Jarní dumání #2

Knižní doupě

Další týden a další "Jarní dumání" hostované SYKI. Tentokrát na velice zajímavé téma - "Milostné trojúhelníky". Ožehavé téma, nemyslíte? Prvně jsem si myslela, že se do něho nebudu pouštět, protože těch opravdových knižních milostných trojúhelníků jsem moc "nezažila", ale pak jsem v paměti zapátrala a několik se jich objevilo, takže jsem si řekla, že se do toho pustím. A nejen do těch knižní. Když se podívám kolem sebe, je to docela aktuální téma.

Jak vypadá ten pravý milostný trojúhelník? Povětšinou to v knize vypadá následovně. Ona - milé děvče, on - hodný, nesmělý a pak ON - ten co se nebojí, úžasný, charismatický, k "nakousnutí", bere si co chce. Takže ON si vybere JI a on se jen dívá, jak mu mizí před očima. A teď, důraz kladen na rozdílné charakterové vlastnosti i vzhled, a jen ona se musí rozhodnout, který získá nakonec její srdce. Který z nich si zaslouží její lásku, který ji opravdu miluje. 1 + 1 = 3 Řekla bych, že to je ten typický příklad. Pak jsou tu různé obměny, nicméně pořád je to o tom samém. Takové typy trojúhelníků jsem čítávala během puberty, ve dvanácti, kdy jsem od reality utíkala k dívčím románům a toužila být tou, o kterou bojují. Dnes mi ty knihy připadají až směšné, přitažené za vlasy, ale před deseti dvanácti lety to bylo to pravé. Vždycky se tam našel nějaký "bad boy", který si mě okamžitě získal, mnohdy ho i samotná hrdinka chtěla změnit, nevšímaje si úžasného hodného kluka hned vedle sebe. Někdy ji získal, někdy ne.

Jenže dnes nestačí trojúhelník. Mnohdy narazím na knihu, kde je to jak "nekonečný seriál" - každý s každým. Stačí chvilka nepozornosti a ona není s ním ale s ní a pak zase s oním. Prostě zmatek a z trojúhelníku je najednou mnohoúhelník, kde nestíháte sledovat proč se kdo s kým rozchází a zase dává dohromady. Orientace tady hraje pramalou roli, věrnost jakbysmet. Ačkoliv si nemyslím, že by reálný svět takový byl. Proto moc nerozumím, proč je nám čtenářům předkládán takový svět. Rozhodně my holky nejsme jen prostoduché slečinky, co touží po nějakých milostných zápletkách i v životě. Dobře, nevyhne se tomu asi žádná z nás. Občas se stane, že si vybereme "záporáka", i když je vedle nás ten "pravý", ale to nic nemění na faktu, že knihy jsou plné milostných troj - čtyř - xxx- úhelníků.

Ale abych všem těm zamotaným úhelníkům nekřivdila. Kathy Reichs představila svou hrdinku Temperance jako normální dospělou ženskou, která přes všechno do jednoho takového mnohoúhelníku vpadne. Abych vám to trošku přiblížila. Tempe chodí s Ryanem, nějakou dobu k sobě hledali cestu, vzdálenost a překážky v podobě rozdílného místa bydliště nějakým způsobem vyřešili. Ryan léta za Tempe do Karolíny, Tempe za Ryanem do Quebecku. Ovšem problém nastává ve chvíli, kdy odloučený manžel Tempe dojde k závěru, že by se nemuseli rozvádět, ale zkusit to spolu.

No, nakonec vše dopadne dobře, a onen manžel si najde mladou přítelkyni, ale jak už to tak bývá, trochu to ten jejich vztah "pocuchá". Jelikož se jedná o sérii všechno se vyvíjí. Jednu dvě knihy jsou spolu, pak se rozejdou, Ryan je v utajení, vše se urovná a na scénu přichází nově objevená dcera Ryana. Pro všechny velká novinka a jelikož má Ryan pocit, že by ty roky měl bývalé přítelkyni a dceři vynahradit nastává problém, který vrcholí rozchodem s Tempe. Nicméně jsou to dospělí lidé a postupně si věci vyjasňují a já jen doufám, že se dočkám knihy, kde se vezmou :o) 

Na druhou stranu mne dokáže neuvěřitelně unudit kniha, kde je hrdinka šťastně zamilovaná od začátku do konce, kde je všechno tak přeslazené, že máte pocit, že všechen ten med co nevidět začne odkapávat ze stránek přímo na vás. Ano, ať je s jedním (jednou, co záleží na orientaci, že?), ale ať k sobě hledají cestu, ať se klidně na začátku nenávidí, jdou si po krku. Příběh se většinou vyvíjí, tak by nebylo od věci, kdyby se vyvíjel i vztah těch lidí.

Měla jsem dojem, že bych měla nějakým způsobem vyjádřit svůj postoj k tomuto "trendu", ale rozhodla jsem se nemoralizovat. Život je život, ať knižní nebo ten skutečný a prostě si ho jen užívejme. :o)

Čtení a lásce zdar!