čtvrtek 17. července 2014

Bloger TAG

Jak už jsem slibovala v předešlém půlročním shrnutí, zapracovala jsem na Bloger TAGu, který se rozšířil mezi českými a slovenskými blogery. Nominována jsem byla Orvokki z Orvokki's blog. No a na čem je tenhle TAG založený? Bloger má za úkol odpovědět na deset otázek od toho, kdo ho nominoval a napsat deset věcí o sobě.

DESET VĚCÍ O MNĚ

1. Miluju tetování. Nic extrémního, to rozhodně ne, ale v tomhle životním stylu jsem se takříkajíc našla. Je to jako cokoliv jiného. Podle mě, a to je jen můj skromný názor, na to musíte mít „buňky“. Pak to dokážete nosit. Pro mě je to součást mne samotné. První jsem si nechala udělat před osmi lety a rozhodně toho nelituju. Každá čárka, slovo, barva pro mě něco znamená.


2. Mým vysněným povoláním asi od, ani nevím od kdy, bylo být soudní patoložka. Ve chvíli, kdy jsem viděla film Sběratel kostí, jsem chtěla být součástí něčeho takového. I když zrovna tady žádný patolog nebyl. Od hodně útlého věku jsem měla slabost pro kriminální a detektivní seriály a ani pohled na skutečnou mrtvolu v márnici na pitevním stole se mnou moc neudělal. Vlastně, asi kdybych nebyla tak líná na učení, zkusila bych medinu a pak i soudní lékařství. Ale lenost zvítězila. 

3. Nechodím do knihovny, a pokud tam zavítám, pravděpodobně knihu ani nedočtu, nebo ji vůbec neotevřu. Možná mě budete chtít ukamenovat, ale já nějak nemám to správné odhodlání. A souvisí to s další věcí.

4. Sbírám knihy a chorobně si je střežím. Mám i systém na to, jak a kam kterou uložit. Tak například, pokud byste u mě nějakou hledali, doporučuji začít tím, které nakladatelství ji vydalo a podle toho se zaměřit na správnou knihovničku. Na takové knihy z DOMINA a těch je převaha, mám jednu celou samostatnou. Pak jsou seřazeny podle autora, série a data vydání. Nicméně u Knižního Klubu a Ikaru je mám seřazené podle autora, série a barvy. Trochu ujeté, já vím. 

5. Asi jsem nikdy nečetla knihu dvakrát. Možná Malého prince, ale jinak všechno čtu jen jednou. Nevidím efekt v tom, číst thriller podruhé, když vím, jak to dopadne.

6. Miluju hudbu a strašně ráda si zpívám. Společně s kamarádkami tvoříme uskupení SUIT UP a zpíváme sobě a jiným pro radost. Brácha vždycky tvrdil, že si skřehotám v pokoji (ono na tom něco bude pravdy), ale mě to strašně baví. Znáte ten film Lizzie McGuire? Lizzie si tam zpívá do hřebenu a brácha jí natáčí. Kdyby ten můj mohl, něco by natočil a hodil na youtube. 

7. Mám nezvladatelnou chuť na kafe. Uznávám, že jsem asi závislá na kofeinu, ale co se dá dělat. Už jsem se dopracovala k tomu, že jsem si do práce pořídila kafe bez kofeinu, aby to se mnou hned neseklo. Mě asi nejde ani tak o tek kofein, ale o tu chuť. Ráno o dávku kofeinu jde, ale pak už je to spíš o tom, že mám vůni a chuť kávy strašně ráda. Zkouším různé varianty, příchutě a vůně, typy, způsoby přípravy. Moje zatím nejoblíbenější je se špetkou kajenského pepře, 90% čokoládou a sójovým mlékem. Mňam!

8. Nevidím nic úžasného na Panu Darcym. Ano, slyšíte správně. Co má tenhle chlapík, že po něm šílí miliony čtenářek a potažmo divaček, to fakt nechápu. 

9. Kdyby to jen šlo, žila bych v noci a přes den spala. Jakmile jsem doma víc jak tři dny v kuse, otáčí se mi biorytmus a já usínám později a později. Příkladem je moje lednová neschopenka, kdy jsem chodila spát kolem páté ráno a vstávala ve čtyři odpoledne. Neřeknu vám proč se to děje. Vždycky jsem to tak měla. V noci jsem najednou plná energie. Zato ranní vstávání, to je děsné. Naučila jsem se vstát na první budík, jinak bych se z postele nevykopala, ale je to každodenní souboj s mou leností.

10. Jsem hlučná. Někteří to berou tak, že jsem prostě temperamentní a „hrr“, ale důvod je trochu prozaičtější. Už od dětství špatně slyším, čím jsem starší, tím je to horší, takže moje zvýšené volume a neustálé „Co?“ „Cože?“ není o tom, že bych své okolí nevnímala, já je jen neslyším. Takže, pokud se mnou chcete mluvit, koukejte na mě tak, abych vám viděla na pusu, a bude to ok  I proto se chci vrhnout na znakovku. A taky proto, že mě tahle kultura hodně zajímá.

A teď se vrhneme na OTÁZKY OD Orvokki

Ak by si mala cudzincovi odporučiť v svojom meste alebo okolí jedno must see miesto, aké by to bolo?

Jelikož bydlím v takovém menším městě, moc by toho k doporučování asi nebylo. Určitě bych doporučila Brandýský zámek se zahradou. Kdyby se tu dotyčný vyskytoval v době Svatováclavských slavností, neváhala bych doporučit kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde jsou přístupné ostatky svatého Václava. Vím, že Orvokki říkala jen jedno, ale bydlím v souměstí, takže by bylo těžké vybrat jen jedno.

Predstav si, že by si mohla stráviť nejaký čas s hocijakou významnou alebo vplyvnou osobou. Kto by to bol a prečo? 

Tak tohle je dost záludná otázka :-) Popravdě, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Docela by se mi líbilo nějakou dobu pobýt s Katie Leclerc, kouknout jak se natáčí Switched at Birth a naučit se od ní americkou znakovku.

Lákalo by ťa opustiť na rok domov a cestovať po celom svete iba s batohom na chrbte?

Lákalo? Strašně moc. Jenže tuhle dobu jsem tak nějak propásla, kdy to bylo možné. S placením nájmu, chozením do práce, to je prostě neproveditelné. Na druhou stranu, nabrknout si někoho, kdo by to za mě zacáloval, jela bych hned  (ne, to byl vtip). Jen si sebe moc neumím představit, jak někde vegetím bez fénu. A taky bych musela jezdit jen tam, kde nejsou hadi, a není žádná šance na něco takového narazit.  

Bol v minulosti žáner (hudobný, filmový, knižný…), ktorému si sa vyhýbala, ale dnes už patrí k obľúbeným?

Strašně dlouho jsem se vyhýbala knihám pro ženy. Ale opravdu vehementně. Mě na první pohled odrazovaly už i obálky. Pak jsem ale dostala k recenzi jednu úžasnou knihu a zjistila jsem, že i tyhle romány mají něco do sebe a že nemusí být nutně přeslazené s happy endem. Od té doby si s chutí přečtu právě knihy určené pro ženy s opravdovým životním příběhem.

Z hudebních žánrů jsem měla skutečný odpor ke country. Do chvíle, než se k nám dostalo americké country a pop/rock country. Tenhle žánr se mi moc líbí a docela často ho poslouchám. Mám několik svých oblíbených kapel a interpretů a na ty nedám dopustit.

Máš nejaké obľúbené nakladateľstvo, ktorého edičné plány pozorne sleduješ a ktorého knihy by si najradšej vlastnila všetky?

U mě to nebude žádné překvapení. Miluju knihy z DOMINA. Asi bych nemusela mít všechny knihy, ale tak 99% z nich bych doma mít chtěla  A taky na tom zdárně pracuji. Jejich edičák znám skoro nazpaměť, data vydávaných knih si zapisuju do diáře a psychicky se připravuji na to, až vyjdou. A taky na to připravuji své finanční rezervy. Kompletní mám zatím jen Deavera a knihy z rubriky Inteligentní romány pro inteligentní ženy.  

Dala by si si (alebo už máš) tetovanie s knižnou tématikou? Ak hej, aké?

Jak už jsem výše psala, tetování mám. Všeho všudy mám celkem osm tetování. Těch literárních je méně. Od ramene přes klíční kost mám citát od Oscara Wildea „Man is least himself when he talks in his own person. Give him a mask and he will tell you the truth.“ A na paži budu mít, až budu zdravá, úryvek z Romea a Julie „Do you love me? I know you’ll say „yes“ and I’ll believe you.“. Na lopatku bych do budoucna chtěla citát od Milana Kundery „The basis of shame is not some personal mistake of ours, but that this humiliation is seen by everyone.“

Akú kapelu/hudobníka/speváka… by si rada videla naživo, ale zatiaľ si nemala tú možnosť?

Tohle je docela jednoduché. Chtěla bych vidět Anthem Lights. Opravdu hodně. Tihle kluci fakt zpívat a skládat umí a bylo by fakt super, kdyby zavítali sem k nám.

Najlepšia reštaurácia, akú si navštívila?

Upřímně, já do restaurací moc nechodím. Jsem v jídle dost konzervativní a mám strach si dát něco, co by mi nemuselo chutnat. na druhou stranu, mám ráda mořské potvory a podobně, takže když tohle někde umí dobře udělat, dám si. Jídlo jsem si nejvíc užila na Street Food Festivalu letos v Holešovicích a musím říct, že jsem spořádala značnou dávku kalorií a bylo mi to fuk, tak moc to všechno bylo dobré.

Okrem kníh, čo je tvojou ďalšou veľkou vášňou?

O tom už jsem taky mluvila – hudba. No a s tím souvisí i tanec. A neméně velkou vášní je psaní „básniček“. I když to jsou spíš takové pokusy o hudební texty a prostě upuštění emocionálního přetlaku.

Letná dovolenka – niečo aktívne alebo relax na pláži s knihou?

Nejraději obojí dohromady. Chvilku relaxovat s knihou a nemusí to být nutně pláž a pak něco aktivního – túra do hor, památky, plavba. Na klasické dovolené jsem nebyla už strašně dlouho. Jezdím s dětmi na tábor, tam si moc neodpočinu a na nějaké dovolenkování pak ani nemám čas.

A to by bylo všechno. Řeknu vám, že nejobtížnější stejně bylo vymyslet koho nominovat a na co se jich zeptat. :) Z těch, které znám, byli snad už všichni nominovaní, takže ten výběr byl hodně namáhavý. Okamžitě mě napadla Dee,pak to bylo ale horší. Chtěla jsem nominovat Rachel Roo, Basteru a Marušku, jenže někdo mě předběhl (grr!!!). Co teď s tím? Budu pevně doufat, že děvčata, která mne napadla někdo nenominoval dřív. Tákže - Kath, VeEee, Lili.en, Yanny.

ORVOKKI moc děkuji za nominaci a doufám, že jste se o mně něco málo zase dozvěděli.

TEĎ TY MOJE OTÁZKY (to je teda taky pořádná makačka).

1. Kdybys mohla, do jaké knihy bys "šla žít"?
2. Co tě zaručeně dokáže na knižní postavě rozčílit?
3. Jakou knihu jsi nečetla a víš, že když to někomu řekneš, bude na tebe koukat jako na blázna?
4. Pokud by tě tady nic nedrželo, na jakém místě by sis dokázala představit život?
5. Čím dokážeš šokovat své okolí?
6. Co jiného kromě čtení zabírá tvůj volný čas?
7. Co by ses chtěla naučit, ale víš, že se k tomu asi nikdy nedokopeš?
8. Co je tvoje opravdová závislost?
9. Kde si nejčastěji čteš?
10. A jedna dívčí otázka - nákupy - Co nejraději nakupuješ?

Jestli mají holky méně čtenářů než 200 denně to nevím, ale snad to nevadí.

Pravidla
Napiš 10 věcí o sobě
Odpověz na 10 otázek
Nominuj 5 blogerů, kteří mají méně než 200 čtenářů denně
Vymysli 10 otázek pro nominované
Informuj blogery, že jsou nominovaní

4 komentáře:

  1. Já už chci být plnoletá, abych si mohla nějaké to tetování taky pořídit! Hrozně se mi líbí taková ta roztomilá třeba na klíční kosti, ale mým největším snem je znak relikvií smrti na šíji. Nedokážu pro ten symbol vybrat lepší místo a chceme ho s kamarádkami na stejně, takže to bude paráda. :3 :)
    Vůbec bych o tobě neřekla, že jsi hlučná, právě naopak. :D ^^

    OdpovědětSmazat
  2. Tvoje odpovede sú perfektné, som veľmi rada, že si sa zapojila.
    Ja nad knižným tetovaním váham, pôvodne som si ho chcela dať po 25. narodeninách, ale ešte som to odložila, predsa len je to na celý život :). Inak by to bolo na šiju a citát "And in that moment, I swear we were infinite".
    V puberte som chcela robiť forenznú psychologičku, obecne mi tieto súdne povolania prídu veľmi zaujímavé. Ten Brandýský zámok vyzerá zaujímavo, budem musieť priateľa nahovoriť na výlet.

    OdpovědětSmazat
  3. Krásné cotáty jako tetování :) sama stále hledám ten pravý :))) a chápu, proč knihy nečteš svakrát. Já mám to štěstí, že mám krátkou paměť a po pár letech to důležité zapomenu, takže můžu objevovat znovu :))

    OdpovědětSmazat
  4. Kedysi som ani ja nečítala jednu knihu dvakrát pre rovnaký dôvod, ale potom som asi začala byť sklerotická - najmä pri sériách, keď zrazu vyšla nová časť a ja som si nepamätala všetky detaily predošlej knihy, ktorú som čítala taaak dávno. Takže re-reading! A teraz si prečítam knihu aj dvakrát, hoci to nerobím zasa bohvieako často - i tak je na svete toľko (dobrých) kníh, že ich bežný smrteľník ako ja ťažko všetky prečíta, nieto aby niektoré čítal viackrát. :D

    A tá deviatka je presne o mne - niečo podobné sa mi stávalo prakticky každé letné prázdniny, človek chodí spávať stále neskôr a neskôr, až nakoniec ide do postele zarovno s tým, ako jeho rodičia vstávajú do práce. Vtedy som si vždy povedala, že to tak už nejde, lebo to nie je normálne, ale pravda je taká, že presne takto by som chcela fungovať! Asi si nájdem nejaké vyslovene nočné zamestnanie (škoda, že už neexistuje nejaký ten rozžínač pouličných lámp - nemala si spomínať Malého princa :D)!

    OdpovědětSmazat

Hlavně slušně :)