Nebezpečná
láska
Autor – Kateřina
Petrusová
Počet stran – 376
Vydáno – 2012
Nakladatelství – Fragment
Anotace
Na doporučení posledního zaměstnavatele
získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině
Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má
se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po
autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k
němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí.
Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského
podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se
stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů
Bavettových, když odhalila jejich tajemství?
Recenze
Od začátku jsem nevěděla, co od
knihy vlastně čekat. Světový, americký příběh od české
autorky? Bude to čtivé, bude to realistické, nebude to jen český
„americký sen“? Opravdu jsem měla obavy, zda budu schopná
knihu přečíst. Naštěstí jsem se ve všech ohledech spletla.
Knihu jsem zhltla za jeden den a ty pocity, co ve mně ještě teď
zanechala jsou nepopsatelné. Nebo možná, popsatelné, nicméně
opravdu hodně silné.
Paige je mladá ošetřovatelka, která
ač se přes veškerou snahu vždy citově ke svým klientům
angažuje. Po další smrti nemocného starého pana Luca se rozhodne
hledat jinou práci. Něco, kde ji další pacient – klient hned
tak neumře. Shodou okolností ji syn pana Russoa doporučí známého,
který by potřeboval ošetřovatelku ke svému synovi. Nic
přesnějšího se nedozví, ale syn? To je to, co hledala. A tak se
vydává k Bavettovým, kde se setká s Michaelem. Je to sice syn
svého otce, nicméně je mu téměř třicet. Jenže v hlavě je to
tříletý kluk, který si Paige okamžitě získá. Není to snadné,
ale práce pro Bavettovi ji baví a snaží se se Mikeho starat jak
nejlépe dovede. A čeká kdy se probere, jestli vůbec. A co se mu
vlastně stalo ji nikdo neprozradil.
Vývoj vztahu Paige k Mikemu se
prohlubuje. Stává se mateřským, zároveň něčím silnějším,
což si ani sama Paige neuvědomuje. A když se najednou Michael
probere je tu problém. City, které k ní chová i rodina, která
není jen italskou rodinou. Rodina, která je všude kolem. Až
neuvěřitelně dokázala autorka vyprávět příběh malého
velkého kluka. Neměla jsem problém vidět dospělého Michaela jak
krmí kachny a jak chce hodně pěny do vany, jak se dívá na
surikaty, ani jak si vyleje kečup na hlavu. Bylo to velice
přirozené. A přirozený byl i přerod z dětského Mikeho na
dospělého Michaela.
Nechci vyzrazovat víc, protože kdo
nečetl, neuvěří. Tohle je absolutně emočně vysávající
kniha. V dobrém slova smyslu. Humor a ironie postav člověka nutí
se smát, romantika připitoměle usmívat a pak všechny ty chvíle,
kdy nedokážete a vlastně ani nechcete zastavit proud slz. Když na
to myslím zpětně, zase se mi chce brečet. Smutkem, radostí,
vším.
Kateřina Petrusová mě úplně a absolutně dostala. Takový
vývoj jsem nečekala. Nečekala jsem tak úžasnou knihu. Nečekala
jsem, že by česká! autorka mohla napsat něco tak perfektního,
chytlavého, vtipného i smutného zároveň. Kdyby mi někdo dopředu
řekl, že ji přečtu za JEDEN den, vysmála bych se mu. Ale je to
tak. Brečela jsem jako želva a nechtěla přestat. Smála jsem se a
připadala si jako blázen. Velkou roli na tom, že se mi kniha tak
líbila byl fakt, že mnoho situací bylo jako z mého života. Ano,
život s chlapem není snadný, i když ho milujete. Po téhle knize si ale budu muset na chvilku dát "oraz" od takových citových náporů, protože další bych už asi nerozdýchala. ;o)
„Děje
se něco?“
Ušklíbla
jsem se. „Myslíš mimo to všechno, co se s tebou od včerejška
stalo? Ne, jen jsem se moc nevyspala. A ty tu lítáš a jsi moc
rychlej a hlasitej a nejradši bych ti nakázala, ať si sedneš a
koukáš se na surikaty, jenže nemůžu!“
Rozzářil
se. „Ony jsou surikaty?“ A odběhl pustit televizi.
Tak tyhle pociti přesně znám. Moc jsem od ní neočekávala už kvůli tomu názvu a původu autorky, ale teď je to jedna z mých nejoblíbenějších knih. Smála jsem se jak šílená a brečela jako želva. A málem bych zapomněla na surikaty :D
OdpovědětVymazatJe to opravdu neuvěřitelné, že tuhle knihu napsala Češka. Ale povedlo se jí to. :)
VymazatNikki, ty se směješ, ale já prostě nejsem citlivka :D No, tedy asi jsem, jen jsem o tom nevěděla. Vypadalo to tak, že se mě přítel zeptal, jestli nejsem těhotná, když brečím. Že takový záchvat pláče snad nikdy neviděl. :)
OdpovědětVymazatFakt je, že já při čtení až takové emocionální návaly nepociťovala, ale i tak se mi kniha moc líbila - a hlavně, fakt příjemně překvapila .) Taky jsem nemohla uvěřit, že je Kateřina čistokrevná češka, ale díky bohu za to...už bylo třeba, aby přišel někdo, kdo rázně rozmetá všechny předsudky o tom, že co bylo napsáno v čechách, nemůže konkurovat ostatním zemím :)
OdpovědětVymazatPřesně, konečně česká autorka, která píše na světové úrovni. Dlouho jsem nic takového nečetla.
VymazatJá u toho taky plakala a já jsem na knihy citlivka :) V životě ne, to mě málo co rozpláče, ale kniha a kor tato :))) Považuji ji za jednu z nejlepších, co jsem tento rok četla.
OdpovědětVymazatU mě to bylo podobné, jen jsem nebrečela. :D Kniha překvapila, vážně, kdo by to od takové nenápadné knížky čekal? :D Minulý týden jsem knihu viděla v knihovně, zastrčenou v regále, tak nenápadnou, a měla chuť ji vytáhnout a dát někam na dobře viditelné místo. Tak zastrčené jí byla škoda. :D
OdpovědětVymazatPřekvapila a to pořádně. Momentální ji čte mamina a je do ní tak zažraná, že si večer nepustila ani jeden stupidní seriál v televizi:D
VymazatKudy chodím, tudy ji doporučuji. :D :D
Škoda, že jsme o tom nemohly disutovat na srazu :) tak snad příště! .)
OdpovědětVymazat*diskutovat
OdpovědětVymazatMalinko jsem váhala jestli si tuto knihu přečíst, či ne, ale tvoje rezence mě utvrdila v tom, že určitě nebudu litovat. Jelikož jsem nedávno četla knížku u který jsme probrečela skoro celou, tak si dokážu představit jak ti je =D
OdpovědětVymazatDoufám, že se ti bude líbit. Já jsem ji hned půjčila mámě a taky se jí líbila, a to máme odlišný vkus. Takže jen vřele doporučuji.
VymazatTaké jsem nevěděla, co od knihy čekat. Ale nakonec jsem si ji přečetla a vůbec nelituji, protože byla prostě ÚŽASNÁ. Většinou u knih jen tak sedím a nikdo si mě nevšímá, tady jsem dostávala záchvaty smíchu, kdy na mě všichni koukali na blázna, nebo jiné emocionální výlevy. Takže také všem doporučuji! :)
OdpovědětVymazat