Review: Virus

Virus – Virals #1

Autor – Kathy Reichs

Počet stran - 280

Vydáno – 2011

Nakladatelství – BB/art

Anotace

Čtrnáctiletá Tory Brennanová měla odjakživa smysl pro dobrodružství; konec konců je přece neteří slavné soudní antropoložky Temperance Brennanové. Nyní se však stěhuje doprostřed pustiny – na ostrov Morris v Jižní Karolíně, k otci, jehož nikdy nepoznala. A zvyknout si na docela nový život není snadné. Seznamuje se se skupinkou místních dětí, které s ní sdílejí zápal pro vědu, a svůj volný čas tráví zkoumáním zastrčených zákoutí mokřiny kolem ostrova Loggerhead. Jenomže ve výzkumném ústavu na Loggerheadu se dějí divné a nebezpečné věci.

Recenze

Příběh s Tory Brennan jsem dlouhou dobu obcházela a říkala si, že je to přeci jen kniha pro mládež a mezi tu se já už delší dobu neřadím. Jenže pak jsem neodolala a knihu si pořídila. Dávala jsem sice přednost jiným, ale nakonec jsem se i téhle dostala a nelituji toho. Ač je to v prvé řadě příběh čtrnáctileté velice chytré holky, je to i příběh tajuplný, dobrodružný a zábavný. Občas jsem měla dojem, že vidím malou Tempe. Přesto je Tory jiná, zajímavá, lehce dětsky naivní a přitom v mnoha ohledech už dospělá.

Příběh se skládá z několika propojených bloků, kdy vlastně začíná, dalo by se říct, v prostředku. Úvod čtenáře parádně nežhaví, částečně mu odkryje tajemství, ale přitom ho nechá tápat. (Bohužel anotace odhaluje mnohem víc, než by bylo nutné). A pak se vše vrací na začátek, pomalu poznáváme Tory a její přátele i okolí. Opět je zde použit nenásilný popis prostředí, ostrovů a dalších věcí, bez kterých by byl děj prázdný. A že tedy děj stojí za to. Propojení vědeckého pokusu se starou vraždou, změnou lidské DNA, tajemných mužů v černém, kteří pronásledují Tory a její tři kamarády - Bena, Hirama a Sheltona – a náhlých zvláštních stavů, které děti postihnou, to vše dělá z obyčejného příběhu pro mládež úžasný dech beroucí román.  

Tory mi byla na první pohled sympatická – svým intelektem i sarkasmem, kterým komentovala okolní dění. Hodně se mi zamlouvalo, že z ní autorka neudělala „dospělé“ dítě, které ví všechno. Její kamarádi byli každý jiný a to dávala knize ten správný náboj. V mnoha knihách nejsou hlavní postavy představeny i se svým strachem – ze tmy, v výšky, z matky :o) Hiram mi byl asi nejsympatičtější, protože představa lehce obtloustlého kluka, který sabotuje školní pravidla a nosí uniformu naruby, jak skáče ze skříně, to je prostě něco. Výborně si ze sebe utahoval a s Tory se špičkovali co se dalo. Další postavy jsou samozřejmě taky zajímavé – spolužáci ze školy, profesor Karsten z výzkumného ústavu i Kit, Toryin otec, nebo matka Hirama. Neopomenutelnou roli zde hrají i vlci, respektive vlčice a její křížená štěňata, především vlče Cooper.

Obdivuji jak se autorka dokázala oprostit od příběhů s Tempe a naservírovala stejně zajímavý a napínavý příběh, který osloví jak mládež, tak starší čtenáře. Poměrně krátké kapitoly příjemně plynuly, děj byl plný napětí a očekávání a přese všechno nebyl přehlcen zbytečnými odbočkami. To že je příběh teenagerů obohacen o trochu sci-fi nákazu je jen třešnička na dortu. A samozřejmě nechybí ani první lásky, poblouznění, ale i přetvářky, pomluvy a podobně.

Už teď se nemůžu dočkat druhého dílu, protože konec byl sice konec jak se patří, ale i tak nechal mnoho otázek a neuzavřených věcí. Tahle kniha se zařadila k těm opravdu povedeným, čtivým a zajímavým. Kathy Reichs jednoduchým nenásilným způsobem vložila do knihy i věci, které člověk nezná ale pro knihu jsou podstatné a tak mu je vysvětluje. Ale nedělá ze čtenáře blbce, ani nemáte pocit, že by se vás snažila poučovat.

KLAP

V celém těle mi vzplanul oheň. Rozložil se na miliony ledových vláken. Ukrutná bolest.

…

Vyprávěla jsem o pomatené opici, co nás bombardovala. O špinavé identifikační známce. O sonikátoru. O nálezu tajné laboratoře. O tom, jak jsme odhalili příběh Katherine Heatonové. Našli kostru. A jak na nás ve tmě stříleli.

Karsten dlouho mlčel. Když znovu promluvil, hlas měl o poznání klidnější.

„Opravdu jste našli tělo?“