Vyznání
Jolancinka
Je pozdní večer,
stíny se dlouží,
skoro bych brečel,
srdce se souží,
že naše láska je slepá
Chtěl bych ti říct,
že mám tě rád,
čím dál tím víc,
nemůžu spát,
proč tvoje srdce je z kamene?
Jen když se usměješ,
pak jsem jak v ráji,
zlou náladu odženeš,
ledy pak tají,
mé srdce patří jen Tobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Hlavně slušně :)