Review: Kosti nikdy nelžou

Originální název - Bones Never Lie

Autor - Kathy Reichs
Překlad - Kristýna Kučerová

Počet stran - 352

Vydáno - 2015

Nakladatelství - BB art

Recenze

Temperance Brennan je přizvána k prošetření odloženého případu. Případu, který se až nebezpečně podobá těm, za jejichž odhalením byla právě ona a Lieutenant-dètective Andrew Ryan. Jejím úkolem je nejen zjistit, zda spolu případy souvisí, ale hlavně najít Ryana, který po tragické smrti dcery zmizel. Minulost se k Tempe vrací a nebezpečí je blíž, než si kdokoliv myslel. Nejen stará úmrtí, ale i nově objevené tělo dívky má společného jmenovatele.

Nový případ v Charlotte zavede soudní antropoložku Temperance Brennan zpět do roku 2009, kdy společně s Andrew Ryanem objasnili nález několika koster dívek a jedné přeživší. Dvojici pachatelů se však nepodařilo zatknout. Anique Pomerleauová zmizela a její mužský koplic je mrtvý. Tempe to bere jako osobní prohru, i proto, že se ji Anique pokusila zabít. Nyní před ní leží starý případ a nový únos, který vykazuje až pozoruhodně stejné znaky. Do vyšetřování se zapojuje několik jurisdikcí. Největší boje se však odehrávají na vlastním hřišti. Skinny Slidell nemůže vystát Beau Tinkera ze SBI a antipatie jsou vzájemné.


Kathy Reichs vrátila do hry Anique Pomerleauovou, která Ryanovi a Brennanové unikla. Děj se převážně odehrává v Charlotte, ale opět se dostáváme i do Kanady, kde působí Lieutenant-dètective Ryan. Shledání po dlouhé době je plné napětí a Temperance si není jistá, jak jejich vzájemný vztah bude vypadat dál. Ryan odjel, řekl sbohem, napsal jeden email a bylo ticho. Vlastně až její matce se ho podařilo vystopovat. To, jak její máma umí s počítačem ji trochu děsí, ale alespoň ji něco zabaví. Velké objevy a průlom ve vyšetřování udělá právě Tempina máma.

V sedmnáctém pokračování série s Temperance Brennan je mnohem méně antropologie než je obvyklé, naproti tomu je děj hodně zaměřený na minulost a rodinné vztahy a vazby. Celé vyšetřování je pro hlavní hrdinku velice osobní a hodná to všechno zastavit. A ono to osobní je, jen ne tak, jak si ze začátku myslí. Zajímavou a rozhodující roli zde hraje genetika. Ale abych neprozradila mnoho, o co přesně se v knize Kosti nikdy nelžou jedná, to si musíte zjistit sami.

Co mám na knihách Kathy Reichs ráda je mimo jiné to, že se něco přiučím. O nemoci, která v příběhu hraje velkou roli jsem slyšela, ale už je to dávno, proto jsem ráda, že se zde objevila. Už i proto, že je to problém, který postihuje společnost a je dobré se v této problematice vzdělat, vědět jak reagovat, a hlavně dokázat poradit a soucítit. Další, co mne drží u této série je vyvíjející se a eskalující vztah Tempe a Ryana. Není to horská dráha ani přímočará romance. Právě proto, že je jejich vztah psaný reálně, s reálnými problémy, je celá tahle série uvěřitelná. Kdo by taky chtěl číst o neustálém tokání dvou zamilovaných hrdliček.

Detektivní román Kosti nikdy nelžou je jedním z nejpovedenějších, jaký jsem od autorky četla. Ať už jde o zápletku, zpracování i rozuzlení. A především konec. Ten byl skutečně nečekaný a jsem opravdu zvědavá, jak se bude vztah hlavní hrdinky s Lieutenant-dètective Andrew Ryanem vyvíjet. Za sebe musím říci, že jsem od jednoho specifického momentu tušila, kdo za vším stojí, ale něco mi v tom nehrálo. Nakonec se ukázalo, že jsem měla pravdu a že s dostatečným množstvím informací, to všechno jednoduše dávalo smysl.