Ukázka z románu Pečovatel ze série Jack Caffery:
Brockwell Park – obrovský rovnoramenný trojúhelník lesa a trávy s vrcholem na stanici Herne Hill – se na téměř dvoukilometrovém úseku dotýká dvou velice odlišných částí jižního Londýna. Na západním obvodu se rozprostírá nehostinný Brixton, kde pracovníci komunálních služeb musí leckdy ráno zasypávat na ulicích kaluže krve pískem, a na jihu pak Dulwich se starobinci obsypanými květinami a s vikýřovými domy ve stylu Johna Soaneho. Donegal Crescent pak ležel jakoby rozkročen proti Brockwell Parku: jednou nohou se opíral o hostinec se zatlučenými okny, druhou pak o koloniál s indickým majitelem. Tvořil součást nevelké a tiché městské zástavby s řadami domků s terasami, postavenými v padesátých letech a obnaženými před sluncem: na předních zahrádkách nerostly žádné stromy a dveře byly natřeny čokoládově hnědou barvou. Z těchto domků se nabízel výhled na podkovovitě zahnutý pás prošlapaného trávníku, kde děti po večerech zkoušely na bicyklech smyk. Caffery si dokázal představit, že se zde Peachovi cítili relativně bezpečně.
Detektiv−inspektor Caffery již byl opět v košili a měl radost, že je venku čerstvý vzduch. Ubalil si cigaretu a přistoupil ke skupině policistů zevlujících vedle dodávky Jednotky vědecké podpory. Ti po jeho příchodu zmlkli a Caffery věděl, co se jim honí hlavou. Byl teprve pětatřicátníkem – rozhodně se nedal pokládat za dříče, který si každý služební postup musí zasloužit –, ale většina policistů v jižním Londýně už ho znala. „Jeden z Mladoturků metropolitní policie,“ napsali o něm v Police Review. Věděl, že ho ve sboru respektují, a vždy mu to připadalo trochu zvrácené. Kdyby tak věděli polovinu toho co já. Doufal, že si policisté nevšimnou, jak se mu třesou ruce.
„Tak co?“ Zapálil si cigaretu a pohlédl na zapečetěný igelitový důkazní sáček, který držel jeden z mladých techniků. „Co máte?“
„Tohle jsme právě našli v parku, pane, asi dvacet metrů od zadního dvorku Peachových.“
Caffery převzal sáček a pozorně ho obrátil. Uvnitř vězela dětská teniska Nike Air Server, o něco menší než jeho dlaň. „Kdo ji našel?“
„Psi, pane.“
„A dál?“
„Ztratili stopu. Nejdřív ji měli – byla dobrá, vážně dobrá.“ Seržant v modré košili Jednotky psovodů se postavil na špičky a ukázal přes střechy na místo, kde se v pozadí vzpínal park a jeho tmavé stromy zastiňovaly oblohu. „Vedli nás kolem té stezky táhnoucí se přes západní cíp parku, ale po necelém kilometru ztratili stopu.“ Seržant pochybovačně pohlédl na večerní oblohu. „A teď jsme přišli i o světlo.“
„Jasně. Myslím, že si musíme promluvit s leteckou podporou.“
Caffery podal tenisku zpátky technikovi. „Měla by být v sáčku s pohlcovačem vlhkosti.“
„Co prosím?“
„Je na ní krev. Toho jste si nevšiml?“
Anotace
Byla to taková klidná vilová čtvrť. Idylka skončila ve chvíli, kdy byli v jednom domě nalezeni spoutaní manželé, zmlácení a vyčerpaní po několika dnech bez jídla a pití. Ale to nejhorší zjištění mělo teprve přijít: jejich syn zmizel beze stopy.
Případu uneseného dítěte se ujímá detektiv inspektor Jack Caffery. Když je krátce poté nalezena chlapcova mrtvola, Caffery pochopí, že při tomto pátrání bude muset sáhnout až na dno svých sil. Důvodem není jen brutální povaha pachatelova jednání, ale také skutečnost, že s touto tragédií nepřímo souvisí i událost z jeho vlastní minulosti.
A jak se Caffery noří hlouběji a hlouběji do zlověstné pavučiny vrahových činů a snaží se udržet ve svém vlastním životě alespoň jakýsi řád, vyplynou na povrch odhalení tak hrůzná, že by se nemohla odehrát ani v tom nejšílenějším snu... (www.dominoknihy.cz)
Série
Recenze
Žádné komentáře:
Okomentovat
Hlavně slušně :)