Posuď knihu podle obalu #27

Nedělní meme od SYKI @Knižní doupě

Nepříjemně blízko – Too Close To Home

Autor – Lindwood Barclay

Počet stran - 400

Vydáno – 2011

Nakladatelství – Knižní klub

Anotace

Sedmnáctiletý Derek, jenž se ukrývá v domě svých sousedů, se stane svědkem trojnásobné vraždy. Ze sklepa, kam se schoval, sice nic nevidí, ale slyší, jak vrah pronáší jediné slovo: Hnus. Kdo je tím neznámým zabijákem a jak jeho čin souvisí s náhodně nalezenou disketou ve starém počítači, který navíc po strašlivém činu z místa vraždy záhadně zmizí? Druhý kriminální thriller kanadského spisovatele Linwooda Barclaye, vrcholí zcela nečekanou tragédií svědčící o tom, že život člověka mnohdy ovlivní zdánlivé maličkosti, které se však řízením osudu mohou stát roznětkou nenapravitelných konců.

Obálka

Po odmlce pravidelné meme „Posuď knihu podle obalu“ od Syki. Tohle meme jsem si jak vidíte upravila. Neukazuji jen jednu obálku, ale snažím se vždycky najít co nejvíce zahraničních verzí, abychom viděli, jak knihu prezentují jinde. Dnes jsem si vybrala knihu Nepříjemně blízko od Lindwooda Barclay. Takže jdeme na to. Jdeme posuzovat podle obalu.

Jako první začneme tou originální. Tohle je přesně taková obálka, po jaké bych se ohlédla. Obrázek je hodně trefný vzhledem k názvu knihy. Barvy jsou příjemně tlumené a přitom v sobě mají jistý náboj a tajemství. Z obrázku samotného se mi asi nejvíc líbí měsíc probleskující mezi větvemi stromů a mlžný opar. Ani u výběru písma nemám vcelku co vytknout. Název je výrazný a přesto nezastiňuje obálku jako takovou. Jméno autora ladí s celým designem obalu. Zajímavé „protrhání“ písma celkový vzhled podtrhuje a dodává mu záhadnost. Obálka se mi opravdu líbí.

Druhou obálkou je paperback, opět anglický. Jak je vidět, barvy zůstaly podobné, nicméně obrázek se změnil. Netroufám si říci jestli k lepšímu nebo horšímu, protože mi připadá taky hodně dobrý. Je trefný a stále svým vzhledem nenáročný. Přiznám se, že moc nemám ráda přeplácané obálky plné různých podnětů, které sice s knihou souvisejí, ale dohromady je to jen hromada věcí. Zaujalo mne písmo. Především tím, že je "průhledné". Jediné, co bych asi vytkla je červené kolečko s upozorněním, že autor vyhrál cenu za knihu Nebyl čas se rozloučit. To jediné celkový dojem narušuje, jinak je moc hezká.

Ještě chvilku zůstaneme u anglických obálek. Opět je to pevná vazba, předpokládám, že jedno vyšlo v USA a jedno v Anglii. Otázkou je, kde která. Začala bych tím kladným. Obálka samotná by mě určitě upoutala. A to především typem písma, respektive tím vyobrazením. Je vidět, že částečně byl použit obrázek z první obálky. jako pozitivum bych hodnotila i kombinaci dvou barev u písma. Není to až tak přeplácané jak by mohlo být. A teď to, co se mi zas až tak moc nelíbí. Tím je především přehlcení obálky textem. Samozřejmě je jasné, že hodnocení a ocenění prodávají, ale hodilo by se to spíše na zadní stranu. To kazí, alespoň pro mě, celkové pojetí a propracování.

Čtvrtá obálka je paperback, opět anglický. Vzhledem a umístěním písmo odpovídá  druhé obálce.Nicméně tahle je o mnoho mrazivější. Měsíc prosvítající za mraky v červeném odstínu evokuje hrůzu, která se  v tom domě odehrává. Typické americké předměstí se mi také líbí. Je jednoduché a zajímavě je vidět i druhý dům, ke kterému se váže text v pravém horním rohu - What's more frightening than your next-door neighbours being murdered? Finding the killer went to the wrong house... A to je samo o sobě děsivé. A lákavé zároveň. jako pozitivum vidím sjednocení barev na celé obálce.

A teď tu mám verzi hardcover ze Švédska. Alltför nära, nebo-li Příliš blízko. Tahle obálka je hodně zajímavá svou jednoduchostí. Barevně je úplně jiný než předešlé a možná i proto se mi líbí. (Dneska se mi líbí skoro všechno,co?) Teď k písmu. Nic převratného, zajímavého, ale k tomuto oblázku si neumím představit nějaké velké "umělecké dílo". Takhle je to pěkné. Sice si nejsem jista, jestli by mě v knihkupectví k sobě nalákala, ale snad i po takové obálce bych sáhla a podívala se na knihu jako takovou. Mnohdy obyčejné obálky skrývají neobyčejný příběh.

První obálka, kde je postava.  Opět se jedná o verzi ze Švédska, jejíž podtitul zní - "Gick mördaren till fel hus?" "Byl vrah v nesprávném domě?" Úplně jiná než předchozí hardback, nicméně hodně lákavá. Ne že bych musela za každou cenu mít na obálce mrtvolu, ale tohle působí opravdu zajímavě v kombinaci s poklidným obrázkem předměstí. Jediné co bych změnila je barva písma u názvu a možná i styl, ale i tak je to hodně zajímavá obálka. Zajímavé je, že paperbacky mívají mnohdy lepší obálky než pevná vazba. Zajímalo by mne čím to je.

A dostáváme se do Holandska, chcete-li Nizozemí. Tohle obálka, která by se mnou nic moc neudělala. Samozřejmě není špatná, ale podle mě nemá ten správný náboj, kterým by čtenáře k sobě nalákala. Celkově na ní není nic vyloženě špatného, písmo, barvy i obrázek jsou sami o sobě pěkné, ale dohromady netvoří to, co přitáhne. Holandský název "Dicht bij huis" znamená "Blízko domu", což na druhou stranu k obálce absolutně sedí. Úplně bych tuhle obálku nezatracovala, protože přijde daleko horší, než je tahle a ve výsledku, tato je odlišná než zbytek, tak by jí byla škoda.

Teď se přesuneme na jih a to přímo do Itálie. Jejich hardcover bych zařadila do těch obálek, které doplatili na touhu prodat za každou cenu. Původní námět je ten tam a obálku zahltilo prohlášení, že "un milione e mezzo di copie vendute nel mondo", neboli "milion a půl kopií prodáno po celém světě". Což je sice pěkné, ale zbytečně zabírá skoro třetinu obálky, plus se barevně bije se další červenou, která byla použita. K tomu razítko s cenou. Samotný obrázek a typ písma se mi líbí, ale co s tím zbytkem udělali se mi nelíbí vůbec. Je škoda, jak něčím takovým dokáží zničit něco, co mělo potenciál.

Další obálka je z Francie. K téhle nějak nemám co říct. Nevzbuzuje ve mě vůbec nic. Špatná nebo dobrá? Obyčejná nebo zajímavá? Nic, prostě nic. Rozsvícené okno si připomíná Jeníčka a Mařenku. Hezké je písmo použité u jména autora. Proto mi přijde škoda, že ho nepoužili i u názvu knihy "Les Voisins d'à-côté". A když už název odkazuje na sousedy od vedle, mohli být na obrázku místo jednoho domu domy dva. Ale to je jen můj osobní názor. Oceňuji, že na rozdíl od italské verze zde není přehršel "poutačů" ke koupi nebo  citace o úspěšnosti prodeje nebo autora.

Předposlední obálka je z Maďarska. A teď jsme u obálky, která se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. Má tak trochu "filmový" vzhled. tedy to, čemu já se u knih vyhýbám. Jedná se o knihy, které byly zfilmovány a následně byl jeden záběr použit jako cover knihy. To se v poslední době rozmohlo. "Közel a veszély" vůbec nesedí k tomu, co je na obrázku. Vidí v tom někdo z vás "blízkost nebezpečí"? Já osobně ne. Spíš bych si myslela, že je to román od Rosamud Pilcher. A spojení dvou nesourodých obrázků do sebe se mi taky nelíbí. Povedené to bylo u jedné z anglických verzí, ale tady je to úplně mimo mísu. 

Poslední je česká verze. Na první pohled je vidět odlišnost od všeho, co jsem tady ukázala. Nechala jsem si ji na konec schválně, protože i přes to, že je tak jiná, se mi líbí. Ty ruce mi připadají děsivé. I když asi bych si k téhle knize představovala něco víc ve stylu anglické verze, respektive verzí. Hodně se mi líbí typ a provedení písma. Díky němu jsem si přečetla samotnou anotaci. Takže ano, tahle obálka by si mne získala i v knihkupectví.

Jaká obálka se líbí Vám a jaká Vám naopak připadá úplně mimo?