RC Review: Rozdělená srdce

Rozdělená srdce - Splitterherz

Autor – Bettina Belitz

Počet stran – 480

Vydáno – 2012

Nakladatelství – Fragment

Anotace

Po přestěhování je sedmnáctiletá Elisabeth naštvaná snad na celý svět - přišla o všechny kamarády, na venkově není moc příležitostí k zábavě a navíc rodičům to tam naprosto vyhovuje. Všechno změní setkání s Colinem. Proč ji tento kluk od začátku neuvěřitelně přitahuje, to nedokáže vysvětlit. Chová se divně, odtažitě a dává Elisabeth jednu hádanku za druhou. Jaké je jeho tajemství? Co skrývá? Svým pátráním odhalí Elisabeth pravdu - její rodině, Colinovi i jí hrozí velké nebezpečí.

Recenze

Rozdělená srdce podle mého skromného názoru je hodně, ale opravdu hodně rozporuplná kniha, co se líbivosti týče. Především je nutné zmínit, že se nejedná o anglický román, ale německý, což ho svým způsobem výrazně odlišuje. Je to především prostředím, ale také kulturou. Ta americká je nám prezentována nějak moc "dokonale" a "dospěle". Jakoby teenager vlastně nebylo dítě. Naopak tady, hlavní hrdinka Ellie je ještě takové rádoby dítě. 

Elisabeth se spolu s rodiči přestěhuje z Kolína do zapadlé vesnice, naokraj lesa, jen proto, že její otec získal vedoucí místo místní psychiatrické kliniky. Jako každá sedmnáctiletá holka tuhle změnu nenese vůbec dobře. Nelíbí se jí tam, nesnáší všechno a všechny a především dobrou náladu rodičů. Kdo by to taky snášel dobře - vytrhnutí od kamarádek, od světa velkoměsta. Pro Ellie začíná dlouhá cesta smíření se se zdejším prostředím a hlavně s jejich obyvateli. V tom naprostém tichu nemůže v noci spát a naopak usíná během dne. A sní. To je dalo by se říct středobod celé knihy. Při jejích úprcích do lesa ji několikrát "zachrání" Colin. Záhadný muž/ kluk, který žije sám v obrovském sídle a je prostě jiný než ostatní. Díky té odlišnosti si s ním Ellie vybuduje vztah, který by se snad dal nazvat přátelstvím, ale na scéně se objevuje něco, co Ellie objasní spoustu divných věcí z minulosti. Objeví se bytosti zvané Zmoři. A všechno ostatní se začíná točit kolem minulosti i budoucnosti nejen zmorů samotných, ale také osudu Ellie a Colina.

Ač to nerada přiznávám, devadesát procent děje se odehrává v okamžicích, kdy Ellie spí, usíná, omdlévá a tak podobně. A následně slyší hlasy v hlavě, nebo mluví sama k sobě, v čemž je docela obtížné se vyznat. Jak už jsem se zmínila, vše se vlastně točí kolem snů, ale vysvětlení se objevuje až docela pozdě a myslím, že spoustu čtenářů odradí právě ta dlouhá doba, kdy Ellie jen "bezdůvodně" ztrácí vědomí. Další věc, která mi docela vadila, byl styl vyjadřování. Nemyslím si, že by dnešní mládež mluvila extra vulgárně nebo nespisovně, ale mnohdy až archaické výrazy mi k sedmnáctileté holce vůbec neseděly. Plus jak už jsem i jinde zmiňovala - Ellie mluví neustále o mamince a tatínkovi -, a to i ve chvíli, kdy je na ně neskutečně naštvaná. To mi připadalo přitažené za vlasy.

Hlavní hrdinka mi byla do jisté míry dost nesympatická. Ukňourané děcko, které neví co se sebou a zároveň by chtěla, aby ji brali jako dospělou. V první části by se to dalo odpustit, přeci jen nucené stěhování nikoho nerozveselí, ale ona se tak bohužel chovala téměř až do konec. Naopak na konci, mi byla opravdu hodně sympatická, protože její touha zachránit Colina a defakto i svou rodinu mi vyrazila dech. Bylo zajímavé sledovat, jak se postupně mění, jak "dospívá" a jak se už nebojí říct vlastní názor. Nebýt jen tou uťápnutou holčičkou, která se bojí v novém "světě". Colin mi připadal zvláštní od začátku do konce. Ale po 158 letech asi ani jiný být nemohl. Až komické mi připadalo, jak Ellie od sebe neustále odháněl a zároveň ji nespustil z dosahu.

Pro mnohé to může být kniha, kterou nedočtou, ale mě se nakonec líbila. Mám k ní své výhrady, ale ani jednou jsem neměla chuť knihu zavřít a odložit. Ba naopak, byla jsem natěšená na to, jak to celé dopadne a o co tam celou dobu jde. Samozřejmě by mohla být klidně o polovinu kratší, ale i tak je to pěkně napsané.  Protože je to pravděpodobně první díl z několika, konec zůstává ukončeně neukončený. Takový, jaký vás naláká na další pokračování, protože určitě budete chtít vědět, jak to bude dál. Jestli dobro zvítězí nad zlem.

Velice děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.

S vlající noční košilí jsem spěchala polní cestou, proklouzla otevřenými dveřmi o naší zimní zahrady a zahrabala se do teplé, měkké postele.

"Drž se ode mě dál," zašeptala jsem výhružně. "Slyšel jsi, Coline? A nikdy nechoď pryč."

Ležela jsem s bušícím srdcem a byla vzhůru, dokud nevyšlo slunce.