Quote of the Week #3

Sobotní meme od Judit z blogu My Alternative World of Books

• Postnout jeden vtipný moment z knihy
• Postnout jednu romantickou scénu z knihy
• Postnout výrok, který vás donutil zamyslet se, nad kterým jste se pozastavili, který pro vás něco symbolizoval...

Vtipný moment

"Máš hezkej úsměv,"řekl.

To mě nadzvedlo. Nesnáším osobní poznámky. "Běž do hajzlu, Pavouku," řekla jsem, "do hajzlu."

Najít v jakékoliv knížce co mám doma něco vtipného? Téměř nadlidský výkon :) Tedy nedivím se, snadnější by bylo najít cokoliv, kde by byla mrtvola, ale nakonec jsem našla tohle. Ono to není až tak vtipné, ale v kontextu knihy ano. Úryvek je z knihy Čísla - Na útěku když se Jem rozčílí jen proto, že jí někdo složí kompliment. Já vím, asi by se tam našel vtipnější moment, ale tenhle se mi líbil, protože občas to samé dělám taky. Tedy, ne že bych někoho posílala do patřičných míst, ale tak nějak se z toho snažím vybruslit.

Romantická scéna

"Dobrou noc," zašeptala Emily a vtiskla Nickovi nepopsatelně jemný, něžný polibek na rty. Prsty ho pošimrala na zátylku. "Dobrou noc, havrane."

Pak mu položila hlavu na rameno a zavřela oči. Nick cítil její vlasy na krku a slyšel, jak se jí pomalu zklidňuje dech. Chtěl, aby vše zůstalo tak jako teď, přesně tak. Chtěl tu takhle ležet navždy. Chtěl zastavit čas.

Krom toho, že je EREBOS velice napínavá kniha, tak je tam i jedna dějová linka, která celému příběhu dává lehce romantický nádech. Je to začínající vztah Emily a Nicka. No, kdo by si nepřál ležet vedle někoho, koho z celého srdce miluje a touží po něm. A tahle láska je ještě taková nevinná, krásná, neposkvrněná. Prostě pravá romantika.

Silný moment

Otočil se ke mně. "Vidíš číslo u každýho?"

Podívala jsem se zase do země. Věděla jsem, co přijde.

"Jo, když mu vidím do vočí."

"To teda znáš i to moje," řekl tiše. Nic jsem neříkala. "Znáš to moje," řekl důrazněji.

"Jo."

....

"Nikdo by s tím nedokázal žít."

Už jenom fakt, že by někdo mohl vidět přesně kdy ostatní zemřou je dost "silné kafe". Natož když to máte pořád před sebou, v očích těch druhých. Pokaždé, když se na ně podíváte. Nedokážu si představit, že to bylo možné. Že bych viděla ubývající čas a nemohla to zastavit. Sice je to tak trochu sci-fi, ale kdo ví? Třeba ta čísla někdo vidí, tak jako Jem v první části trilogie Čísla.

Kristiana Alex