Třetí ukázka ze série Alvarezová&Pescoliová - Zrozena k smrti
Prolog
Člověk občas vyhrává a občas prohrává.
Shelly Bonaventureovou napadlo, že dnešní večer je pro ni jednoznačně ve znamení prohry. Připadala si jak absolutní ztroskotanec, ten největší loser s velkým L. V duchu si vybavila scénu z jednoho filmu, kde se děti navzájem provokovaly tím, že si k čelu okázale přiložily ukazováček a palec a vytvořily tak písmeno L na znamení toho, jak je ten druhý neschopný.
Odemkla dveře u bytu, kabelku pohodila na stolek v předsíni a vzápětí ucítila v břiše ostrou bolest.
Zalapala po dechu a prudce se předklonila, jak se jí vnitřnosti zničehonic sevřely nečekanou křečí.
Přišlo to jak blesk z čistého nebe.
„Au,“ zasténala, když bolest polevila alespoň do té míry, že byla schopná doklopýtat k pohovce. „Co to sakra je?“
Připadalo jí, že se jí žaludek v jedné vteřině proměnil v kámen. Největší křeč naštěstí brzy ustala a ona se mohla několikrát zhluboka nadechnout. V duchu uvažovala, jestli byla bolest natolik silná, aby zavolala záchranku, anebo jestli by se měla na pohotovost vypravit sama.
„Nebuď směšná,“ zašeptala sotva slyšitelně, ale pocit, že se s ní děje něco hodně špatného, ji neopouštěl. „Tak se konečně vzchop,“ pronesla o poznání hlasitěji a skopla na zem lodičky s vysokým podpatkem. Buď moc pila, nebo snědla něco zkaženého, anebo dostala o něco dřív měsíčky.
To není možné. Takovou bolest ještě při menstruaci nikdy necítila.
Na okamžik zavřela oči a horní ret se jí orosil potem. Bude si muset vzít kapky proti bolestem žaludku, jestli v lékárničce nějaké najde, a jestli ne, bude to muset přetrpět až do rána. Rukou si setřela pot a přitom se rozhlédla kolem sebe, jestli neuvidí kočku.
„Lano?“ zavolala bez jakékoliv odezvy. To je zvláštní. Jakmile kočka uslyšela zarachotit klíč ve dveřích, obvykle se vynořila ze své skrýše, ať už se v té chvíli schovávala kdekoliv.
Bože…
„Lano? Pojď sem, micinko…“ Znovu se zaposlouchala do ztichlého prostoru. Možná si s ní tříbarevná kočička jen hraje a za chvíli se na ni vyřítí z potemnělé chodby, aby ji vyděsila k smrti. Něco podobného už v minulosti párkrát udělala.
Ale stejně…
Pomalu se zvedla a zamířila k záchodu. Málem přitom zakopla o kobereček, který si koupila… Kristepane, to už je vážně sedm let? „Vylez, míco, kde tě mám?“ vábila kočku. „Panička už je doma!“
Buch!
Ten zvuk přicházel z terasy.
Shelly se s úlekem otočila.
Byl to skutečně stín, co se mihl přes verandu?
Se srdcem v krku přistoupila ke dveřím na verandu a pomalu vykoukla ven, aby se přesvědčila, že ten tajemný stín patří listu palmy, komíhajícímu se před lampou.
„Idiote! Přestaň být paranoidní.“
Co ale potom způsobilo to tupé žuchnutí…?
Kočka? A kde tedy je?
I když měla nervy pořád napjaté, nakonec se jí podařilo přesvědčit sama sebe, že se neděje nic neobvyklého. Tu tupou ránu zřejmě způsobil stařík, který bydlí nad ní, jmenuje se Bob… kdo ví jak dál. Každou chvíli mu něco upadne.
Zachvátila ji další vlna nevolnosti a chvíli se zaťatými zuby čekala, než poleví. Bože, co to jen může být?
Chytila se opěradla u sedačky, zhluboka vydechla a rozhlédla se kolem sebe. To už vážně bydlí v tomhle dvoupokojovém bytě skoro deset let a celou dobu jen bezmocně sleduje, jak čas neúprosně letí, jak jí přibývají vrásky a jak jí všechny role, o kterých kdy snila, proplouvají mezi prsty?
Od té doby, co se rozvedla s Donovanem…
K téhle kapitole své minulosti se vracet rozhodně nebude. Alespoň ne dnes večer. Pozitivní přístup, nic jiného nepotřebuje.
A možná ještě něco, co by zklidnilo ty bolesti, které má v břiše.
Asi to trochu přepískla s pitím U Ještěrky, v baru jen o necelé dva bloky domů dál. Ten podivný název byl zřejmě spíše součástí jakési záhadné komerční strategie, než že by vznikl na počest konkrétního tvora. Je pravda, že se dnes chovala hodně nevázaně.
Mohla za to ta obludná pětatřicítka, co se jí s každou hodinou čím dál víc sápala po krku. Kvůli ní se tak rozjela.
I když… zas tak hrozné to přece nebylo.
Nebo snad jo?
Anotace
Doktorka Kacey Lambertová dobře ví, že je nápadně podobná jisté herečce z béčkových filmů, vždyť jí to často lidé předhazují. Zpráva o tom, že herečka byla zavražděna, s ní proto docela otřese, ale ani ve snu by ji nenapadlo, že tato děsivá událost bude mít pokračování – a že se promítne i do jejího života.
Když je po několika dnech přivezena na jednotku intenzivní péče mladá učitelka, která se Kacey také nápadně podobá, stále ještě to vypadá jako podivná shoda náhod. A pak žena zemře a při pitvě jsou v jejím těle nalezeny stopy po jedu...
A zatímco se policejní vyšetřovatelky Alvarezová a Pescoliová marně snaží najít motiv vraždy, Kacey začíná tušit, že mezi mrtvými ženami existují jisté spojitosti – a že jedno z těch pojítek by mohlo vést i k ní. Je to jen výplod jejího strachu, anebo má oprávněný důvod k obavám? Co když je i ona na seznamu příštích obětí vraha, který je stále drzejší a brutálnější? Co když i ona byla podle jeho vyšinuté mysli zrozena k smrti? (www.dominoknihy.cz)
Série
Žádné komentáře:
Okomentovat
Hlavně slušně :)