pondělí 14. dubna 2014

Tak trochu šílený týden s Deaverem #1


Určitě jste si na facebooku všimli, že jsem změnila cover a hodila tam něco, co odkazovalo na Tak trochu šílený týden s Deaverem. Taky asi většina z vás ví, jak moc tohoto autora miluji, zbožňuji, prostě jednoduše řečeno žeru. Četla jsem kromě dvou knih všechny, které u nás od něho vyšly, a nemůžu si pomoci, ale on píše přesně pro mě a čím dál lépe. V DOMINU si jsou vědomi, jak výborně píše a byla by škoda, kdyby zrovna jeho knihy unikaly pozornosti třeba někomu, kdo by jeho stylu propadl stejně jako já.

Před nedávnem, přesněji řečeno 2. dubna vyšla Deaverova kniha Tak trochu šílení plná povídek. A to opravdu zajímavých povídek, které neznalé nenápadně seznámí i s postavami z několika jeho sérií. Proto je tu také projekt „Tak trochu šílený týden s Deaverem“, kde vám společně s několika dalšími ukážu, kdo vlastně Jeffery Deaver je, co je zač jeho novinka Tak trochu šílení, co dalšího má na svědomí, ukážeme vám každý malou ukázku z novinky a také si zasoutěžíme o knihu, záložky a plakáty.

A kdo všechno se na Tak trochu šíleném týdnu podílí?
Samozřejmě :-) tady na Books in Ashes
Bastera na Knihy nekoušou
Shefik na Shefikův blog
Vojta na Knižním kukátku
Martin za Naše knihovnička

Ono se ani není co divit, tohle jsou blogy, kde byste Deavera čekali a my jsme nechtěli abyste byli zmatení. Každý si pro vás připravil trochu jinou soutěž, jiné pojetí a je jen na vás, jestli se zapojíte všude. Určitě bude super, když se ke každému podíváte, abyste věděli, co vás čeká a kolik výherců třeba u koho bude. Já si to zatím nechám jako tajnou zbraň, abyste se vrátili :-) (trochu sobecké, já vím :D )


A teď ke knize. Anotace říká vlastně vše, takže nebudu sáhodlouze vymýšlet, jak vám říci, co všechno v knize najdete. :-)

Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy. A pokud prý někdo shledá, že vystihuje i samotného autora, je rozhodnut považovat to za lichotku.
Když spatříme jméno Jeffery Deaver, okamžitě se nám vybaví nervy drásající thriller plný nečekaných zvratů, které postaví na hlavu veškeré naše detektivní dedukce, na které jsme byli tak pyšní.
Bylo by ovšem nanejvýš nespravedlivé opomenout Deaverovy detektivní povídky, které autor označuje za svou "literární lásku". A ze sbírky Tak trochu šílení autorská radost přímo čiší. Podobně jako v předchozích antologiích se i zde setkáváme s plejádou barvitých postav: pokřivených asociálů, zhrzených partnerů, domněle uťáplých agresorů... Všichni tito aktéři si bezpochyby zaslouží nálepku, kterou jim autor přidělil v samotném názvu. Ano, jsou tak trochu šílení – což je přesně ten důvod, proč si jejich příběhy vychutnáme s gustem čtenáře, který se tak rád nechá svým oblíbeným autorem vodit za nos...
Kdykoli by se vám totiž mohlo zdát, že v dané povídce už bylo řečeno vše a žádné další překvapení na vás nečeká, čtěte dál a přesvědčte se, jaký zvrat si autor vyšetřil na poslední stránku. Nebo do posledního odstavce.
Nebo do posledního řádku.

Určitě se mezi vámi najde někdo, kdo knihu už četl, tak budu ráda, když mi sem napíšete, jak se vám líbila. Nebo ti kteří nečetli, proč by si jí chtěli přečíst a zda od Deavera něco už četli.

2 komentáře:

Hlavně slušně :)