čtvrtek 25. října 2012

Review: Templářské dědictví

Templářské dědictví – The Templar Legacy
Autor – Steve Berry
Počet stran - 472
Vydáno – 2010
Nakladatelství – DOMINO

Anotace

Cotton Malone býval špičkovým agentem na americkém ministerstvu spravedlnosti. Pak se však rozhodl udělat za svou dosavadní kariérou tlustou čáru, odstěhoval se do Kodaně, stal se majitelem antikvariátu a začal vést poklidný život milovníka starých tisků. Udělal vše pro to, aby ho nic z minulého života nezastihlo – a stejně to bylo málo. Stačil jediný telefonát od jeho bývalé nadřízené Stephanie Nelleové a Cotton ví, že selanka skončila.

Cotton Malore dlouho neváhá a nabídne Stephanii pomoc. S každým rozluštěným anagramem či symbolem jsou si stále jistější, že na konci cesty je čeká zjištění, které by mohlo otřást celým civilizovaným světem. Otázkou zůstává, jak by s tímto zjištěním naložil jejich nevyzpytatelný nepřítel...

Recenze

První román s Cottonem Malonem v hlavní roli. První z řady napínavých příběhů protknutých historickými událostmi, které vyplouvají na povrch a zásadně míchají kartami osudu všech, kteří se v příběhu objeví. Cotton před drahnou dobou pověsil na hřebík „agentovství“, všechen adrenalin a po nevydařené přestřelce se rozhodl udělat tlustou čáru za dosavadním životem. Rozvede se s manželkou, se kterou beztak nežije, ukončí práci v Magellan Billet, vládní organizaci a odjel do Kodaně, kde si otevřel antikvariát. V poklidu si zde žije do doby, kdy ho přijede navštívit bývalá šéfka Stephanie Nelle. Její návštěva ho překvapí, ale mnohem víc ho překvapí vývoj situace. Po obyčejném přepadení a ukradení Stephaniiny kabelky se útočník dostane do pasti vyhlídkové věže, kam ho zahnal Cotton. A muž v červené bundě raději skočí a zemře, než aby se nechal zatknout. To Cottona opravdu zaskočí. O to víc, reakce Stephanie. A tak se vydává na stezku hledání a nedobrovolně se zapojuje do honby za jakýmsi templářským tajemstvím, pro které je kdosi ochotný zabíjet. A pro které jsou jiní ochotni dobrovolně zemřít.

Příběh se točí kolem dávného ukrytého dědictví, které bylo předáváno z generace na generaci templářských velmistrů. Jenže pak se v roce 1308 ztratilo. V hledání neustávají ani samotní rytíři ani další nadšenci. Mezi takové patřil i manžel Stephanie. Historik a spisovatel, který zasvětil svůj život hledání pravdy v malebné oblasti Rennes-Le-Château. Pak ale spáchal sebevraždu. Ale jeho deník a zápisky dovedly přesně sem Stephanie, Cottona a další. Na jejich cestě je postupně doprovázejí další.A každý má svůj osobní cíl. Pro Stephanie je to především cesta, jak se přiblížit zesnulému manželovi a odkrýt to, co on sám miloval a co je dávno před jeho smrtí rozdělilo. Je to cesta za odpuštěním, pochopením a vyrovnání se s minulostí.

V knize je protínají dvě hlavní linie. A to linie samotných templářů, kteří jsou skuteční a žijí v ústraní, ale pod vedením nového velmistra míří za objevením Velkého odkazu. A pak linie těch „kladných hrdinů“, po které kráčí Stephanie, Cotton, Cassiopea – tajemná „inženýrka“, Henrik Thorvaldsen – Cottonův přítel, senešal a Geffrey – dva uprchnuvší templáři. Do celého pátrání zasahují další, kteří poskytují cenné informace a pak je tu dávná historická část. S hlavním motivem čtenáře Steve Berry seznámí v prologu a pak pomalu, jemně, nenásilně dávkuje historická fakta.  

Pro mne to bylo druhé setkání s Cottonem Malonem a musím říct, že jsem na něho změnila od základů názor. Je to postava, která se potýká se svou minulostí, s tím, že žije daleko od svého syna, postava, která má jak kladné tak i záporné vlastnosti. Tak to mají všechny postavy v příběhu. A i ten největší „záporák“ má nějakou kladnou stránku, i když je potřeba se podívat hodně hluboko.

Ať jste kdokoli,“ řekl mužský hlas, „musíte se do toho plést?“
Mohla bych se vás zeptat na totéž,“ odpověděla žena nevzrušeným hlasem.
Tohle se vás netýká.“
Nesouhlasím.“
Zaútočila jste na mé dva bratry v Kodani.“
Řekněme, že jsem zarazila váš útok.“
Přijde odplata.“
Zkuste si mě chytit.“



4 komentáře:

  1. Jéé Steve Berry toho já ráda :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky :) A po Kolumbově záhadě jsem mu propadla. Píše opravdu fantasticky. I tahle se mu moc povedla.

      Vymazat
    2. Ale jestli Ti můžu doporučit ještě o trošinku lepší mi přijde Raymond Khoury a jeho Poslední templář, skvělé! :)

      Vymazat
  2. Jinak moc Ti děkuji za komentář :) A ano vážně to nechápu, ve filmu či v knize vypadá vždycky všechno tak snadno a rychle: Ahoj já jsem Em Ty jsi nový? Ahoj jo jsem. Tak si pojď ke mě sednout a hned jsou nejlepší kámoši, to je hlavně specialita těhle knih a filmů pro mladé, když si vezmu třeba Pýchu a předsudek tam už to tak snadné nebylo, ale stejně v životě je to všechno o mnoho delší a náročnější :) Článek snad bude brzy, ale je toho pořád hodně co dělat a hlavně vždycky něco napíšu a pak to zase upravím a tak :) Jinak jsem ráda, že Tobě se daří pořád dobře, občas jsem sem zašla se podívat, přečetla a zase hned běžela něco dělat, teď už snad budu moc chodit více :)

    OdpovědětVymazat

Hlavně slušně :)