středa 12. září 2012

RC Review: Nebezpečná láska

Nebezpečná láska
Autor – Kateřina Petrusová
Počet stran – 376
Vydáno – 2012
Nakladatelství – Fragment

Anotace

Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?

Recenze

Od začátku jsem nevěděla, co od knihy vlastně čekat. Světový, americký příběh od české autorky? Bude to čtivé, bude to realistické, nebude to jen český „americký sen“? Opravdu jsem měla obavy, zda budu schopná knihu přečíst. Naštěstí jsem se ve všech ohledech spletla. Knihu jsem zhltla za jeden den a ty pocity, co ve mně ještě teď zanechala jsou nepopsatelné. Nebo možná, popsatelné, nicméně opravdu hodně silné.

Paige je mladá ošetřovatelka, která ač se přes veškerou snahu vždy citově ke svým klientům angažuje. Po další smrti nemocného starého pana Luca se rozhodne hledat jinou práci. Něco, kde ji další pacient – klient hned tak neumře. Shodou okolností ji syn pana Russoa doporučí známého, který by potřeboval ošetřovatelku ke svému synovi. Nic přesnějšího se nedozví, ale syn? To je to, co hledala. A tak se vydává k Bavettovým, kde se setká s Michaelem. Je to sice syn svého otce, nicméně je mu téměř třicet. Jenže v hlavě je to tříletý kluk, který si Paige okamžitě získá. Není to snadné, ale práce pro Bavettovi ji baví a snaží se se Mikeho starat jak nejlépe dovede. A čeká kdy se probere, jestli vůbec. A co se mu vlastně stalo ji nikdo neprozradil.

Vývoj vztahu Paige k Mikemu se prohlubuje. Stává se mateřským, zároveň něčím silnějším, což si ani sama Paige neuvědomuje. A když se najednou Michael probere je tu problém. City, které k ní chová i rodina, která není jen italskou rodinou. Rodina, která je všude kolem. Až neuvěřitelně dokázala autorka vyprávět příběh malého velkého kluka. Neměla jsem problém vidět dospělého Michaela jak krmí kachny a jak chce hodně pěny do vany, jak se dívá na surikaty, ani jak si vyleje kečup na hlavu. Bylo to velice přirozené. A přirozený byl i přerod z dětského Mikeho na dospělého Michaela.

Nechci vyzrazovat víc, protože kdo nečetl, neuvěří. Tohle je absolutně emočně vysávající kniha. V dobrém slova smyslu. Humor a ironie postav člověka nutí se smát, romantika připitoměle usmívat a pak všechny ty chvíle, kdy nedokážete a vlastně ani nechcete zastavit proud slz. Když na to myslím zpětně, zase se mi chce brečet. Smutkem, radostí, vším.

Kateřina Petrusová mě úplně a absolutně dostala. Takový vývoj jsem nečekala. Nečekala jsem tak úžasnou knihu. Nečekala jsem, že by česká! autorka mohla napsat něco tak perfektního, chytlavého, vtipného i smutného zároveň. Kdyby mi někdo dopředu řekl, že ji přečtu za JEDEN den, vysmála bych se mu. Ale je to tak. Brečela jsem jako želva a nechtěla přestat. Smála jsem se a připadala si jako blázen. Velkou roli na tom, že se mi kniha tak líbila byl fakt, že mnoho situací bylo jako z mého života. Ano, život s chlapem není snadný, i když ho milujete. Po téhle knize si ale budu muset na chvilku dát "oraz" od takových citových náporů, protože další bych už asi nerozdýchala. ;o)

Velice děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.

Děje se něco?“
Ušklíbla jsem se. „Myslíš mimo to všechno, co se s tebou od včerejška stalo? Ne, jen jsem se moc nevyspala. A ty tu lítáš a jsi moc rychlej a hlasitej a nejradši bych ti nakázala, ať si sedneš a koukáš se na surikaty, jenže nemůžu!“
Rozzářil se. „Ony jsou surikaty?“ A odběhl pustit televizi.

14 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Nikki, ty se směješ, ale já prostě nejsem citlivka :D No, tedy asi jsem, jen jsem o tom nevěděla. Vypadalo to tak, že se mě přítel zeptal, jestli nejsem těhotná, když brečím. Že takový záchvat pláče snad nikdy neviděl. :)

      Vymazat
    2. Já u toho taky plakala a já jsem na knihy citlivka :) V životě ne, to mě málo co rozpláče, ale kniha a kor tato :))) Považuji ji za jednu z nejlepších, co jsem tento rok četla.

      Vymazat
  2. Tak tyhle pociti přesně znám. Moc jsem od ní neočekávala už kvůli tomu názvu a původu autorky, ale teď je to jedna z mých nejoblíbenějších knih. Smála jsem se jak šílená a brečela jako želva. A málem bych zapomněla na surikaty :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to opravdu neuvěřitelné, že tuhle knihu napsala Češka. Ale povedlo se jí to. :)

      Vymazat
  3. Fakt je, že já při čtení až takové emocionální návaly nepociťovala, ale i tak se mi kniha moc líbila - a hlavně, fakt příjemně překvapila .) Taky jsem nemohla uvěřit, že je Kateřina čistokrevná češka, ale díky bohu za to...už bylo třeba, aby přišel někdo, kdo rázně rozmetá všechny předsudky o tom, že co bylo napsáno v čechách, nemůže konkurovat ostatním zemím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, konečně česká autorka, která píše na světové úrovni. Dlouho jsem nic takového nečetla.

      Vymazat
  4. U mě to bylo podobné, jen jsem nebrečela. :D Kniha překvapila, vážně, kdo by to od takové nenápadné knížky čekal? :D Minulý týden jsem knihu viděla v knihovně, zastrčenou v regále, tak nenápadnou, a měla chuť ji vytáhnout a dát někam na dobře viditelné místo. Tak zastrčené jí byla škoda. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Překvapila a to pořádně. Momentální ji čte mamina a je do ní tak zažraná, že si večer nepustila ani jeden stupidní seriál v televizi:D
      Kudy chodím, tudy ji doporučuji. :D :D

      Vymazat
  5. Škoda, že jsme o tom nemohly disutovat na srazu :) tak snad příště! .)

    OdpovědětVymazat
  6. Malinko jsem váhala jestli si tuto knihu přečíst, či ne, ale tvoje rezence mě utvrdila v tom, že určitě nebudu litovat. Jelikož jsem nedávno četla knížku u který jsme probrečela skoro celou, tak si dokážu představit jak ti je =D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že se ti bude líbit. Já jsem ji hned půjčila mámě a taky se jí líbila, a to máme odlišný vkus. Takže jen vřele doporučuji.

      Vymazat
  7. Také jsem nevěděla, co od knihy čekat. Ale nakonec jsem si ji přečetla a vůbec nelituji, protože byla prostě ÚŽASNÁ. Většinou u knih jen tak sedím a nikdo si mě nevšímá, tady jsem dostávala záchvaty smíchu, kdy na mě všichni koukali na blázna, nebo jiné emocionální výlevy. Takže také všem doporučuji! :)

    OdpovědětVymazat

Hlavně slušně :)