Originální název - Every Day (Every Day #1)
Autor - David Levithan
Překlad - Tomáš Bíla
Překlad - Tomáš Bíla
Počet stran - 344
Vydáno - 2013
Nakladatelství - CooBoo
Recenze
Občas bychom si přáli být někým jiným. A někdy by to bylo opravdu fajn, ale … i to má druhou stranu mince. S tím se musím „A“ vyrovnat právě teď. Nikdy by se to nestalo, kdyby se na jeden den nestal Jutinem. Kdyby nepotkal Rhiannon, nic by se nezměnilo. Den co den by putoval dál a dál, ale teď to musí změnit. Otázkou zůstává, půjde to? A nezanechá „A“ po sobě zničující spoušť?
Kdo jsme, když se díváme do zrcadla? Zvenku i uvnitř je to pořád jedna a tatáž osoba. „A“ ale nic takového nemá a každý den je někým jiným. Každý den prožívá zbrusu nový život, život někoho jiného a zároveň ten svůj. Nic by na tom neměnil. Za ty roky „přeskakování“ už si zvykl a vlastně měl ohromnou šanci poznat něco jiného. Něco, co nikdo jiný nedokáže pochopit. Pořád je to ale teenager a v tomhle věku se každý alespoň jednou zamiluje. A v tomhle případě to může mít nedozírné následky.
Když se ocitne v těle Justina, už od začátku je mu tenhle kluk nesympatický. Jeho zásadou je co nejméně narušit „skutečný život“ těch, od kterých si na jeden den půjčil tělo. Díky Justinovi se ale náhodou setkává s Rhiannon a poprvé v životě své vlastní pravidlo poruší a spustí lavinu, která nejde zastavit. Jako by si nedokázal pomoci, musí s ní být, ať to stojí, co to stojí. Přes prvotní nesnáze se s ní setkává, zažívají spolu něco, co s nikým jiným ani jeden neprožil. Pro oba je to něco nového, zakázaného, s příchutí hořkosti a naděje zároveň.
Když jsem se pouštěla do téhle knihy, říkala jsem si, že to bude jen nějaký obyčejný trochu fantazijní příběh. A jsem moc ráda, že jsem se spletla. Vůbec jsem netušila, že by se mi něco takového tolik líbilo. Bylo zvláštní vnímat hlavní postavu jako „něco“ a ne „někoho“ a zároveň cítit, že je to lidská bytost. Obyčejně se spoléháte na fyzický popis, od kterého se tak nějak odpíchnete. Tady je to ale o něčem úplně jiném. „A“ je každý den někým jiným a jakoby fyzično ztrácelo na důležitosti.
Autor David Levithan v knize Den co den ukazuje především lásku ve všech podobách. Pro mne to bylo jakési poselství, abychom se přestali dívat na to, jak vypadáme. Že to, kdo jsme, netvoří naše tělesná schránka, ale to nepatrné neviditelné uvnitř nás. Při čtení jsem měla pocit, že mě kniha nabíjí neuvěřitelným odhodláním zahodit strach z čehokoliv a skočit. Tak jako „A“, ať už to byl kluk nebo holka, se snažil zastavit neustálé vpády do života jiných. Chtěl se pevně chytit jediného světlého bodu v jeho životě. Ale přes všechno co cítil, nebo možná právě proto musel nakonec udělat něco, co změní nejen jeho, ale i Rhiannon a svět kolem nic.
Taková je láska. Nutí vás přetvořit celý svět. Nutí vás vybírat si postavy, přestavovat kulisy, přepisovat scénář. Osoba, kterou milujete, sedí přímo proti vám, a vy chcete udělat všechno, co je ve vašich silách, aby to bylo možné, aby to bylo nekonečně možné.
Skvělá recenze! Na Den co den se chystám :)
OdpovědětVymazatDěkuju :) Doufám, že se ti kniha bude líbit alespoň tak, jako mě :)
VymazatPekná recenzia, normálne si ma celkom na knihu nalákala.:) Už kvôli tej myšlienke, ktorú spomínaš.
OdpovědětVymazatDěkuju, tohle vždycky moc potěší. :) Třeba na teba takto také zapůsobí.
Vymazatopravdu hezká recenze. na knihu jsem hodně zvědavá a pevně doufám, že z ní budu podobně "nabitá" jako ty :-)
OdpovědětVymazatDíky :) Dej pak vědět, co si o ní myslíš :)
Vymazat