Zobrazují se příspěvky se štítkemShrnutí. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemShrnutí. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 30. června 2014

Půlroční shrnutí

Na začátku roku jsem začala s měsíčním shrnutím toho, co jsem za daný měsíc přečetla, jenže mi to moc dlouho nevydrželo. Asi nejsem tak úplně stavěná na tyhle pravidelně postované věci, takže jsem se do toho nechtěla nutit. Nicméně půl roku je za námi, tak by stálo za to, se kouknout na události, které proběhly. A nebylo toho málo.

Čtenářsky se mi docela dařilo. První dva tři měsíce byly opravdu vydatné a dá se říct, že jsem přečetla dvě třetiny knih právě za tohle období. Paradoxně v době, kdy se mi chce vždycky strašně spát po ránu v autobuse a večer v něm pro změnu ani nesvítí. Je fakt, že v lednu jsem byla skoro celý měsíc doma nemocná, takže jsem četla jako divá. Zhltla jsem kompletní sérii s Willem Trentem od Karin Slaughter, vrátila jsem se k romantickým sériím od Lisy Kleypas, odhodlala jsem se i k několika českým kouskům a dala jsem šanci i žánrům, které jsem až do teď nečetla a vyhýbala jsem se jim obloukem.

neděle 2. března 2014

Únorové shrnutí

V naší knižní blogosféře je spousta a spousta meme a různých shrnutí. Nevím, jestli se tohle někde vyskytuje, ale rozhodla jsem se udělat měsíční shrnutí toho, co jsem přečetla. Nebudu ukazovat, co jsem si koupila, dostala jako dárek nebo k recenzi.  Jednoduše shrnu to, co jsem stihla přečíst.

V lednu jsem přečetla dvanáct knih a myslela jsem si, že to bude můj měsíční rekord, ale spletla jsem se. Za únor, ač měl jen málo dní, jsem stihla přečíst knih rovnou 14. Jedním z důvodů je i projekt Re-reading Drahokamů, který na svém blogu rozjela Kath. A teď k tomu, co jsem přečetla. Z thrillerů to byl jen jeden román – Už mě vidíš? Jinak jsem se pustila spíš do knížek z YA nebo dystopií.

sobota 1. února 2014

Lednové shrnutí

V naší knižní blogosféře je spousta a spousta meme a různých shrnutí. Nevím, jestli se tohle někde vyskytuje, ale rozhodla jsem se udělat měsíční shrnutí toho, co jsem přečetla. Nebudu ukazovat, co jsem si koupila, dostala jako dárek nebo k recenzi.  Jednoduše shrnu to, co jsem stihla přečíst.

Lednové shrnutí bude asi největší ze všech, protože jsem byla téměř tři týdny doma a dva z nich jsem proležela v knížkách. Absolutně nejvíc jsem si užila kompletní sérii Atlanta s Willem Trentem. Chtěla jsem se na ní vrhnout dřív, ale vždycky jsem nakonec vzala do ruky něco jiného. Tentokrát jsem začala už v prosinci a zbytek jsem dojela během jednoho týdne.

Jako první jsem se pustila do lehce romantické knihy od Catherine McKenzie. Manžel na objednávku na první pohled vypadá sladce, ale nenechte se mýlit. Romantikou sice oplývá, ale není to nic přehnaného. proč jsem vlastně tuhle knihu četla? Líbí se mi styl, jakým autorka píše a hlavně, chtěla jsem začít rok něčím lehkým. Něčím pozitivním s nábojem a nadějí.