Posuď knihu podle obalu #50

Nedělní meme od SYKI @Knižní doupě

Das andere Kind - Zapomenuté dítě

Autor - Charlotte Link

Počet stran - 376

Vydáno - 2013

Nakladatelství - Ikar

Anotace

V poklidném městečku na severním pobřeží Anglie byla nalezena brutálně zavražděná studentka. Za pár měsíců dojde na nedaleké farmě k dalšímu podobnému zločinu. Nic nenapovídá tomu, že by obě oběti něco spojovalo. Policistka Almondová se upne na druhý případ, ale stále jí uniká otřesné tajemství, které rodinu navždy poznamenalo. Při pátrání se musí vrátit hluboko do minulosti. Až k děsivému odhalení jednoho prosincového dne před více než třiceti lety. A dokonce ještě dál, do doby 2. světové války, kdy záhadným způsobem zmizelo malé dítě... Než vyšetřovatelka pochopí, že duševně nemocný pachatel dodnes neuhasil svou nenávist a touhu po pomstě, s hrůzou si uvědomí, že už může být pozdě.

Obálky

Abyste si trošku "odpočinuli" od blog tour, rozhodla jsem se dneska opět zařadit Posuď knihu podle obalu. A rovnou je to pěkně kulaté, už padesáté vydání. Vybrala jsem knížku, kterou zrovna čtu - Zapomenuté dítě od Charlotte Link.

První obálkou, jako obvykle, bude ta originální. Jedná se o německý hardcover. Tahle obálka na mě působí až nezvykle pozitivně, takovým tím dojmem romantického příběhu, bezstarostného dětství. Kniha je naprostým opakem. Když přihlédnu k faktu, o čem vlastně příběh je, obálka se mi moc nelíbí. Připadá mi hodně vyumělkovaná. Na druhou stranu jí ale není prakticky co vytknout. Opět, jako u mnoha dalších, je kladen důraz na jméno autora a Charlottino zabírá celou třetinu. Barevně se mi k sobě moc nelíbí název knihy a jméno, ale jako celek to nepůsobí nijak přehnaně. 

Druhou obálkou je opět hardcover, tentokrát ze Španělska.Tahle obálka mne zaujala hned na první pohled. Musím říct, že se mi zdá zase moc pozitivní, ale jelikož už mám něco přečetného, vidím v tom skrytý podtext. Opravdu se mi líbí motiv, především ten malý kousek látky. Barvy jsou moc pěkné, sice až moc veselé a výrazné, ale jinak to vypadá moc pěkně. Hodně oceňuji, že i když je jméno autorky značně velké, není až tak výrazné. 

Dneska jsem vzala jen tři obálky, takže teď se podíváme na tu českou. Tahle obálka je podle mého naprosto dokonalá. Nejen že kopíruje děj knihy, ale vyzařuje z ní přesně ta nálada, kterou čtenář získá během čtení. Pobřeží i obloha těsně před bouří ve mě vzbuzují chuť zalézt s knížkou do postele a číst. Někomu mohou vadit nálepky "edice světový bestseller", já jsem si zvykla a jdou sundat, když na to přijde. A to nejlepší asi na konec. Nejvíc se mi líbí písmo a to, že je jednotné jak u názvu knihy, tak u jména autorky. Je vidět podobnost s originální obálkou, ale obávám se, že ta naše je mnohem hezčí.

Která obálka se líbí nejvíce vám?