čtvrtek 15. ledna 2015

Review: Město policajtů

Originální název - Cop Town
Autor - Karin Slaughter
Překlad - Hana Čapková
Počet stran - 488
Vydáno - 2014
Nakladatelství - DOMINO

Recenze

Atlanta, listopad 1974. Celá společnost prochází změnami, kterým by dřív nikdo nevěřil a snad v ně ani nedoufal. Rasová i genderová segregace ustupuje do pozadí, přesto někteří nechtějí zapomenout na „staré dobré časy“. Zločin zůstává všudypřítomný, některými policisty přehlížený a opomíjený. Do okamžiku, kdy někdo chladnokrevně začne vynášet rozsudky smrti v řadách jich samotných. Maggie cítí, že by měla něco udělat, jenže jak odhalit pachatele, když její bratr, který unikl o vlásek smrti lže? S nováčkem po boku – Kate, se pouští do tajného pátrání po pravdě a skutečném vrahovi.

V Atlantě řádí vrah, který zabíjí policisty stylem, který se nikomu nelíbí. Jedna rána do týlu nebo čela. Jako by šlo o jednoduchou popravu. Když vrahovi nečekaně unikne Jimmy, všichni doufají, že vraždící monstrum dopadnou. Jenže nic z toho, co Jimmy řekne prostě nesedí a Maggie ví, že tady něco nehraje. Kate se náhodou podaří zjistit okolnosti, za jakých došlo k poslednímu úmrtí a tím i nepotvrzenou informaci o Jimmym. Jenže se s Maggie znají sotva pár hodit, a tak na ní tuhle novinku jen tak vybalit nemůže. Všechno se ale začíná komplikovat, když je zastřelen jediný informátor, jedna policistka vážně zraněna a Jimmy se znovu ocitá v bezprostředním nebezpečí. A pak zmizí a zanechá za sebou vzkaz, který všechno otočí vzhůru nohama.




Na atlantském policejním oddělení pracují převážně muži. Bílí muži jako je Terry Lawson, strýc Maggie. Muž, který se neštítí násilý na ženách z vlastní rodiny, který s chutí mlátí podezřelé i informátory, který raději podstrčí důkazy, než aby nechal pracovat spravedlivý soud. Muži jako on vzpomínají na dobu, kdy všemu vládli oni. Kdy bílí muži měli navrch. Tohle všechno a spousta alkoholu z nich dělá lidi, kteří se odmítají hnout kupředu. Pokrok, rasově smíšené služební dvojice a ženy, to všechno chtějí zastavit.

Kate Murphy je na první pohled nádherná mladá žena, která stojí před rozhodnutím – vydržet nebo se vzdát. Přes všechny prvnotní neúspěchy se snaží držet krok s kolegyní Maggie Lawson. Není to jednoduché. Ona sama vyrostla v přepychu, ve čtvrti, kde bylo všechno snadné, kde nebyla chudoba, nedostatek. Dostalo se jí vzdělání, vdala se a byla šťastná. Jenže její manžel Patrick zahynul ve válce a po dlouhém truchlení se Kate rozhodla, že musí něco dělat, něco, co bude mít alespoň nějaký smysl. A tak stojí po boku zkušené Maggie. Jsou jako oheň a voda, odlišnější dva typy žen by se jen těžko hledaly. Paradoxně tohle může být jejich výhoda v boji s předsudky, konzervatismem a zločinci.

Román Město policajtů je výborná klasická detektivka. Přestože se odehrává během několika málo dní, není uspíšená. Všechno má své místo a načasování. Hlavním motivem je sice síla a odhodlání s jakým se policisté pouštějí do hledání vraha, ale vše je vystavěno na pozadí historických sociálních a kulturních změn v celé společnosti. Menšiny dostávají prostor, jsou více vidět, slyšet a stávají se snadnější a  častějším terčem. Rozdíly jsou patrné i mezi hlavními ženskými postavami Maggie a Kate. Jedna je vzdělaná, z vážené rodiny se stabilním zázemín, druhá si pracně snaží vydobýt úctu a uznání vlastní matky. Spojuje je ale ženská síla a odhodlání dokázat, že dokáží víc, než jen stát doma u plotny a prosit o svolení.

Zajímavou postavou je vrah přezdívaný Atlanstký střelec. V knize dostává dost prostoru, a tak si čtenář dokáže udělat představu, proč a koho vraždí. Postupně přicházejí momenty, kdy autorky Karin Slaughter nenápadně naznačuje a dává vodítka, kdo by to mohl být. I tak jsem si ale až do konce nebyla jistá tím, kdo je skutečný vrah.

Karin Slaughter je známá především svými drsnými krimi romány. Tentokrát je to co do zvrhlosti a zrůdnosti vraha slabší, nicméně díky tomu vynikl její spisovatelský talent. V románu Město policajtů se zaměřila především na vzájemnou nenávist lidí, na prostředí, které je utváří a na předsudky v době, kdy se všechno měnilo a pro některé to byla změna nevítaná. Mnozí se cítili podvedeni, zrazeni. Perfektně vykreslila charaktery všech postav, které nějakým způsoběm zasahují do děje aniž by byla zbytečně moc popisná. Kniha má plynulý děj postupně graduje do závěrečného finále, které nechává prostor pro vlastní pokračování. I když se zabývala homosexualitou, smíšenými manželstvími nebo ženskou emancipací, nesklouzla ke cliché, které by celou knihu podkopalo. Jsem velkou fanynkou Karin Slaughter a její knihy mám moc ráda především pro jejich drsnost, přesto bych řekla, že Město policajtů je to nejlepší, co zatím napsala.

„Kurva.“ Bud si zastrčil ruku za opasek kalhot. „Když jsem tady začínal dělat, úplně každej negr v Atlantě sklonil hlavu, když jsem kolem něj prošel. Teď si tady vykračujou, jako by jim to tu patřilo.“

2 komentáře:

  1. Do teď mě autorka příliš nezajímala, ale tahle kniha mě díky Tobě hodně zaujala! :)

    OdpovědětVymazat
  2. To jsem ráda. Sama jsem se k ní propracovala docela pozdě, ale vůbec nelituji :)

    OdpovědětVymazat

Hlavně slušně :)