neděle 2. února 2014

RC Review: Na čem záleží

Originální název - Heart of the Matter
Autor - Emily Giffin
Počet stran - 400
Vydáno - vyjde 5. 2. 2014
Nakladatelství - Domino

Recenze

Občas se v životě vracíme k jedinému momentu, který byl tak nenápadný a přitom tam byl ten zlom, kdy došlo ke změně. Ke chvíli, momentu před osudovým zvratem. Tessa si myslela, že není tou ženu, která by se vracela do minulosti. Bývala vděčná za to co má. I Valerie byla odhodlaná žít současností a hledět do budoucnosti. Jeden telefonát dokáže změnit život obě ženám, aniž by se kdy dřív potkaly.

Tessa žije s Nickem ve spokojeném manželství. Mají dvě krásné děti a všechno je tak, jak má být. Tessa je vděčná za to, jaký Nick je, obdivuje jeho práci plastického chirurga a nevyčítá mu náhlé odchody, pozdní příchody ani únavu. Věří, že to, co dělá je důležité a má být na co hrdá. Její manželství jí neskrývaně závidí její nejlepší kamarádka Cate. I když jí Tess vždycky říká, že nic není dokonalé, opravdu dlouho věří, že ona a Nick mají něco obdivuhodného. Až do telefonátu na výročí jejich svatby. Od toho okamžiku je všechno jiné.

Valerie celým svým srdcem žije pro svého jediného syna Charlieho. Jako každé matce připadá dokonalý, nádherný a jednoduše geniální. Tvrdou dřinou se dostala tam, kde je, přestože syna vychovává sama. Jedinou pomocí jí je její bratr – dvojče Jason a trochu bláznivá matka. A i když byla většinu času na všechno sama, dokázala vystudovat práva, uchytit se v dobré právnické kanceláři a vydělávat tolik, aby mohla dát Charlieho do dobré soukromé školy. Bohužel musí stále narážet na typy lidí jako je Romy – zazobaná panička, která si myslí, že jen ona a její názory jsou nejlepší. Bohužel Charlie se přátelí s jejím synem a tak mu dovolí strávit jednu noc v jejich domě. Nechtěla, ale co by pro syna neudělala. Z volného pátečního večera se však stává drama, které začne jediným telefonátem, aby jela do nemocnice. 

V tomto románu se propojují životy Tessy a Valerie prostřednictvím Nicka. Ten se v nemocnici stará o malého Charlieho a pomáhá mu vyrovnat se s popáleninami, které utrpěl na obličeji a ruce. Pro Valerii se stává oporou a postupem času si víc uvědomuje, že se jejímu synovi, ale i jí samotné Nick věnuje mnohem víc, než by asi bylo nutné. Na druhé straně se Tessa vypořádává s faktem, že být s dětmi doma není takové, jak si představovala a že měla možná její matka pravdu. Do toho se užírá tím, že i když by neměla a někde ve skrytu duše se jí to příčí, tráví čas bezduchým tlacháním a pomlouváním druhých. A pak je konfrontována otázkou „Co bys dělala, kdyby ti byl manžel nevěrný?“ 

Na čem záleží je román protkaný útržky, které jsou součástí běžného života a nic neříkají, dokud je neposkládáte dohromady. Drobné dílky, které do sebe nečekaně snadno zapadnou. Nenápadně jsou protkány osudy několika postav, které jakoby měly moc druhým hodně dát, ale zároveň si hodně vzít. A takové jednání není bez následků. Emily Giffin ukazuje obě strany manželství, rodičovství. Touhu i strach pohnout se dál. Na jedné straně stojí láska a důvěra, na druhé straně zklamání a hledání síly odpustit. Valerie, Tessa i Nick musí najít sílu postavit se životu čelem. Otázkou zůstává, jestli je lepší zapomenout, odpustit, nebo jít dál a neohlížet se. 

Emily Giffin se nesoustředí jen na hlavní postavy, ale také na ty vedlejší, které nenápadně dotvářejí příběh a vnášejí vlastní názory a zkušenosti na nastalou situaci. Ať už je to zahořklost po rozvodu, neutuchající láska po mnoha letech nebo tajemství a přetvářka zlaté klece. Jako by se snažila říct, že nic není stejné. Pokaždé se můžeme rozhodnout po svém, jinak než druzí a neznamená to, že je to špatně. Autorka ve mne zanechala pocit, jakési poselství, že „jít dál, neznamená opustit a zapomenout“.  

Napomíná se, ať nepřehání. Že je to jen další muž, další kapitola jejího neutěšeného milostného života. Opakuje si, že je vždycky lepší vědět, než si něco namlouvat – dělat si plané iluze je to nejhorší, co se může člověku stát.

3 komentáře:

  1. Ta knížka vypadá hrozně mile :) Tak uvidím, třeba si ji také jednou přečtu, až budu mít náladu!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že to je milé a zároveň drsné. A je až neuvěřitelné, jak můžeš jednu postavu mít ráda a za chvilku jí přeješ, aby jí její chování neprošlo.

      Smazat
  2. Souhlasím s Myanmar, vypadá mile :) nejspíš po ní hned neskočím, ale až jednou nebude co číst..:)

    OdpovědětSmazat

Hlavně slušně :)