Posuď knihu podle obalu #19

Nedělní meme od SYKI @Knižní doupě

Vrahem může být kdokoliv – More Twisted :Collected Stories Vol. II

Autor – Jeffery Deaver

Počet stran - 408

Vydáno – 2007

Nakladatelství - DOMINO

Anotace

Zdálo by se, že v detektivním žánru už bylo vymyšleno a použito vše: veškeré typy přestupitelů i strážců zákona, veškeré varianty zápletek. Pak ovšem přijde s novou knihou Jeffery Deaver a nabídne na minimálním prostoru tolik neotřelých postav a dosud nevídaných motivů, že postaví zmíněnou teorii na hlavu. Přesně tak je tomu i v povídkové knize Vrahem může být kdokoli, která volně navazuje na první Deaverovu sbírku Panoptikum, ale zároveň ji v mnohém překonává. Za perlu lze považovat povídku o ženě, která nemůže pochopit, co udělala při výchově své dcery špatně. Anebo svědectví o tom, že snaha řešit osobní a pracovní problémy přes mobilní telefon může mít věru nečekané následky. Anebo povídku, v níž Lincoln Rhyme s Amélií Sachsovou vyšetřují vraždu zámožného filantropa. Anebo... kteroukoli jinou. Hlavní je nedat na první dojem, protože v Deaverově literárním světě může být vrahem kdokoli...

Obálka

Je konec týdne a s ním přichází i meme od SYKI „Posuď knihu podle obalu“. Dlouho jsem přemýšlela jakou knihu vybrat, hledala jsem nějakou s více cover verzemi a nakonec jsem se rozhodla pro jednu, kterou doma mám a která volně navazuje na knihu Panoptikum. Tou knihou je "Vrahem může být kdokoliv".

Originální obálka na mě působí značně stroze, ale jelikož se jedná o soubor povídek, je jasné, že se asi těžko bude hledat nějaký motiv, který by knihu vhodně doplnil. Zaujalo mne otočené "R", vypadá to zajímavě a opticky to "rozbíjí" jednoduchost obalu. I tak mi tam něco chybí. Opět je vidět jak se v zahraničí klade důraz na jméno autora. Skoro polovinu zabírá jméno. Druhou půlku název knihy..

Naopak anglický paperback mi připadá úchvatný. Stále je to jednoduchá obálka, ale přesto ve mě evokuje zájem podívat se co je uvnitř. Krvavě červené nebe jako by  předpovídalo přicházející smrt, nebezpečí ... Líbí se mi propletení větví stromu skrz název. Snad ještě nějaký havran a měla bych dojem, že je to jeden z Hitchcockových románů. Sice je zde jméno autora opět veliké, ale není tak výrazné a ani neruší celkový dojem.

Tahle kniha je hned v několika verzích paperbacku. Tou další je právě tato černá s černým kocourem na pozadí (tedy myslím, že je to kocour a ne jiná šelma). V porovnání s předešlou se mi vůbec nelíbí. Připadá mi taková "laciná". Spíš vhodná pro nějaké černé historky, než pro detektivní příběhy. Tuhle knihu vydalo nakladatelství  Hodder & Stoughton, a když jsem se podívala na jejich další knihy, zjistila jsem, že jsou si docela podobné. Je vidět jak se drží specifického fontu písma, rozvržení i barevné kompozice.

Stále se budeme motat kolem anglických verzí. Tento hardcover je vydáván jako dotisk původní knihy a popravdě, nevím co k němu říct. Je to typ obálky co by mne vůbec nezaujala, spíš naopak, kdybych ji viděla neměla bych chuť se asi ani podívat co je to za knihu a kdo ji napsal. Možná je to trochu způsobeno mou panickou hrůzou z hadů, ale i tak. Absolutně mi tam nesedí barevné pojetí. Ta světle modrá celkově ruší dojem, had je tam jako by se vznášel, nebo ležel na něčem co není vidět. Opravdu mi připadá nešťastně udělaná..  

Tentokrát zabrousíme k našim západním sousedům do Německa. Obálka je sama o sobě docela pěkná, ale nijak extra nenadchne. Jen mi nikterak nesedí k žánru knihy. I to barevné provedení mě moc neláká, připomíná mi to nějakou "okultistickou" příručku "Jak posednout nepřítele" a podobně. Nevím jestli to byl úmysl, ale líbí se mi detail "D" v rozích obálky. Jinak opravdu nevím co bych na ní našla pěkného. Zajímavé je lehké vložení jména do příjmení, ale je škoda, že to samé neudělali s názvem. Přeci jen by to vypadalo asi lépe.

Další jsem si připravila italskou verzi hardcover.  Tahle je jedna z těch opravdu povedených. Opravdu hodně se mi líbí to provedení. Sice to není typická obálka, ale musím uznat, že je to na vkusu každého. Kdo někdy viděl italské obálky je mu jasné, že je tohle je přesně jejich vkus, jejich typické provedení. Je zajímavé jak se každé zahraniční vydání liší i v názvu. Italská verze je vydávána pod názvem La notte della paura - tedy volně přeloženo "Noc strachu", naopak  německá verze je  pod názvem "Úzce spojeno".

Poslední jsem si nechala českou verzi. Tahle obálka je trochu netypická pro knihy Jefferyho Deavera, protože většinou je na jeho knihách jeden prvek, hlavní detail  který je propojen s knihou. Tady je to trochu jiné, ale s názvem "Vrahem může být kdokoliv" absolutně koresponduje. Písmo je zachováno jako u všech ostatních, nijak neruší obraz. Střelec otočený zády ke čtenáři je opravdu trefné a vrahem může být opravdu kdokoliv.

Z celého výčtu obálek musím vyzdvihnout první paperback. Ten je opravdu nejpovedenější, nejhezčí. Naopak nejméně se mi líbí druhý hardcover.

Která obálka se Vám líbí nejvíce?