Blogerská kancelář

Kdo pravidelně sleduje blogerskou sféru, určitě zaregistroval i článek u VeEee o její „Blogerské kanceláři“. Tenhle článek se mi moc líbil a tak jsem si řekla, že vám tu svou kancelář představím také. Asi nebude nic moc, ale je to takový můj koutek soukromí, kde tvořím většinu recenzí a článků. Jak tedy ta moje office vypadá.

V prvé řadě bych řekla, že vypadá docela zmatečně a není trvalá. Momentálně je to takový dlouhý stůl (nebo by snad bylo příhodnější to nazvat pracovní deskou) pod oknem. A už v tomhle vidím značnou nevýhodu – osobní problém - , jelikož mám tendence čučet z okna a sledovat mraky. Ne lidi, ale oblohu. To pak vypadá třeba tak, že se zaseknu v půlce věty a koukám a koukám, než se proberu z tranzu. Nicméně občas to i inspiruje. Parapet mi slouží jako takové odkladiště různých serepetiček a „nutných“ věcí.  Orchideji se tu ale nějakým záhadným způsobem daří. Stůl mám většinou zaházený hromadou věcí a někde mezi tou změtí je i notebook a stoh knížek, na které se chystám psát recenzi. V šuplíku byste asi jen marně hledali takové věci, o kterých by se dalo říci, že jsou potřebné a kancelářské. Mám tam třeba maturitní šerpu, objevila jsem tam i opalovací krém a fotky. Jsou to takové odkladové šuplíky. Na druhé straně jsou dvě poličky, kde mám papíry do tiskárny, stohy not a další věci.

Na samotném stole se mi válí takové věci jako sluchátka, propisky, lepítka, kosmetické drobnosti a poznámky ke všemu a nově i můj krásný červený Moleskine, do kterého si píši zajímavé citáty, úryvky z knih a podobně. Mívala jsem na stole i lampičku, ale stejně jsem jí moc nepoužívala, tak je teď na polici mezi knihami. A taky tu mám digitální budík, který mám nastavený cca o 4 minuty napřed, abych zrychlila ranní přípravy. Bohužel mám totiž strašnou vlastnost a tou je nedochvilnost.  Tak alespoň takhle se snažím zabránit, aby mi ujel autobus do práce.

Mám takový dojem, že tenhle stůl mi ale vydrží do konce týdne a pak poletí někam pryč. Ne že by mi nevyhovoval, ale už dlouho jsem přemýšlela o změně a nejspíš si do pokoje umístím stůl, který jsem měla ve svém bytě, když jsem bydlela v Českých Budějovicích. Je to takový klasický počítačový stůl, rozhodně je menších rozměrů, ale vyhovoval mi víc. Jen nevím, kde je mu konec :-) .

Takhle uklizený stůl jsem už dlouho neměla a dlouho ani nevydrží, protože mám tendence hromadit drobnosti. A pak tu taky většinou snídám, u psaní piju kafe a všemožně tady u toho stolu víceméně žiju.