čtvrtek 26. ledna 2012

Review: Dlouhý pochod

Dlouhý pochod – The Long Walk
Autor – Stephen King (Richard Bachman)
Počet stran - 278
Vydáno - 2005
Nakladatelství - BETA

Anotace

Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo dát vsázku svůj život a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí - tři napomenutí znamenají okamžitou smrt. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, zvítězí jenom ten, kdo z celé stovky vydrží nejdéle...


Recenze

Reality show, další a jedna z mnoha. Jeden vítěz, 99 poražený. Jen tady je to trochu jiné. Jeden živý a zbytek bude bez milosti zastřelen. Obraz nadšených náctiletých kluků, kteří se vydávají na dobrovolnou cestu smrti. A stačí tak málo, aby se nevrátili domů. Stačí zpomalit na méně než 4 míle za hodinu a dostanou varování. Jedno, druhé, třetí a pak jen tichá kulka proletí mladou hlavou a on zůstává ležet na zemi. Bez povšimnutí, bez špetky lidské důstojnosti.

Dějem provádí Ray Garraty. Přijíždí se svou matkou na hranice USA a Kanady kde se Dlouhý pochod začíná.Vůbec mi nebylo jasné proč se k něčemu takovému upsal a hlavně proč se tak moc těší? King, reps. Bachman vás bohužel moc do jeho myšlenkových pochodů nepustí. Na jednu stranu je to škoda, na druhou si neumím představit, že bych jeho jednání o to víc pochopila.

Autor vás dokáže dostat přesně tam, kam potřebuje. Spolu s ostatními nedočkavě čekáte na první varování a hlavně na toho prvního, kdo odpadne. Pak se ozve výstřel a nic. Jako by to nebyla lidská bytost, ale jen postavička ve hře. Ve hře, která je tak vzdálená našemu chápání. A výsledku i nad chápání chodců. Čím jich je míň, tím víc se začínají vynořovat obavy, nejistota a strach ze smrti. I když pravý důvod proč se přihlásili neřeknou.

Bohužel se nedozvíme mnoho o světě, ve kterém se Pochod odehrává. Útržky z rozhovorů sice prozradí, že se nejedná o „náš“ svět, tak jak ho známe, ale úplného vysvětlení se nedočkáte. Nicméně to je jeden ze znaků rané tvorby Kinga, ještě pod pseudonymem Richard Bachman.

Já sama jsem v tom našla jakési poselství, nebo spíš narážku na dnešní konzumní svět. Na to, jak se nám odcizuje lidskost a vidíme jen prázdné schránky těl. Fanatičnost těch, kteří celý závod sledují z bezpečí svých domovů, těch, kteří stojí kolem silnice a fandí, jako by se jednalo o maratonský běh. V určitých okamžicích mi to přišlo až odporné.


Krátce nato spustila vodní symfonie úsvitu. Poslední den Pochodu začínal vlhce a podmračeně. Téměř prázdnou uličkou silnice skučel vítr jako ztracený pes, kterého někdo bičem žene neznámou a strašidelnou krajinou.“ R. Bachman

2 komentáře:

  1. Mně z téhle knihy bolely nohy a bylo mi až zle. A hlavně jsem nechápala, proč se k tomu někdo dobrovolně upíše. Asi si chtěli něco dokázat nebo nevím. Ale představa je to šílená! Jinak klasickej "Bachman".

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nápodobně. Četla jsem ji kdysi v nemocnici a bylo to hrozné. Nechápala jsem smysl toho, nechat se někde zastřelit, jít si takříkajíc pro smrt, protože co byla vlastně výhra?

      Smazat

Hlavně slušně :)