Review: Už mě vidíš?

Originální název - Now You See Me (Lacey Flint #1)

Autor - S.J. Bolton

Počet stran - 424

Vydáno - 2013

Nakladatelství - Domino

Recenze

Lacey Flintová v první moment nechápala co se děje. A pak jí hlavou běhala spousta otázek. Mohla jsem něco udělat? Žila by? Jak to, že jsem nic neviděla? Kdo něco takového mohl udělat? Nějakým záhadným způsobem ale tuší, že to, co se děje v londýnských ulicích nějak souvisí s ní.

Lacey měla vždycky slabost pro zločiny a zločince. Od dětství jí fascinovalo, co se v hlavách vrahů odehrává, a tak by se nikdo nepozastavil nad tím, že se z ní stala policejní vyšetřovatelka. Nikdy nebyla výstřední, vlastně si jí na stanici nikdo pořádně ani nevšímal – nenápadná šedá myška. Všechno se ale změní ve chvíli, kdy se sama ocitá uprostřed vyšetřování vraždy. Na zastrčeném sídlišti jí v náručí zemře žena a od té chvíle začíná kolotoč, který všem zamotá hlavu. A přestože je Lacey oficiálně mimo vyšetřování, je přesunuta na stanici, která případ řeší. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se někdo pustil do napodobování Jacka Rozparovače.

Případu se ujímá inspektorka Tullochová, která nestojí o žádné komplikace. Přestože se všichni snaží, mrtvých žen přibývá a média policii nešetří. Tullochová do případu zapojí inspektora Joesburyho, který se stává Laceynou skoro-chůvou. Oba k sobě pociťují averzi a zároveň to mezi nimi jiskří. Jejich problém je totiž někde hluboko a ani jeden o tom zatím nechce mluvit. Joesbury tuší, že Lacey neříká úplně všechno. Sice je expertka na Rozparovače, to ale nevysvětluje její propojení s případem. A ať se Lacey snaží zapírat sebe víc, je jasné, že nějak ty vraždy s ní souvisejí.

Příběh je vyprávěn ve dvou rovinách. Jednou je přítomnost odvíjející se den po dni od první vraždy. Druhou je minulost, jedenáct let zpět, někde v Londýně. Vzájemně téměř nesouvisející události se ukazují na konci jako klíčové. Policie hledá jeden jediný společný prvek, motiv, proč by si někdo vybíral zrovna tyto ženy. Dlouho se jim nedaří najít cokoliv, co by je mohlo spojovat. Dlouho to vypadá, že jsou oběti jen náhodné. Brutalita s jakou je pachatel zabíjí, svědčí ale o něčem jiném, něčem osobním. A pak je tu ta hudba. Píseň, která vrací Lacey do minulosti a místa, která má ráda.

Autorka S. J. Bolton čtenáře překvapí především tím, že sice odhaluje stopy k vrahovi, ale opravdu dlouho nechává otevřená zadní vrátka. Osobně jsem sice tušila, o co vlastně jde, ale závěr a odhalení mi vyrazilo dech. Opravdu jsem takový závěr nečekala. Velice zajímavý a poutavý je vztah Lacey a Marka Joesburyho. Celému případu dodává jiskření a občas i zdravou dávku humoru. Přesto Už mě vidíš? zůstává především drsným anglickým thrillerem, který nenechá čtenáře vydechnout, dokud nedočte poslední stránku. A možná ani pak ne.

Od toho prvního rána se za mnou nezastavil, ale druhého dne mi přišel balík od německé firmy Steiff. Vevnitř jsem našla hnědou plyšovou hračku s jasně červenou mašličkou a neskutečně roztomilým obličejem. Měla jsem medvídka. Odtrhla jsem oči od nohou postele, kde seděl, a znovu se podívala na Tullochovou.

„Na tom mostě tvrdil, že ti na něj někdo narafičil,“ podotkla jsem.

„To říkají všichni, Lacey,“ odpověděla.