Nečekej a jednej

Protože mám trochu skluz nejen se čtením, ale i s recenzemi, přemýšlela jsem, o co bych se s vámi mohla podělit. Pak jsem si uvědomila, že jsme s Cup of Literature měli další sraz, i tak jsem přečetla spoustu knížek, povedlo se mi oslovit dvě úžasné autorky a taky vás chci pobavit svým zamyšlením nad tím, jak se nevyplácí vyčkávat.

Ale hezky od začátku. V sobotu 15.6.2013 jsme s děvčaty měly konečně další sraz Cup of Literature. Tematicky jsme zavítaly do nově otevřeného knihkupectví Kanzelsberg v OC Černý Most, kde mají uprostřed krásný klidový ostrůvek se stolečky a židličkami. Po dlouhé době jsem se srazu mohla zúčastnit a opravdu jsem si to užila. Konečně jsme pokecaly opravdu o knihách, blozích a podobně. S Terkou jsme neodolaly a zašly jsme si na kafe do Starbucks a zbytek si došel pro jídlo. Jak to tak v knihkupectví bývá, neodolaly jsme a koupily jsme si skoro každá nějakou knihu. Já jsem tedy kupovala knihy mamince, ale i tak jsem z toho měla radost.

Taky jsem za poslední tři měsíce zjistila, že není román pro ženy to samé jako červená knihovna. Řeknu vám, byla jsem dost překvapená, že existuje spousta zajímavých, vtipný a inteligentních románu, u kterých si sice odpočinete, ale není to čtení o ničem. Takže svoje pravidelné a oblíbené autory začínám prokládat právě těmito knihami. A je pravda, že jsem se po dlouhé době zasmála opravdu od srdce, když jsem četla Kdo miluje nejvíc nebo Manželka, která utekla.

Určitě jste zvědaví (alespoň doufám), kdo jsou ty dvě úžasné autorky. Jednou je Tess Stimson, která napsala dvě výše zmíněné knihy, a druhou je Kathy Reichs. Ano, TA Kathy Reichs, která stojí za knižní sérií s Temperance Brennan a televizním seriálem Bones (Sběratelé kostí). Obě jsou to báječné ženy a bude mi velikou ctí vám je blíže představit. Tímto bych chtěla podpořit všechny blogery ať to zkusí. V dnešní době není nic jednoduššího, než si najít emailovou adresu autora a napsat mu. Kdo není zdatný v angličtině, může zkusit využít částečné pomoci google translate (pozor, občas překládá nesmysly). Určitě se může stát, že vám dotyčný či dotyčná neodepíše, ale nezoufejte. Jednou to třeba přijde. A my, čtenáři, si rádi o autorech přečteme víc.

A teď to poslední o čem jsem se zmiňovala. Nazvala bych to „Když čekáte moc dlouho“, protože já čekala. A ptáte se na co? Znáte to, jak přijdete do knihkupectví a koukáte na knížky a tu jednu si chcete už dlouho pořídit, je už staršího data, ale je tolik krásných nových. A tak ji tam necháte a říkáte si, že se pro ni vrátíte jindy. Já takhle chodila pro Iluzi od J. Deavera. Patří mezi těch pár, co od něho ještě nemám. A jak to tak bývá, vždycky jsem si odnesla něco jiného. No, a když už jsem začala cíleně chodit zrovna pro tuhle, nikde nebyla. Nikde! Snad ve všech knihkupectvích, která jsem prolezla, mi řekli to samé, bohužel, už není.  V jednom Luxoru mi řekli, že mají poslední kus na Harfě, ale tam než se já dostanu … no a už ji nemají ani tam. Tomu se prostě říká pech. Takže teď začnu chodit po antikvariátech a budu hledat a hledat.

A úplně na závěr se chci pochlubit, že jsem si nechala udělat nové tetování. To sem vůbec nepatří, já vím, ale já vám to prostě musím říct a ukázat. Rozmýšlela jsem se mezi dvěma citáty (nakonec stejně budou na mém těle oba) a vyhrál ten, který řekl Oscar Wilde "Man is least himsefl when he talks in his own person. Give him a mask, and he will tell you the truth.". Druhý, ten si nechám udělat někdy v průběhu léta, je od Milana Kundery a měla jsem ho jako motto na svém maturitním plese. "The basis of shame is not some personal mistake of ours but that this humiliation is seen by everyone." Velice netradičně jsem se nenechávala tetovat v salónu, ale na 15th International Tattoo Convention Prague na pražském Výstavišti a musím říct, že jsem se opravdu kochala. Tolik úžasných tetování, talentovaných tatérů a krásných chlapů ;o) no jedním slovem báječné. A můj, dnes si snad mohu dovolit říct, osobní tatér je prostě špička.

Tak, to by pro dnešek bylo asi všechno. Hlásí, že se má ochladit, tak budeme doufat, že přijde jen lehké ochlazení a léto nezmizí úplně. Mě v tom vedru nebaví absolutně nic.