Pomalý start, ale stále čtu

Asi jste si všimli, že poslední dobou nepřidám recenze tak často, jako dřív. Bohužel, je to tak. Koncem loňského roku jsem změnila práci a od té doby mám méně a méně času na čtení. 90 procent času trávím za volantem a projíždím celou republiku. To, co jsem najezdila za posledních sedm měsíců, jsem nenajezdila za celou dobu, co mám řidičák. A to mám velice vstřícné rodiče, takže není problém si půjčit auto a někam jet. Řeknu vám, že teď jsem ráda, když nikam o víkendu nemusím a jsem doma. Už jsem se dostala do stádia, že si otevřu doma pivo, uvařím si, najím se, udělám nezbytné věci a jdu spát. Ale zpět ke knihám :)

Samozřejmě, že čtu a stále se držím knih, které mám ráda. Tedy především žánrem. Ale možná byste se divili, kolik poučení i dospělý člověk najde v dětských knihách. Takový Bertík a čmuchalo je skvělou ukázkou toho, jak se dá správně ukázat dítěti, že rozvod nemusí být nutně něco špatného a jak přijmout nové partnery rodičů. Recenzi na tuhle báječnou knihu najdete tady. Teď na mě čekají dvě velmi zajímavé „dětské“ knihy – Pax a Hůl prokletí a Pax a Grim přízrak.

Mnohé knihy recenzuji přímo pro Magazín Neoluxoru, takže recenze najdete na jejich blogu. Z těch několika je to třeba moc hezká kniha Kavárna na pláži od Lucy Diamond. Přestože jde o romantický příběh, je to kniha i o tom, jak nás utváří společnost, rodina a jak mnohdy děláme to, co chtějí a očekávají oni, jenže to nejsme my. 

Trochu z jiného soudku je kniha 21 tajemství úspěchu. Řeknu vám, že při čtení jsem měla pocit, že vlastně dělám všechno špatně. A svým způsobem mě to nakoplo k tomu chtít změnu. Udělat něco, díky čemu budu nejen „úspěšná“ ale i šťastná. Protože o tom tahle malá knížečka je. Nejen o úspěchu, ale i o štěstí a spokojenosti.

Od jednoho z mých nejoblíbenějších autorů, Steva Berryho, vyšla kniha Lincolnův mýtus, a i když má něco málo přes pět set stránek, měla jsem ji přečtenou během chvíle. Samozřejmě že se jedná o fikci, ale protože vím, že Steve Berry staví na skutečných událostech, neubránila jsem se pocitu, že by to všechno mohla být pravda. Dobrá, v poznámce je napsáno, že ne, ale toho pocitu už se jen tak nezbavím.

Zatím poslední, co jsem recenzovala (ne četla) je naprosto úchvatná kniha TY od Caroline Kepnes. Vážení, já se ráda „bojím“ a čtu knihy, jejichž stránky jsou nasáklé krví, ale tohle, tohle je něco naprosto jiného. Tak zaprvé, je psaná v du-formě, což je značně neobvyklé a zadruhé, Joe, hlavní hrdina je … On prostě je. A vlastně to není hrdina, jenže značnou dobu se neubráníte pocitu, že je sice trochu vyšinutý, ale že by si zasloužil svou lásku získat. TY je jednou z mála knih, kterou jsem četla hned dvakrát. K utřídění myšlenek mi totiž nestačilo jen nad příběhem přemýšlet, ale musela jsem být s Joem znovu. Trochu mě tahle kniha odstavila od sociálních sítí, protože – co když se někdo dívá?

Taky jsem četla knihy Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu od Evžena Bočka. Obě knihy jsou neuvěřitelně vtipné a neubráníte se smíchu. Možná se budete smát i nahlas, jako já. Hodně mě to bavilo. Všechny postavy jsou tak skutečné, přesně vidím hradní kuchařku jak se ne tak moc potajmu opíjí ořechovkou a paní „vévodkyně“ hledá v katakombách strašidla. A ubohá Marie se na tohle všechno dívá a říká si, zda má tohle všechno zapotřebí. Zdědit hrad podle všeho není úplně to pravé ořechové a ořechovka to fakt nespraví.

Momentálně čtu od Lucy Adams knihu Bez duše. Její styl vyprávění mi je opravdu blízký a i když se jedná o knihu plnou nadpřirozena, líbí se mi to. Tenhle žánr běžně nevyhledávám, ale Bez duše je plné ironie, humoru, narážek a dvojsmyslů. Pevně věřím, že kniha skutečně vyjde. 

Nedávno jsem začala spolupracovat s Audiotékou a přišla jsem na chuť různým audioknihám. Momentálně se blížím ke konci s poslechem knihy Králova řeč a čeká na mne hodně známý příběh Forrest Gump. 

A poslední, o co se s vámi podělím, je mé nové tetování. Kdo mě trochu víc zná, ví, že tetování je jedním z charakteristických znamení. Myslím, že tím bourám předsudky o nudných ušlápnutých knihomolech. I když ... některá mají cosi společného právě s mou vášní ke knihám. Fotku přidám, až se mi umoudří internet. :)