Bones
are Forever
Autor
– Kathy
Reichs
Počet
stran - 288
Vydáno
–
2012
Nakladatelství
– Simon
& Schuster
A
woman calling herself Amy Roberts checks into a Montreal hospital
complaining of uncontrolled bleeding. Doctors see evidence of a
recent birth, but before they can act, Roberts disappears. Dispatched
to the address she gave at the hospital, police discover bloody
towels outside in a Dumpster. Fearing the worst, they call Temperance
Brennan to investigate.
Obálka
Protože se blíží pro mnohé z
nás významná chvíle, a to možnost setkání s Kathy Reichs již
tento týden ve středu v Neoluxoru v Praze, vybrala jsem pro „Posuď
knihu podle obalu“ knihu Bones are Forever, která
nedávno vyšla v angličtině a je k sehnání i u nás. Na český
překlad si budeme muset počkat, ale určitě nás v BBart nenechají
trpět moc dlouho.
Jako
první bych začala českou verzi
obálky, tedy pokud ji můžeme považovat za
českou. Ale jelikož je v této verzi k dostání u nás, tak snad
ano. Na první pohled je to úžasná obálka. Kdo má možnost si na
ni sáhnou se mnou určitě souhlasí. Tento paperback je úžasný
sám o sobě, protože je vyveden s reliéfy, které dodávají knize
opravdu zajímavé vzezření. Nejenže je zrcadlo vystouplé a
lesklé, ale je poseto prohlubněmi, které jsou opravdu hmatatelné.
Líbí se mi barevná jednoduchost a výrazný kontrast jména
autorky oproti celé obálce. A „krví“ psaný název knihy je
hodně originální.
Druhou
obálkou je verze hardcover z Itálie.
Tahle obálka mi připadá strašně sterilní, jestli víte, co tím
chci říct. Hodně je podobná obálkám Dextera. Nicméně má něco
do sebe a je vkusná, i když mi moc nesedí jak s originálnímu
názvu, tak k italskému překladu „La
voce delle ossa“
neboli
„Hlas kostí“.
Ale obálka jako taková je zajímavá. Líbí se mi rozostřený
obličej v pozadí, mrtvolný pohled, který zračí strach a hrůzu.
Osobně bych vynechala skalpel a trochu zvětšila název, a tím
zaplnila vzniklé místo. Za zmínku stojí „ukousnuté“ křestní
jméno autorky, kdy se jakoby schovává za příjmení. Vypadá to
opravdu zvláštně. A neokoukaně vypadá laboratorní sklíčko s
textem „thriller“.
Poslední
a vlastně i první je originální obálka,
která
je stejná jak u paperbacku tak u hardcover.
Určitě je to typ obálky, která na první pohled zaujme, ale
popravdě, mě se moc nelíbí. Možná je to tím, že přesně
nevím, co si pod tím obrázkem mám představit, možná je to tím,
že mi připadá strašně přeplácaná, nebo spíše zapláctuná
textem. Mám ráda jednodušší obálky a tady je jednoduchý jen
podklad. Možná to nějakým způsobem zobrazuje
strukturu krvinek, i když ty vypadají jinak,
nebo drahokam, nevím. Ale tahle obálka mne nechává chladnou.
Dnes
tu máme jen tři obálky, tak která u vás zvítězila?
Italská. Stylově čistá, nepřeplácaná, neklišoidní. Almost perfect.
OdpovědětVymazatJen tak na okraj, nově vyšlo.
http://www.bux.cz/knihy/137983-den-kdy-mel-zemrit-klaus.html