středa 21. srpna 2013

Review: Robokalypsa

Originální název - Robopocalypse
Autor - Daniel H. Wilson
Počet stran - 376
Vydáno - 2013
Nakladatelství - Knižní klub

Recenze

Nová válka zničila všechno, až na jednu věc - odhodlání, touhu žít a lidskost. Boj člověka proti stroji. Boj o místo, boj o život, o vlastní myšlenky. Je možné, aby tyto dva druhy mohly žít spolu? „Dva spolu nemohou žít, pokud je jeden z nich na kolenou.“

Příběh knihy začíná vyprávění v současnosti v nespecifikované době, vrací zpět do minulosti.  Od okamžiků, které byly rozhodující a důležité pro vývoj Nové války. Hlavní postava Cormac “Koumák” Wallace vypráví události, které zachytila technika - roboti, kamery apod. - a přidává své vlastní postřehy a dodatky o vlivu na Hodinu H a Novou válku. Zdánlivě nesourodé příhody tvoří páteř příběhu, který je až děsivě realistický.


Stvoření samostatně myslící umělé inteligence, po tom lidstvo touží celá léta, a když se to nakonec povede, je to daleko přesahující doufání a představ, které jsme mohli mít. Co ale dělat v případě, kdy je tahle “inteligence” autonomní jednotkou, je chytřejší než lidstvo samo a rozhodlo se využít nás proti sobě samým? Doktor Nicholas Wasserman stvořil Archonta, který už se rozhodl, co bude dělat. “Vy lidé jste biologické stroje vytvořené k tomu, abyste vyráběly ještě sofistikovanější nástroje. Došli jste až na vrchol evoluce vlastního druhu.” A to by měl být konec lidstva. 

V první části nazvané Izolované incidenty se odehrává přesně to, co název říká. Izolované incidenty po celém světě, kdy se nejmodernější technika vymyká kontrole. Běžné nenásilné typy robotů útočí, zabíjí a zraňují. Každý z těchto okamžiků se odehrává před Hodinou H, za přítomnosti osoby, která se pak stane v určitý moment klíčovou pro celou Novou válku. Nejsilněji na mne zapůsobilo “probuzení” panenky Živěnky, ve které promlouvá sám Archont. Zajímavým detailem byla chvíle, kdy voják americké armády popisoval výraz robota, který před jeho očima spáchal sebevraždu. Co vrtalo hlavou Paulu Blantonovi, vrtalo hlavou i mě - Co se to sakra děje?

V dalších částech je popisována Hodina H, faktory, které rozpoutaly válku i maličkosti, které udržely skupiny lidí naživu. Každá z postav splnila svůj úkol, který ve výsledku zapadl jako dílek puzzle. Po propuknutí války se ukazuje, co přesně doktor Wasserman měl na mysli, když Archonta varoval slovy: “Nejsme tím, čím se zdáme. Lidské bytosti udělají cokoliv, aby přežily. Cokoli.”

Postava Archonta je prakticky okrajová, není fyzická, přesto na mne působila neskutečně nabubřelým dojmem. A vymstilo se jí to, o čem byla přesvědčená, že je na její straně. Další postavy jsou jako každý člověk - šedé. Žádná černá nebo bílá. V každém se našlo něco špatného, v každém něco dobrého. To zásadní pro všechny byla lidskost a odhodlání přežít. Nejsilnějším momentem byl okamžik konfrontace Cormaca a Devět Nula Dvojky. Uvědomění si o čem život je a co znamená žít - být naživu. I když je tohle sci-fi technothriller neubránila jsem se slzám. Celý příběh mi dokreslovala hudba Thomase Bergensena a především Immortal.  

Slyšela jste, co jsem říkal. BAP Jedna se mi díval do očí, než zmáčkl spoušť. Byl ... při vědomí.
Rozumím tomu, že se tady bavíme o stroji. Ale to nic nemění na faktu, že jsem viděl, jak přemýšlí. Viděl jsem jak se rozhoduje k tomu poslednímu činu.

2 komentáře:

  1. Hm, to vypadá dost zajímavě :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Určitě ji zkus. Prvních pár stránek jsem se tím prokousávala, ale vzápětí jsem tomu přišla na chuť.

      Smazat

Hlavně slušně :)