo spolujezdce. Chtěla se toho zlozvyku zbavit…
Jednou provždy. Třeba je tohle začátek naprostého konce s kouřením, řekla si.
„Ou, venku je taková zima,“ stihl se z rádia ozvat hlas nějaké countryové zpěvačky, než ho Pescoliová nasupeně přepnula na CD přehrávač.
„Máš sice recht, holka, ale nestojím o to, aby mi to někdo připomínal i z rádia,“ zamumlala a zahnula do zatáčky. Pneumatiky na sněhu podklouzly, brzy se ale hluboký vzorek zaryl do uježděného sněhu.
Pescoliová si toho sotva všimla.
Stejně tak prakticky nevnímala stromy, které na okraji cesty vystupovaly z mlhy jako mlčenlivá stráž. Jejich větve se prohýbaly pod vysokými sněhovými čepicemi. Kmitající stěrače odháněly z čelního skla neodbytné vločky a z topení proudil do vozu teplý vzduch. Ačkoliv zapnula ventilátor na plný výkon, na vnitřní straně oken se přesto srážela pára.
Znovu zatoužila po cigaretě. Stačil by jí jediný šluk! Připravovala se na konfrontaci se svým bývalým mužem. Takhle tedy měly vypadat její úžasné Vánoce? „Šťastné a veselé“? „Pokoj všem lidem dobré vůle“? Nic takového jí ale díky Lukeovi Pescolimu nečekalo. Vzpomněla si znovu na všechny ty kecy o tom, jak by měli udělat Vánoce hezké zejména pro děti, jak by se k sobě měli chovat slušně a mile, jak by měli krotit emoce. Taková blbost!
Neměl právo vzít si její děti.
Ano, pracovala na úřadu šerifa hodně přesčas. Navíc ještě nedávno bylo potřeba každého volného člověka kvůli sněhovým bouřím, neustálým výpadkům proudu a silničním uzavírkám.
A především – pořád tu byl otevřený případ vraha od Medvědí řeky, prvního masového vraha v historii téhle části Montany. Tenhle chlap jí naháněl hrůzu. Šlo o trpělivého, disciplinovaného a inteligentního vraha, který kdovíjak dokázal na několik desítek metrů prostřelit pneumatiku nic netušící oběti. Tu pak „zachránil“ a odvlekl na nějaké opuštěné místo, kde jí ošetřil rány. Získal si její důvěru a pak ji donutil jít nahou do divočiny, kde ji přivázal ke stromu a nechal zemřít pomalou, trýznivou smrtí umrznutím.
Bože, jak ráda by ho dostala!
Anotace
Detektiv Regan Pescoliová pracuje na případu Vraha od Medvědí řeky už několik měsíců. Ani v nejhorším snu by ji však nenapadlo, že sadistický maniak zaútočí i na ni. Regan moc dobře ví, že v jeho zvrácené mysli existuje jakýsi šílený plán, jehož základní součástí jsou oběti přivázané k osamělým stromům v mrazivé pustině montanských hor. Tam je pochopitelně nečeká nic jiného, než osamělá smrt, která přichází až po dlouhých hodinách nesnesitelného trápení.Nate Santana doposud nepotkal ženu, která by se jen vzdáleně podobala Regan Pescoliové. Teď ale zmizela a Nate tuší, že jí hrozí smrtelné nebezpečí – a že jediný člověk, který mu Regan pomůže najít, je její kolegyně Selena Alvarezová. S každým krokem, který v pátrání učiní, jsou však blíže strašlivé pravdě o podrobnostech Reganina zmizení i údělu, k němuž ji vrah předurčil.
V liduprázdných montanských lesích se skrývá zlo. Pokud mu chtějí policisté a Nate Santana učinit přítrž, musí pochopit vrahův zvrácený plán a rozluštit vzkaz, který jim postupně zanechává na každém místě činu... (www.dominoknihy.cz)
Série
Žádné komentáře:
Okomentovat
Hlavně slušně :)