sobota 19. dubna 2014

Tak trochu šílený týden s Deaverem #5


Na dnešek jsme si v rámci týdenní tour měli připravit něco vlastního, co se týká Jefferyho Deavera a jeho knih. A Bastera z blogu Knihy nekoušou přišla s nápadem, který mi připadal fakt super. Tedy, alespoň doufám, že ho budete považovat taky za super. Rozhodly jsme se vám ukázat zapáleného čtenáře, který miluje Jeffery a nedá na něj dopustit. No a tím čtenářem, respektive čtenářkou jsem sama. V rozhovoru jsem na sebe práskla něco, co jsem nikomu neřekla, taky jsem prozradila nejoblíbenější knihu a pokusila jsem se najít argumenty, proč zrovna tyhle knihy číst. Snad se vám bude rozhovor líbit. Najdete ho jak tady, tak u Bastery.

Ahoj Kristy, děkuji, že jsi svolila k rozhovoru. Začneme tak trochu zeširoka :) Řekni nám prosím Tě, co pro Tebe vlastně Jeffery Deaver znamená?

Ahoj Báro, díky, že jsi mě do tohohle rozhovoru uvrtala :o) Takže, co pro mě Jeffery Deaver znamená. Především jistotu, že si knihu užiji. Že zase potrápím své mozkové buňky a že mě opět celý zvrat zaskočí.

Ano mozkové buňky taky trápím moc ráda. A jak se to vlastně stalo, že jsi takovou fanynkou? Přišlo to s první knihou? Nebo postupně? Kterou knihu jsi četla jako první? Já se do Agathy Christie zamilovala po přečtení první knihy hned :)

Myslím, že mi mohlo být tak jedenáct, když jsem narazila v knihovně na knihu Sběratel kostí. (Ano, i já jsem chodila do knihovny :o) ) Vzpomínám si, že mě na ní upozornila kamarádka. (Do konce života jí budu neskonale vděčná :o) ) Fakt se mi líbila, ale nijak zvlášť jsem tomu nepropadla. Nějak jsem v té době asi četla něco víc dívčího. Ale postupem času jsem jeho knihy začala vyhledávat. A jak už to tak bývá u nás knihomolů, absolutně jsem mu propadla, když jsem, jak já s oblibou říkám, „dorostla“ do správného věku. Teď si to prostě a jednoduše užívám. Pokaždé se těším jak malé dítě na Ježíška, když má vyjít jeho další kniha. Tohle sice nebyla láska na první pohled, ale ve výsledku je to láska na celý život.   

Právě, leckdy láska na první pohled brzy opadne, i když u nás knihomolů je to spíš láska na první čtení :) Jeffery Deaver napsal spoustu povídek, románů i sérií. Máš Ty osobně raději samostatné romány nebo sis spíš oblíbila některou ze sérii? Nebo máš ráda všechny stejně? :)

Nemůžu říct, že bych měla ráda všechny stejně, ale neobjevila se jediná, která by se mi vyloženě nelíbila. Musím říct, že mám ráda samostatné romány, všeobecně. Nerada čekám na další pokračování, protože mám poct, že tím autor všechno natahuje. U Jefferyho je to jiné. I když píše série, každá kniha má svůj řádný konec. Samozřejmě miluji Lincolna Rhyma. To beze sporu. Ale z jeho sérií mám nejraději tu s Kathryn Dance. Ona je totiž takovým protipólem k Lincolnovi. Celkově ale nejoblíbenější knihou je Zahrada bestií a za ní hned Dívčí hrob. Tyhle dvě knihy mám nejraději. Myslím, že zrovna Zahrada bestií není typická „deaverovka“, ale je skvěle napsaná.

 Jeffery je skvělý ve vytváření charakterů, která z postav je Ti nejbližší a proč?

Já si většinou oblíbím postavy, které nejsou zas až tak výrazné, respektive, nejsou to hlavní postavy. Asi proto, že se očekává, že budete hlavního hrdinu mít rádi. Krom toho, jsou tyhle postavy ve stínu „hvězd“ utlačované a musí se projevit na mnohem menším prostoru, takže se musí snažit. Mám moc ráda postavu Thoma – Lincolnova ošetřovatele. Tenhle chlapík má neskutečně trefné poznámky a svatou trpělivost, protože Lincoln je „starý mrzout“ :o). Z téhle série mi ještě k srdci přirostl mladý policista Ron Pulaski, který je takový neohrabaný, snaživý a myslím, že se v něm Lincoln trochu vidí.

Už se těším, až někdy poznám i ostatní postavy. Jako správná fanynka máš určitě doma každou knihu, která vyjde. Nebo ne? Která Ti chybí? 

Ano, přiznávám svou nehynoucí lásku a závislost :o) Doma mám opravdu všechny knihy, které u nás vyšly. Ještě taky musím říct, že je řadím podle data vydání a série, což některé rodinné příslušníky a známé dohání k šílenství. Když už jsi ale nakousla, jestli mám všechny, musím se svěřit s něčím, co jsem ještě nikomu neřekla. Mám všechny, ale dvě jsem NEČETLA. Já vím, teď si budete všichni říkat „Proč?“, ale je to jednoduché. Nemohla jsem se do nich začíst. Tím nechci tvrdit, že jsou špatné, protože nejsou, ale obě jsem otevřela v době, kdy jsem na ně neměla chuť a zatím na ně nebyl čas. Nečetla jsem Modrou sféru, kterou máme doma strašně dlouho a šlohla jsem ji tátovi z jeho knihovny (pššššt :o) ), a pak Nula stupňů volnosti. U Modré sféry jsem bojovala s počešťováním některých výrazů, které se dneska běžně používají v originále a Nula stupňů volnosti … Bond mi k srdci nepřirostl, takže jsem se na ni hned nevrhla a stále vyčkávám :o)

Tak když už jsi to nakousla, proč bychom s ním vlastně měli začít? Zkus nás přesvědčit, proč je vlastně tak dobrý a proč bychom ho určitě neměli minout :)

Tááákže, samozřejmě proto, že je naprosto úžasný a nejlepší :o) A teď vážně. Ke každému autorovi musí čtenář dospět a rozumět mu. Pro milovníky promyšlených, zapeklitých, záhadných a strhujících thrillerů je Jeffery Deaver jasná volba. On si vás dokáže získat a přesvědčí vás, že nic není tak, jak se na první pohled zdá. To je právě to, co na něm miluji. Pokaždé, když si totiž říkám „Ha, a mám tě!“ všechno se otočí o 180° a ocitám se na začátku. A pak stačí drobnost, kdy autor sám ukáže, jaké střípky jsem přehlédla. A proč byste ho neměli minout? Jeffery Deaver ze svých postav nedělá neomylné superhrdiny, jsou stejní jako my, dělají chyby, ne vždycky chytí vraha, ne vždycky se rozhodnou správně. A občas jsou fakt na pěst. To se pak dívám do zrcadla a říkám si, že jsou opravdu jako já. :o) Úplně normální, i když tak trochu šílení.

Většina našich čtenářů zatím ještě neměla tu čest se blíže seznámit s dílem Jefferyho Deavera, poradíš nám, jakou knihou by dle Tebe bylo nejlepší začít? Musí se číst série postupně nebo navazují pouze volně? 

Osobně bych si promyslela, jestli chci číst sérii, nebo raději samostatný román. U série jednoznačně Sběratele kostí. Knihy na sebe navazují, to ano, ale pokud budete číst na přeskáčku, nic tak hrozného se nestane. Jen asi budete krapet zmatení z vývoje vztahů a Lincolnova pohybových schopností. No a u samostatných románů je to trochu složitější. Zkusila bych Příští oběti, nebo už zmiňovaný Dívčí hrob. Zahrada bestií asi nebude pro každého, ale jinak samozřejmě také doporučuji. Díky sérii s Lincolnem se seznámíte taky s Kathryn Dance (Spící panna, Kříže u cesty, Tvůj stín) nebo Parkerem Kincaidem (Ďáblova slza). Takže je jen na vás, kde začnete :o)

Podle jedné z knih ze série s Lincolnem Rhymem byl natočen film Sběratel kostí. Viděla jsi ho? Jak se Ti líbil? Odpovídali zvolení herci Tvé představě o postavách?

Film jsem viděla a budu upřímná, jsem ráda, že jsem ho viděla až po přečtení knihy. Ještě teď si pamatuji, co jsem ten den dělala :o) Myslím, že to bylo pondělí, šla jsem do knihovny vrátit právě Sběratele kostí a jelikož jsem byla nemocná, skočila jsem si do videopůjčovny (ano, takové ty obchody, kde vám za prachy půjčili VHS kazetu :o) )pro filmovou verzi. Byla jsem opravdu zvědavá na Lincolna, Amelii a Thoma. Jaké bylo mé zklamání, když jsem zjistila, že Thom není Thom, ale že tuhle postavu nahradili ženou. Nakonec to ale nebylo špatné. Ošetřovatelku hrála Queen Latifah a zahrála ji dobře. Celkově mě překvapilo celé herecké obsazení, protože jsem si postavy představovala úplně jinak. Pořád mám svou představu, které se nezbavím a jejich vzhled mi sedí víc. Jinak to ale není špatný film, ale raději na něj koukněte, až si nějakou tu knihu s Lincolnem a Amélií přečtete.

A na závěr řekni pět slov, která Tě při vyslovení jména Jeffery Deaver napadají :)

Jistota, klasika, napětí, nedočkavost a závislost. :o)

Děkuji za úžasný rozhovor, věřím, že se čtenářům bude líbit a že to někoho dalšího přesvědčí přečíst něco od Deavera :) 

Díky, že jsi se mnou chtěla udělat rozhovor a doufám, že se alespoň trochu bude líbit a že ho někdo dočetl až do konce. :o)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Hlavně slušně :)