Temné říční proudy tě stáhnou na dno

Lacey chtěla konečně klid. Vrátila se do uniformy, usadila se na lodi, kterou proměnila ve svůj nový domov a doufala, že už bude všechno jednodušší. Ranní tajné plavání v Temži, práce u říční policie, večerní posezení s dalšími obyvateli okolních lodí a přemýšlení, jak to bude dál s mužem, který si získal její srdce a který jí na lodi nechává dárky. Nejen on se však snaží získat Laceyinu pozornost.

Mrtvola ženy nalezená v Temži z počátku vypadá jako případ, který se nepovede objasnit. Mladá žena, pravděpodobně přistěhovalkyně, kterou nikdo nepostrádá. A přesto má Lacey pocit, jako by tam v řece čekala přímo na ni. Zabalená jako dárek, s neskutečnou precizností a citem. Ačkoliv odešla z pozice detektiva právě proto, aby se nezapletla do vyšetřování vražd, pouští se na vlastní pěst do pátrání. Obětí přibývá a tajných vzkazů na její lodi taky. Jako by se k ní vrah snažil promlouvat.

Další kniha ze série s Lacey Flint je v mnohém jiná, než předchozí knihy, zároveň si zachovává svůj typický styl vyprávění z pohledu několika postav. Jednotlivé části na sebe navazují jak ve vyšetřovací rovině, tak v té osobní, kdy autorka nechává relativně velký prostor právě osobnímu životu hlavních postav. I díky tomu je vidět posun a dozrání, především u Lacey. Především téměř úplná absence postavy Marka Joesburyho nechává vyniknout vnitřním monologům Lacey, která je nucena čelit vlastnímu podvědomí, myšlenkám a pocitům.

Kdo bude poslední paní Parrishová?

Daphne Parrishová a její manžel na první pohled vypadají jako dokonalý manželský pár s dvěma krásnými dcerkami. Úsměvy a dokonalý rodinný život přitahují pozornost.  Až takovou pozornost, že se Amber rozhodne pro sebe takový život získat. Ať to stojí, co to stojí. Ale není všechno zlato, co se třpytí.

Amber neměla dokonalý život, dokonalé dětství ani si nenašla perfektního muže. Když vidí na stránkách magazínů mladou Daphne Parrishovou, jak si nezaslouženě užívá majetek a pozornost zámožného Jacksona Parrishe, je rozhodnuta tohle všechno získat. Přesně tohle. Jacksona, jeho sídlo, jeho peníze a jeho lásku. Svému plánu dokáže obětovat čas, vzhled a veškeré ženské zbraně. Od předem naplánovaného náhodně vypadajícího seznámení s Daphne se postupně propracovává blíž a blíž. Jak k Daphne, tak jejím dcerkám i Jacksonovi. Její plán je absolutně dokonalý a všechno pracuje v její prospěch. Už žádná mizerná garsonka, nudný přítel a nutnost chodit do práce. Amber v Jacksonovi vidí svou záchrannou síť.

Daphne po seznámení s Amber získává pocit, že konečně má ve svém životě někoho, kdo jí rozumí a s kým může trávit volný čas. Postupně se s ní vídá víc a víc, a tak se Amber stává téměř členkou rodiny. Daphne z tohoto vztahu hodlá vytěžit mnohem víc než je na první pohled patrné. Aniž by kdokoliv tušil, spřádá sama svou vlastní záchrannou síť. Nic totiž není takové, jak se z dálky zdá a dokonalost je jen přelud nad děsivou skutečností.

... v dobrém i ve zlém, navždy manželský Pakt

Alice a Jake vstupují do manželství šťastní a spokojení a doufají ve společnou budoucnost. Ve zdraví, v nemoci, v dobrém i ve zlém. Institut manželství je pro mnohé něco posvátného. Pro někoho tak moc, že je ochoten pro jeho zachování sáhnout mnohem dál a využít děsivé prostředky. Ušlechtilá myšlenka se v podání jiných stává noční můrou, ze které se Jake a Alice nemohou probudit.

Pozváním mocného klienta na vlastní svatbu Alice nic nesledovala. Ve skutečnosti to byl jen takový drobný vtípek. Ale Finnegan se na obřadu objeví i se svou manželkou a zdá se neskonale šťastný. Jako by s Alice a Jakem byly letití přátelé. A když na ně doma čeká honosný a přitom záhadný svatební dar, nevědí co si myslet. Z truhličky se vyklube pozvání do společenství Paktu, které zastává základní hodnoty, lásku, úctu, rovnováhu, tak aby bylo manželství trvalé. Jake sice váhá, ale pro Alice je to něco neodolatelného, výzvy, kterou je rozhodnuta přijmout. Svým podpisem se upisují k dodržování manuálu. Až pozdě si uvědomí, že následky jsou rozsáhlé a nebezpečné.

Vánoční soutěž o audioknihy s Books in Ashes

Protože se kvapem blíží vánoce (což mě osobně trochu děsí), chtěla bych Vám udělat radost. A tu radost bych Vám nedělala sama, ale ve spolupráci s OneHotBook a Audiotékou. Čtení je super, ale myslím, že občas stojí za to, zavřít oči a poslouchat. Tak si pojďme zasoutěžit. Soutěžit budeme o tři knížky, tak doufám, že se Vám výběr bude líbit a že se zapojíte. Průběh bude velice jednoduchý, tedy nechci, abyste mě museli sledovat na sociálních, nebo jste museli něco "lajkovat" pro výhru. Proto bych byla ráda, kdyby jste mi jen ve zkratce něco málo napsali o svých plánech a snech. Já jsem vždycky chtěla cestovat, někam se podívat a nikdy jsem se k tomu nedostala. Chtěla jsem se podívat do Itálie, do Benátek, do Říma,... Do Benátek jsem se podívala v září a příští rok začínám už v lednu a letím na výlet do Říma. Nikdy bych neřekla, že budu chtít cestovat sama, ale je to tak. Takže moje velké malé plány jsou cestování.

Zapojit se tedy můžete na Facebooku nebo na instagramu, (a samozřejmě i tady) kam jsem umístila příspěvek - stejná fotka jako zde. 

Jaké zásadní či důležité plány máte na rok 2018? Na co se těšíte, nebo co byste chtěli zažít?

A teď o jaké audioknihy můžete soutěžit? Tedy co nám kdo daroval do soutěže.  

Audiotéka věnovala Můru od Katji Kettu. OneHotBook pak věnovalo Prázdné křeslo od Jefferyho Deavera a Příběh služebnice od Margaret Atwood. Všechny tři jsou naprosto skvělé a určitě potěší srdce a ucho nejednoho náročného čtenáře.

Soutěž bude probíhat od chvíle zveřejnění fotky - příspěvku na instagramu a facebooku, do 24.12.2017 včetně. Takže času bude dost. Náhodně pak vylosuji dva výherce a jednoho vyberu podle sympatií. 

Za poskytnutí cen - audioknih velice děkuji vydavatelství OneHotBook a Audiotéce.

Milované dítě

Mateřská láska má mnoho podob a její síla je až neskutečná. Jaká matka by dokázala zakopat tělíčko novorozence v zahradě pod betonový kvádr? Osudy několika žen různého věku se postupně prolínají při snaze jedné z nich vypátrat pravdu. Čí je dítě nalezené po mnoha letech? Na otázku, kdo je a kdo není ono dítě, zná odpověď více lidí, než se na první pohled zdá. 

Kratičké noticky v konkurenčním plátku se Kate Watersová chytá jako tonoucí stébla. Co kdyby z toho něco vykřesala a měla konečně v ruce zajímavý materiál na článek. A třeba, pokud se poštěstí, na titulku. V patách s nováčkem se snaží vypátrat, co se stalo. Když zjistí, že děťátko pod zemí leželo několik desítek let, ze smutného příběhu se najednou stává záhada, které je rozhodnuta přijít na kloub. Kate se nenechá odradit a začíná šťourat v minulosti. Identita dítěte vyplave na povrch nečekaně rychle. Ale je to skutečně tak? 

Fiona Barton velice volně navazuje na svůj předchozí román Vdova. V příběhu se tak mihne i inspektor Bob Sparkes. Zprvu samostatné kapitoly z životů několika žen se postupně propojují. Stará tajemství, křivdy, zrady a bolest vyplouvají postupně na povrch. Přesto jako by nebylo plně jasné, kdo mluví pravdu a kdo žije v přesvědčení, že to jemu někdo ublížil.

Autorka využila jako hlavní téma ztrátu dítěte a mateřskou lásku. Angela před mnoha lety přišla o milovanou novorozenou dceru. Emma se snaží vybudovat znovu vztah se svou matkou Jude, ale bolest z minulosti nemizí. Obě mezi sebe staví nevyřčené, a když dojde ke konfrontaci, je jednodušší znovu zabouchnout dveře. Kate pro změnu zápasí s dospívajícím synem. A všechny mají jedno společné – záhadu nalezeného dítěte v dříve zapadlé části Londýna.

Děsivé tajemství starého Hračkáře

„Povím vám příběh o svém dědečkovi.“ Tak Adam Kulakov začíná většinu svých velkých proslovů. Svého dědečka obdivuje a bezmezně miluje, zastává názor, že rodina a rodinná firma na výrobu hraček jsou na prvním místě. Jen tam nezapadají jeho mladičké milenky, které jsou před ostatními důležitě střeženým tajemstvím. Každý v této rodině má tajemství. Velká tajemství.

Arkadij Kulakov za svůj život prožil mnohé. Nacisti mu překazili studium medicíny na Karlově univerzitě a odvezli ho z Prahy do Osvětimi. Hrůzy, které viděl kolem sebe, ho poznamenaly a rozhodly o jeho životě. Jedinou radost, kterou měl a kterou mohl předat dál, byly maličké panenky, které se mu povedlo vyřezávat. Po desítky let vlastní Arkadij velkou firmu na výrobu hraček, tu teď předal svému vnukovi Adamovi. Tajemství, které do firmy ukryl, však začíná prosakovat, protože i to Adamovo se může dostat na veřejnost. Aniž by to oba tušili, jejich činy je ohrožují vzájemně. A mezi nimi stojí Adamova žena Tess.

Román Hračkář je od prvních stránek strhující. Vzájemně se prolínající části současnosti a minulosti z pohledu rodiny Kulakovových a muže, který byl s Arkadijem v Osvětimi, dohromady vytváří neuvěřitelnou směsici pocitů, které se mění s přibývajícími stránkami. To na první pohled krásné a smutné zároveň ukrývá děsivou pravdu. Za zavřenými dveřmi, hluboko schované v účetních knihách, ve vzpomínkách starého pána. Věta „Buď tím, kým chceš být“ zde dostává úplně jiný rozměr. 

Má ji rád, nemá ji rád, má ji rád, nemá ...

Spravedlivě odsouzený několikanásobný vrah, nebo chyba justice? Na ničem z toho Maggie Rose nezáleží. Hamish Wolfe je pro ní jen další položka na seznamu. Pokud se má rozhodnout, že ho bude zastupovat při obnovení řízení, musí si být jistá, že případ vyhraje. Případný soud a šťourání v uzavřeném případu se ale nelíbí místní policii a především muži, který dostal vraha za mříže.

Skutečnost, že by za vraždy mladých žen seděl nevinný člověk, si Pete Weston nepřipouští. Všechny důkazy jasně ukazovaly na pohledného, ženami obdivovaného a milovaného, lékaře Hamishe Wolfa.  A snaha fanclubu vedeného Wolfeho matkou přilákat Maggie Rose k jeho příběhu a především k jeho obhajobě se mu nezamlouvá. Ví, čeho všeho jsou schopni a o kontroverzní právničku a spisovatelku má strach. Dokáže se držet od případu dál? A pokud se do případu pustí, obstojí stávající důkazy proti její argumentaci? Přes kontroverzní situaci, díky níž se s Pete s Maggie seznámí, se mezi nimi začíná vytvářet vztah. Všichni zúčastnění však před ostatními ukrývají tajemství.

S. J. Bolton je skutečně výbornou autorkou, která dokáže brilantně gradovat děj a napětí. V čtenáři probouzí fantazii a touhu, vyřešit případ společně s Maggie a Petem. Na čí stranu se postavit a kdo má pravdu. Autorka vykreslila všechny postavy velice plasticky a jen nepatrně odhaluje jejich skrytá tajemství a úmysly. Ač nechcete, postupně začnete propadat kouzlu Hamishe Wolfa i zarputilosti Peta. Čímž vzrůstá počet otázek a otazníků. Kdo skutečně vraždil nevinné dívky a jaký byl ten opravdový motiv. Ač jsem se dostala tématu trochu hlouběji pod kůži, zvrat, který autorka přichystala, jsem absolutně vůbec nečekala.

Samostatný román Má ji rád, nemá ji rád od samého začátku čtenáře vtáhne. Především proto, že autorka nechává některé otázky nezodpovězeny. A tyto mezery se člověk snaží vyplnit něčím, co by dávalo smysl. Něčím, co by zapadlo jako dílek skládačky. I přes jemné náznaky není možné si udělat celkový obrázek o hlavních postavách. Především Maggie Rose je někým, kdo s sebou nosí svá tajemství a odmítá se odhalit okolí. Je to silná žena, která si stojí za svým a nenechá se vodit za nos. Pokud chce Hamish Wolfe aby byla jeho obhájkyní, musí k ní být zcela upřímný. To samé ale očekává on od ní. A přestože jsou každý na jedné straně barikády, jejich cíl je stejný.

Koncová hra pro Reillyho

Sean Reilly už měl za sebou spoustu akcí. Těch méně náročných, jako byla současná sledovačka s dlouholetým parťákem, ale i těch, které byly na hranici života a smrti. Teď jde ale o něco víc. Ze záhadného vzkazu se stává soukromá válka, která nemusí skončit dobře. A to, že z ní Reilly vyvázne živý, nemusí znamenat vítězství. Na konci bude nejen Reilly stát před rozhodnutím, které ovlivní zbytek jejich životů. 

Osobní život Seana Reillyho se od posledního velkého případu ubírá zdánlivě klidným směrem, který narušuje jen plánovaná honosná recepce u hlavy státu v Bílém domě. A pak dostane záhadný vzkaz, který všechno změní. Přesto, že se onen muž, který mu chtěl předat důležitou zprávu, na setkání nedostaví, rozjíždí se nezadržitelný kolotoč událostí, na jejichž konci nezůstane kámen na kameni. I z toho mála se mu podaří zjistit, že i za tímto stojí muž, který vztáhl ruku na jeho malého syna. Muž, jehož kontakty sahají hluboko do CIA a o něm vládní agentury tvrdí, že neexistuje.

Raymond Khoury tentokrát nesahá tak hluboko do minulosti, jako obvykle. I přesto je děj Koncové hry částečně vyprávěn retrospektivně a vrací se jak do období z předešlých knih, tak hluboko do Reillyho zasuté paměti. Ani on sám si neuvědomuje, že nějaké důležité vzpomínky má. Část příběhu je vyprávěna z pohledu samotného Reillyho, část z pohledu záhadného agenta CIA Corrigana. I díky tomu čtenář nahlédne do pozadí všeho, co se děje.

Koncová hra mne překvapila nejen tím, jak je čtivá, ale i tím, že se autor nebál sáhnout na život hned několika postavám, a to i těm stěžejním, čímž ve mně udržoval neustálé napětí. Vlastně až do samého závěru jsem si nebyla jistá, zda tohle bude nebo nebude konec i samotného Seana Reillyho. Drama, smrt a nečekané zvraty, to všechno dokázal spisovatel Raymond Khoury vyvážit silnou osobní linkou, která dává nahlédnout do nitra hlavních postav.