Slyším tikot a vím, že to nezastavím,i kdybych chtěla sebe víc.
Měla jsem říct po čem toužím,
teď je pozdě a nemám nic.
Slyším tvůj dech, tvoje slova,
přehrávám si ty chvíle zas a znova.
Cítím tvůj dech, tvoje dlaně,
za vzpomínky platím smutkem daně.
Slyším tikot a vím, nemám na to sílu,
i kdybych chtěla sebe víc.
Měla jsem ti věřit, mít víru,
teď je pozdě a já nemám nic.
Slyším tvoje slova, tvůj dech,
vlastním mlčením překročila jsem břeh.
Cítím tvoje dlaně, tvůj dech,
jsi jen vzpomínkou v mých snech.
Slyším tikot a vím, není cesty zpět,
i kdybych chtěla sebe víc.
Byla jsem zbabělá chtít svůj svět,
teď je pozdě a nemám nic.
Slyším tikot a vím, je pozdě vzít to zpátky,
i kdybych chtěla sebe víc.
Bez pravdy je život lásky krátký,
a teď je pozdě, nemám nic.
Ja moc poéziu nemusím, no tvoja báseň je krásna a môžem povedať že aj silná :)
OdpovědětVymazatděkuji :)
VymazatTo zni jako tezka deprese. Kazdopadne basen je opravdu povedena. Mam z ni depresi :D dekuji pekne :D
OdpovědětVymazatNa druhou stranu, já už se cítím lépe ;) Ale rozhodně jsem neměla v plánu tu depresivní náladu hodit :D
VymazatAle ne, dělala jsem si legraci :D Je to vážně pěkné :)) Kdyby takovéhle básně byly v kanonu literatury k maturitě, tak jsem v pohodě... :( :D
Vymazat