úterý 31. ledna 2012

Review: Černobílý svět


Černobílý svět – The Help
Autor – Kathryn Stockett
Počet stran - 405
Vydáno – 2011
Nakladatelství – Knižní klub

Anotace

Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 60. let 20. století na americký Jih je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeterová s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy – matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně. Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myslích.

Recenze
Aibileen je černá hospodyně a stará se o bílou rodinu. Je to obyčejná černá žena, která celý život vychovává bílé děti a snaží se je naučit žít. Aby milovali sami sebe a milovali ostatní, bez ohledu na původ či barvu pleti. Stárne a vidí jak se svět mění a jak by se snad jednou mohl změnit. Ale stále je rok 1962 a Jackson v Mississippi separuje bílé a černé.
Minny, další černá hospodyně je až neuvěřitelně drzá a denně svádí boj sama se sebou, aby si udržela místo, protože by té bílé paničce tak ráda z plných plic řekla, co si o ní opravdu myslí. A pak udělá něco, co rozhýbe svět kolem ní.  

Skeeter se vrací z Univerzity a ocitá se někde, kam vlastně už nepatří. Nejen tím, že měří metr osmdesát, ale i tím, že netouží po svatbě, dětech a každodenním tlacháním s kamarádkami. Chce být spisovatelkou, ale v té době to není tak snadné. Přijíždí a zjišťuje, že chůva, která jí vychovala, je pryč. Nedala o sobě vědět přesto, že si byly tak blízké. To Constantine jí naučila vážit si sebe, nehrbit se jen proto, aby se zavděčila matce, která by jí chtěla najít manžela. Ale najednou je kolem všechno takové divné. Nechápe, proč by černoši nemohli studovat s bílými, proč se její kamarádka snaží prosadit oddělené záchody pro černé služebnictvo. I když jí pobyt zpět doma přivede do života muže a lásku, tak tam najde i opravdové přátele. Jen to nejsou zrovna ti, s kterými by mohla jít veřejně po ulici.
Hilly, předsedkyně ženského výboru je tradiční dívka s tradičním pohledem na svět a nehodlá na něm nic měnit. Panický odpor k barevným ji přivede na nápad – Iniciativa za oddělené toalety v každém domě. Tak strašně miluje sama sebe, že nevidí změny a pokrok, který se děje všude okolo. Přesto má takový vliv na okolí, na dívky co k ní vzhlíží, že s nimi dokáže manipulovat. Celý život vítězí, ale tentokrát, tentokrát by mohla pořádně narazit. Možná vždy dosáhne toho, co si zamane, ale najednou proti ní stojí někdo silný. Někdo, kdo se jí nebojí.
Poslední z hlavních postav je paní Celie. Pod slupkou makeupu a natupírovaných odbarvených vlasů se ukrývá obyčejná dívka z chudé rodiny, která touží po přítelkyních, aby zapadla a aby jí měl někdo rád. Chce zvládat domácnost, ale prostě to neumí a tak si najme hospodyni, která se jí stane přítelkyní, poradkyní a důvěrnicí. I když té se to vůbec nelíbí, protože by měli dodržovat jisté hranice. Celie je prostá, ale není hloupá.

V Černobílém světě je vyprávěn příběh hned několika žen. Každá svým pohledem nahlíží na dobu v Jacksonu během let 1962 – 1964. Každá odhaluje svá trápení i své radosti a navzájem se jejich životy ovlivňují. Jeden nápad, první vyprávění a na svět vyplouvají skutečnosti, kterým ani sama Skeeter nechce věřit. Ale musí, protože i ona ví, že by od ní Constantine neodešla bez vysvětlení. A tak pátrá. Nejen že odhaluje jaké to je pracovat pro bílé, ale zjišťuje i něco sama o sobě.
Moc se mi líbilo, že není příběh postaven pouze na jednom pohledu, ale rovnou na pohledu tří rozdílných žen. Dvou hospodyň a jedné bílé mladé odvážné slečny. Hodně jsem jim fandila, aby dokončili vyprávění, aby jim knížku vydali, ale zároveň jsem měla strach z toho, co se stane. Co když bílé paničky zjistí, že píšou přímo o nich? Sice změnily jména, ale to nemusí stačit. Nakonec to nejhorší, co Minny udělala jim pomohlo. Všichni mohli začít znovu. Nový život a nové začátky nemusí být vždy tak děsivé.
Těch čtyři sta stránek se pro mne stalo drogou. Nedokázala jsem jí odložit a i když má drobná písmenka, četla jsem, dokud jsem jí nedočetla.

Skeeter, Louvenia...“ Lou Anne se mi podívá do očí a řekne, „je jediný důvod, proč některé dny dokážu vstát z postele.“
Skeeter, Louvenia je ten nejstatečnější člověk, jakého znám. I když má tolik vlastních problémů, sedí a povídá si se mnou. Pomáhá mi všechno zvládnout. Když jsem teď četla o tom, co o mě napsala, jak jsem jí pomáhala s vnukem, cítila jsem takovou vděčnost jako ještě nikdy v životě. Takhle dobře jsem se necítila už několik měsíců. “

Kristiana Alex

4 komentáře:

  1. Tuhle si musím napsat do svého to-read listu :) Opravdu mě velice láká! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jen si jí tam napiš :) Nečekala jsem, že mne až tak pohltí, ale stalo se a vřele doporučuji. :)

      Smazat
  2. Mě taky příjemně překvapila..sice jsem tušila, že to bude dobré, ale že si na konci budu nervozitou skoro kousat nehty, když se začalo povídat, že by to mohlo být o jejich městě..no prostě skvělá věc a moc pěkná a výstižná recenze :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky, byla to jedna z prvních recenzí, tak jsem ani moc nevěděla jak ji psát :)

      Smazat

Hlavně slušně :)