Když usínám slyším,
jak mi říkáš,
pojď ke mě blíž,
na co ještě čekáš?
Ve snech vídám tě,
směješ se dál,
a za ruku chytáš mě,
jako když ses ptal.
Spojíš svůj dech s mým?
Dovol mi ať milovat tě smím
Jsi ta pravá, to já vím
Jen o tobě po nocích sním
Zavírám oči pokaždé,
když chci tě vidět,
protože v minulosti daleké,
skončil náš společný svět.
A pak jsi mi blíž,
než bys mohl kdy být,
ale stejně o mě nevíš,
co rozhodla jsem se v sobě skrýt.
Nespojím život s tvým
Nemůžu v tvých očích vidět splín
Nejsem ta pravá, já vím
I když o tobě v noci sním
Když usínám cítím,
jak mě hladíš,
i když jen sním,
posuň svou ruku blíž.
Pak nastane ráno,
černější než sama noc,
a možná ve hvězdách je psáno,
že vždy chci moc.
Spojit svůj dech s tvým
Ke každé větě najít správný rým
Být tou osudovou, co já vím
S ranní rosou rozplynout se v dým
Zavírám zase oči,
abych mohla snít,
protože svět se kolem točí,
když s tebou chci být.
Nádhera! :) Krásně napsané, s citem a vůbec :) Ač jsem romantická asi jako pařez v bažině, tohle se mi vážně líbí! :)
OdpovědětVymazatPařez v bažině :D To je moc hezké přirovnání :)
Vymazataaaach.. moc krásné, taky chci umět psát :)
OdpovědětVymazatDěkuji :o) Nemyslím si, že bych uměla psát, ale tak nějak se přes to dokážu "ventilovat"
VymazatPekné. Vážne dobré. Nikdy som nevedela dať dohromady ani jeden verš :D a ty celú báseň. Obdivujem ;)
OdpovědětVymazatMadžgy, někdy to jde samo, jindy sedím nad papírem a nevím. Nevím jak to sepsat. A nejde o rýmy, verše. Někdy se obtížně hledají slova.
VymazatPouštím si u toho hudbu a nechávám volně plynout to, co chci říct. Někdy to vyjde, někdy ne.