Posuď knihu podle obalu #15

Nedělní meme od SYKI @Knižní doupě

Jatka – Killing Floor

Autor – Lee Child

Počet stran - 354

Vydáno – 2002

Nakladatelství - BB/art

Anotace

U opuštěné křižovatky kdesi v Georgii vystoupí jednoho rána z autobusu muž a vydá se v dešti čtrnáct mil do vzorného městečka Margrave, po stopách dávno zemřelého hudebníka. Tam je ovšem okamžitě zatčen a jako jediný cizinec ve městě obviněn z vraždy: první, k níž zde za posledních třicet let došlo.

Avšak Jack Reacher - jak se tento muž jmenuje - není jen tak ledajaký tulák. Je to ostřílený vojenský policista, od dětství vychovávaný armádou, vycvičený k tomu, aby rychle myslel a ještě rychleji jednal. Jak postupně vycházejí najevo okolnosti svědčící o rozsáhlém zločinném spiknutí a zavražděných stále přibývá, je stále zřejmější, že si pachatelé v Jacku Reacherovi zvolili toho nepravého obětního beránka.

Obálka

A zase tu máme nedělní meme "Posuď knihu podle obalu". A já jsem si připravila ukázky knihy Killing Floor od známého autora krimi - Lee Child. Jedná je o první knihu ze série s Jackem Reacherem.

Ale teď už se vrhneme na zmíněné obálky. Tou první je český přebal. Bohužel se mi vůbec nelíbí. Sice jak se říká, v jednoduchosti je krása, ale tady se to minulo účinkem. Písmo mi hodně připomíná knihy S. Kinga, ale jinak je celá obálka "nijaká". Taková divná, nicneříkající. V porovnání s originálem hodně zaostává.

Další je originální obálka z roku 1998. Tady se přesně ono rčení hodí. Je jednoduchá, nepřeplácaná, ale má v sobě kousek tajemna a je to přesně taková obálka, která upoutá pozornost. Typ písma je stejný na všech knihách ze série a vlastně i celá kompozice je totožná, takže k sobě hezky ladí. Hlavně se mi líbí barevné schéma. Teplé tóny dodávají jistý nádech rozbřesku a přitom je to krimi příběh jak se patří.

U anglických obálek ještě chvilku zůstaneme. V roce 2002 vyšlo druhé vydání, u jiného nakladatelství a ten rozdíl je znát. Ten časový rozdíl je znát, protože přesně "útočí" na dnešní čtenáře, na konkurenci jiných knih. Tahle obálka je opravdu skvostná. I ty co nečtou detektivky by určitě upoutala. Když se podíváme na styl písma názvu, je obdobné jako u originálu. Oproti tomu jméno autora je úplně jiné. Bohužel bych řekla, že je přehnaně veliké a spíš bych ho viděla na pozadí krvavého otisku ruky než přes něj. I tak se mi tahle obálka ale hodně líbí.

Abychom se podívali i jinam, vybrala jsem na ukázku německou verzi. Nevím proč, ale evokuje ve mě dojem laciného papírového románu, co prodávají v trafice. Nemyslím si, že by byla ošklivá, ale prostě je taková zvláštní. Našla jsem ještě jednu německou verzi, ale ta mi připadala hezčí, tak jsem ji sem nedávala. I když ta mi zase připomíná "Ptáky" od Alfreda Hitchcocka. Ale zpět k této obálce. Nějak nemám co vyzdvihnout, písmo je jako z psacího stroje a snad jedině barva pozadí je pěkná.

A teď zabrousíme trochu dál. Tahle obálka spatřila světlo světa v Estonsku. Tomu říkám zajímavé propojený designu s písmem. Opravdu se mi líbí jak je udělaná. Hlavně to písmo se mi líbí. Jak u jména autora, tak u názvu. Jednoduše mě to celé okouzlilo. Ale i když jsem z toho taková nadšená, určitě by mě nenapadlo o jakou knihu by se mohlo jednat. Přeci jen, americké dolary toho moc neevokují, přesto bych řekla, že je to jedna z těch povedených obálek. 

Zůstaneme poblíž Estonska a koukneme se na Holandskou verzi. Tady je mírně zachován původní motiv. Tedy auta a barva. Když si přečtete anotaci, tak tahle obálka tam přesně pasuje. Americké poklidné městečko, rozsvícené neonové nápisy, popraskaná vozovka, správné americké auto. To všechno je jako vystřižené z nějakého nudného románu, a přesto je to přesně taková obálka, která ke knize pasuje. Opravdu bych řekla, že se tady trefili do černého. Jediné, co bych mohla vytknout je barva písma u jména autora. Ta růžová mi tam absolutně nesedí. Faktem je, že asi nebylo z čeho moc vybírat. Obálka je dost tmavá, ale zároveň jsou tam hodně jasné barvy, takže výběr byl hodně zúžený, ale i tak bych se asi růžové vyhnula.

Jako poslední pro dnešek jsem si vybrala obal z Portugalska. Je to hodně zajímavá obálka, taková, co upoutá pozornost, zaujme. Na druhou stranu je to ten typ obálek, kde mi něco chybí. Působí na mě dojmem padesátých let v Americe. Mafie, zbraně, peníze, drogy ... to vše dohromady se spoustou mrtvých nepohodlných svědků, konkurentů a zrádců. Nicméně je to jedna z mála obálek, kdy není jméno autora přes třetinu přebalu. Název knihy má zajímavý design a barevně ladí jak s autorovým jménem, tak s pozadím.

Na webu jsem našla mnoho dalších obálek, mnohdy hodně zajímavých, ale to by bylo dnešní meme téměř nekonečné. Takže tady máme výběr teď, které mne zaujaly nejvíce. A která se líbí Vám?