ČÍSLA
„Chaos“ – NUMBERS „The Chaos“
Autor – Rachel
Ward
Počet stran - 368
Vydáno - 11/2011
Nakladatelství - Egmont
Anotace
Adam je
šestnáctiletý kluk, který se vzhledem neliší od svých
vrstevníků. Přesto je naprosto výjimečný. Stejně jako jeho
matka i on vidí čísla. Když se někomu podívá do očí, vidí
je. Zpočátku nevěděl, co znamenají. V den smrti své matky
pochopil, že jsou to data úmrtí. Vede si poznámky ve svém bloku,
kam zapisuje informace o lidech, s nimiž se setká, a jejich čísla.
Na stránkách se neustále opakuje číslo 01012027. Je jasné, že
ten den se stane v Londýně katastrofa velkého rozsahu, při níž
zemřou tisíce lidí. Osudné datum se neodvratně blíží a Adam
se trápí čím dál víc. Neví, co má dělat. Neví, jak varovat
lidi, aby Londýn opustili a zachránili si životy. Neodvažuje se o
tom nikomu říct, bojí se, že by mu nikdo nevěřil. Ale není
sám, kdo o katastrofě ví nebo ji alespoň tuší. Jeho spolužačku
Sáru pronásleduje několik měsíců děsivý sen. Vidí Londýn v
plamenech, bortící se budovy, mrtvé a zraněné v sutinách. Sára
utíká z domova a Adam ji hledá, až ji konečně objeví v jednom
squatu. Společně přemýšlejí, jak katastrofě zabránit a jestli
je to vůbec možné. Podaří se jim najít způsob, jak lidi
varovat? Pokusí se o to? A bude jejich úsilí vůbec k něčemu?
Recenze
Druhý díl trilogie
NUMBERS je členěn na vyprávění dvou osob, a to Adama,
šestnáctiletého syna Jem a stejně staré Sáry. Ocitáme se zpět
v Londýně v roce 2026. Svět sužuje zvyšování hladin moří,
hladomor, nemoci a ještě něco. Něco, o čem zatím neví nikdo
kromě Sáry a Adama. Ale ani oni netuší, co přesně má přijít.
Adam zdědil po matce schopnost vidět čísla – poslední den
života daného člověka. Navíc dokáže vidět to, co bude kolem
nich ve chvíli kdy budou umírat. A u mnohých vidí to jedno číslo
a hrůzu, jen netuší co se blíží. Sára naopak nemá tušení
kdy, ale co se bude dít. Vidí plameny, bortící se budovy, paniku,
strach,... a vidí Adama. Aniž by ho znala, vídá ho ve svých
nočních můrách.
Příběh je zasazen do
blízké budoucnosti, kdy jsou lidé čipováni, hlídáni, kde
pravidelně vypadává proud. Londýn vypadá stále stejně, avšak
všude vás pozorují kamery, z obřích obrazovek promlouvají ti
„mocní“.
Tenhle díl se mi líbil
mnohem víc než jednička. A to nejen po slohové, ale také po
obsahové stránce. Mělo to děj, mělo to spád, ale nebylo to
přehnané. Zůstala tam jakási vulgárnost, ale nijak přehnaně a
bylo to vyváženo střídáním pohledů. Postavy byly mnohem více
uvěřitelné, reálné. Doplňovaly se navzájem, přesto nebyla
Sára něžné stvoření, ale naopak realistka. Adam měl sem tam na
mne až moc drzé, nepřiměřené chování, ale jinak působil
velice dospěle, přesto si zachoval svou zranitelnost.
Ráda si přečtu
závěrečný díl trilogie, i když si neumím představit kam až
se autorka odhodlá zajít. Přeci jen už teď se pohybuje v budoucnosti.
Nijak vzdálené, ale pořád je to budoucnost.
„Zůstaneš tady se
mnou? Vzbudíš mě, dyž zase začnu křičet?“
„Zůstanu s tebou
napořád. Přeplavu pro tebe La Manche. Budu chodit po rozbitým
sklu.“ R. Ward
Dvojka se mi taky moc líbila, zvláště, že tam byla zasazena mladistvá matka. Příběh se mi líbil, a jestli někdy Tato spisovatelka něco napíše ráda si to přečtu, má rozhodně dobré nápady. Ale stejně se mi víc líbila jednička. =D
OdpovědětVymazat