Review: S hlavou v oblacích

Originální název - S hlavou v oblacích pejru

Autor - Kateřina Petrusová

Počet stran - 120

Vydáno - 2013

Nakladatelství - Fragment

Recenze

Stačí málo a z příjemného víkendu s kamarádkami kdesi v jižních Čechách se stává pořádná katastrofa v podobě srážky s tvrdohlavým … koněm, který Markétě pořádně zamotá hlavu. Jak si městská holka, jako je Markéta poradí s vidlákem, jako je Marvin? Tohle nemůže dopadnout dobře. Nebo jo? Možná.

Markéta je taková normální moderní městská ženská. Taková, která všechno zvládá sama, je až nezdravě od rány a pro nějaké to peprnější slovo nejde daleko. A při nadávání neschopné navigaci někde uprostřed polí se jí pod kola jejího miláčka připlete kůň. Uprostřed ničeho na ní zírá kůň. Aby toho nebylo málo, v tomhle bohem zapomenutém místě není ani signál. Jak si má zavolat asistenční službu? Jedinou možností je dostat se do další vesnice a tam sehnat pokud možno traktoristu, který jí zachrání auto a ona bude moct pokračovat v cestě. Tam však narazí na Marvina a všechno se zvrtne.

Markéta a Marvin jsou na první pohled dva naprosto odlišní lidé. Snad by se ani víc lišit nemohli. Přesto, že by po něm nejraději hodila první šutr, který se jí dostane pod ruku, cítí, že ji až nebezpečně přitahuje. Usoudí, že pokud má na statku zůstat, nebude si to komplikovat. Jenže, to se lehko řekne a hůř dělá. Kdyby se jí Marvin nemotal pod nohy, neměla by neustále chuť mu sundat tričko. A u toho trička to nakonec nezůstane. Po bláznivém víkendu se nakonec Markéta vrací do Prahy a Marvina nechává tam, kde ho našla. Ten však nezůstává bez následků a Markéta je nucena nastalou situaci řešit.

S hlavou v oblacích je sice jen velice krátká kniha, ale je to něco, co si prostě musíte přečíst. Nejen že je to neskutečně vtipné a zároveň naivně romantické, ale má to v sobě nebezpečně pozitivní náboj, že se během čtení budete usmívat. A po do dočtení, budete mlátit hlavou do stolu, že chcete alespoň dalších 120 stránek, abyste věděli, jak to bude dál. Pro takové jako já, napsala naštěstí Katka ještě takovou „jednohubku“ v podobě Vánoc v pejru. Ale že by mi to nějak ulehčilo situaci, jak se rozloučit s touhle praštěnou dvojicí to teda ne. A doporučuji přečíst si to až po téhle knize ať se nepřipravíte o překvapení.

Zasadit příběh do českého prostředí není vůbec jednoduché, ale autorka se s tím vypořádala bravurně. Ona taková vesnická jihočeská Lhota je prostě jako každá druhá a tak přesně víte, kde že to Markéta uvízla. A ještě jedna věc. Spojení Markétiných neustále ledových rukou a nohou s jejím příjmením Mrázová? No řekněte sami, není to už samo o sobě perfektní? A až dočtete, zjistíte i jak se jmenuje Marvin, budete se dlouho smát. U téhle knihy se vlastně nedá dělat nic jiného než se přitrouble culit nebo smát. A poslední poznámka – k tomuhle musí nutně vydat další díl(y)! A samozřejmě je musí Katka napsat. :o)

Byla jsem docela vděčná za to, že se mi na stole za pondělí nahromadila spousta věcí a já tak konečně neměla čas přemýšlet nad všemi kdyby.

A že jich sakra bylo!

Kdybych nebyla blbá...

Kdybych tomu dala šanci...

Kdybych tam bývala vůbec nejela!

Kdybych nedělala krávu...