RC Review: Ajax Penumbra 1969

Originální název - Ajax Penumbra 1969

Autor -  Robin Sloan
Překlad - Petra Jelínková

Počet stran - 72

Vydáno - 2014

Nakladatelství - HOST

Recenze

Hledání sebe sama, hledání zapomenutého přivede mladého muže do míst, která se mu stanou osudnými. Na dlouhé cestě se setkává s nečekanými překážkami, ale díky odhodlání a touze splnit svou misi objeví i spojence v lidech o kterých by si to ani nepomyslel.

Ajax Penumbra vyrůstá v době, kdy je všechno moderní na počátku. První počítače, první metro a pro něho je to doba, kdy poprvé odchází z rodného domu a vydává se vstříc novým zážitkům na univerzitě. Díky revolučnímu systému je mu přiřazen jako spolubydlící chlapec zcela odlišný, ale přesto se z nich stávají přátelé. Claude Novak studuje počítače, Ajax angličtinu a vzájemně se doplňují. Oba jsou vášnivými čtenáři, i když se jejich literární záběr naprosto liší. Ajaxovi vášeň pro anglickou literaturu zůstává a po celé studiu roste až se mu dostane nabídky pracovat pro místní knihovnu. A není to ledajaká práce. Co se skutečně skrývá za objevováním nových svazků?

První cesta za dávno ztracenou knihou se pro Ajaxe stává neuvěřitelným dobrodružstvím. Díky píly, a vytrvalosti se mu nakonec podaří najít stopu v San Francisku. Objevuje podivné knihkupectví, které snad ani na první pohled knihkupectvím není. Prazvláštní lidé se z něj a do něj trousí v kteroukoliv hodinu a Ajax dlouho váhá, zda vstoupit. Zvědavost mu však nedá a setkává se s tajemným panem Mo a prodavačem Corvinou. I díky nim se mu podaří celou záhadu rozlousknout. I tak se ale jeho hledání zdá být ztracené. A pořád mu nedává spát, co že se to v tomhle knihkupectví děje.

Kniha Ajax Penumbra 1969 je jakousi předmluvou ke knize Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Pro nezasvěcené je to plnohodnotná povídka o muži, který hledá nejen ztracenou knihu, ale sebe sama a své místo ve světě. Já sama jsem Nonstop knihkupectví pana Penumbry nečetla a byla jsem velice mile překvapena svižným tempem, výřečností a výstředností postav, které se v knize objevují. A především konec byl výborně zpracovaný.

Autor Robin Sloan v knize často odkazuje na jiná literární díla, například díky nim charakterizuje své postavy. Velkou záhadou jsou třeba knihy v sekci knihkupectví – Mo doporučuje. A jeho doporučení je opravdu všeho chuť, kterou si autor nechal až nakonec. Minimálně se nad některými knihami čtenář zamyslím, ne-li si je půjde koupit. Co se týče postav, jsou neskutečně milé, vtipné a člověk si je hned zamiluje. Takový Claude je fakt perfektní. Ani nevím proč, ale moje představa o něm se moc neshoduje s popisem. Osobně ho vidím jako takového urostlého chlapíka, co je ponořený do práce s počítačem, sedí uprostřed prázdné místnosti na koberci a zkoumá nuly a jedničky. I díky tomu působí Ajax jako křehký chlapec.

Osobně si myslím, že tohle je perfektní kniha a stejně jako mě nejspíš nakopne další k přečtení právě jejího pokračování Nonstop knihkupectví pana Penumby. Mimochodem, já už jsem si ji běžela pořídit, protože chci vědět, jak to všechno bude pokračovat. Tajné společenství, zapomenuté a zapovězené knihy, to si prostě musíte přečíst.

„Ne, kdepak. Štrachat se v archivech umí kdekdo. Mluvím o vašem odhodlání zaobírat se absurdními nápady. To je vlastnost, která se cení. Především mezi … mými spolupracovníky.“
Penumbra mlčky poslouchá.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství HOST.