neděle 7. února 2016

RC Review: Hotel rozkoší

Originální název - Hotel of Seduction
Autor - Marina Anderson
Překlad - Zina Procházková
Počet stran - 288
Vydáno - 2015
Nakladatelství - DOMINO

Recenze

Grace objevila pod Davidovým vedením své ukryté já. Společně s ním vybudovala Hotel, který umožní všem objevovat kouzlo nevšední rozkoše a erotiky. Úspěch je však pomíjivý a ne všechno je dokonalé, jak se na první pohled tváří. Gracein život prošel změnou a i ten nejlepší přítel s ní nemusí souhlasit. Je Grace ochotna pro lásku obětovat přátelství i své zásady?

Život obyčejné sebevědomé divadelní režisérky Grace se jako mávnutím proutku změnil ve chvíli, kdy poznala Davida a jeho „zakázané“ touhy. Pod jeho vedením se oddala rozkoši a rozhodla se vybudovat vlastní prostor pro sdílení fantazií a tajných přání. Svůj život rozdělila na ten veřejný, kdy pracuje v divadle, režíruje a diriguje ostatní, a na ten za zavřenými dveřmi, kdy se nechává ovládat Davidem a je mu vydána na milost. V Hotelu může i ona sdílet své touhy s ostatními. V Lucienovi, Davidově příteli a společníkovi, nevidí žádné riziko a i proto souhlasí, že ona a David se budou účastnit jeho víkendů v Hotelu. 


Román Hotel rozkoší prolíná erotickou linku s příběhem o partnerství, lásce, nenávisti a odplatě. Grace je na jednu stranu odhodlaná a tvrdohlavá ženská, na druhou tak trochu naivní, doufající, že dokáže muže, kterého bezmezně miluje, změnit. Čímž naráží na odpor jak na Davidově straně, tak na pohrdání v očích nejlepší přítelkyně Fran. Zároveň tím podstrojuje pevnou půdu pod nohama Lucienovi a jeho plánu. Velký prostor je věnován i Davidovi a jeho důvodům, proč je takový, jaký je. 

Marina Anderson s Hotelem rozkoší volně navazuje na předešlý román Ostrov poslušnosti. Ukazuje svět ukrytý před zraky běžných lidí a vytahuje na světlo sexuální praktiky, které se jen tak někde nevidí. Kombinuje nevinnost se zvrhlostí a stupňuje napětí v návaznosti na pocity, které hlavní postavy pociťují. Celý příběh je primárně vystavěn na pocitech, na oddanosti, na přesvědčení, že tohle je správné. 

Z Hotelu rozkoší jsem byla docela rozpačitá. Přišlo mi, že je děj popisován vícero pohledy, které mi mnohdy nedávaly smysl, a mezi jednotlivými postavami přeskakoval bez uspořádání. Přesto se mi líbilo, že se Marina Anderson zaměřila i na to, jak je někdy složité utřídit si vlastní pocity a jak je těžké o nich mluvit s ostatními i přiznat je sami sobě. První dvě třetiny knihy se prakticky odehrávají za dveřmi Hotelu a jsou prosyceny sexem. V poslední části se děj stáčí více k psychice postav a jejich zápasu s vlastním já.


Kniha jako taková není špatná, ale oproti Ostrovu poslušnosti jí chybí to správné erotické dusno a napětí. Přesto se jedná o čtivý příběh, který může čtenářky hodně inspirovat. Někomu možná dodá odvahu nebo si uvědomí, že nic není špatné, pokud tím neubližuje druhým či sobě samému.

1 komentář:

  1. Pěkná recenze. :) O knížce jsem mnohé slyšela, ale nějak moc na tyhle knížky nejsem, takže asi nic pro mě. :)

    Mimochodem, pořádám na blogu soutěž o knížky, tak bych byla opravdu moc ráda, kdyby ses zúčastnila.

    OdpovědětVymazat

Hlavně slušně :)