Celý život je tou, která poslouchá. Tou, která nic nenamítá a tiše mlčí, pokud si myslí něco jiného. Polovinu svého života byla manželkou. A najednou … už jí není a pro celý svět se stává vdovou po muži, který má na svědomí malé děvčátko. Jak to ale skutečně bylo? Co je pravda a co si vymyslel bulvár? V mnoha otázkách tápe i samotná vdova Jean Taylorová. Dokáže na ně po smrti manžela najít odpověď?
Jean a Glen měli krásný život, i když jim osud nedovolil mít vlastní dítě. Alespoň tak si to myslela Jean. Ale jen do okamžiku, kdy se ztratí dvouleté děvčátko a průběh vyšetřování zavede policisty přímo k nim domů. Tohle všechno musí být nějaký omyl. Jean ani na okamžik nevěří tomu, že by do toho byl Glen nějak namočený. Nebo ano? Jean si s hrůzou uvědomuje, že o svém muži toho neví spoustu. Přehlédla i tohle?
Psychologický thriller je vyprávěn převážně retrospektivně z pohledu Jean, reportérky Kate, policejního vyšetřovatele a matky zmizelé dívenky. Postupně jsou odhalovány střípky toho, co všechno se odehrálo v den únosu, po něm, ale i před ním. Bez příkras jsou odhalovány zrůdnosti lidských jedinců i beznaděj těch, kteří se tomu všemu snaží zabránit. Mezi minulost prosakuje současnost, kdy už Jean není manželkou, ale vdovou.
Hlavní postava Jean se mi zdála na první pohled plochá, taková nijaká. Jak ale příběh pokračuje, mění se s ním i ona. Získává plastičnost a veškeré odstíny, které jako lidská bytost může mít. Dokázala jsem si k ní najít cestu a pochopit, proč je jaká je. Ač jsem se snažila, cestu jsem si nenašla jejímu muži. A možná je to dobře. To, čím si procházel, bylo bezpochyby těžké a jedná se vlastně o nemoc, ale bylo těžké k němu pocítit jakékoliv sympatie.
Složitý příběh manželství Jean a Glena doplňuje pohled na vyšetřování hlavního detektiva a reportérky. Každý se na zmizení dívenky dívá jinak, přesto se vzájemně doplňují a jejich vzájemný vztah je dynamický, přátelský zároveň profesionální.