Sean Reilly už měl za sebou spoustu akcí. Těch méně náročných, jako byla současná sledovačka s dlouholetým parťákem, ale i těch, které byly na hranici života a smrti. Teď jde ale o něco víc. Ze záhadného vzkazu se stává soukromá válka, která nemusí skončit dobře. A to, že z ní Reilly vyvázne živý, nemusí znamenat vítězství. Na konci bude nejen Reilly stát před rozhodnutím, které ovlivní zbytek jejich životů. Osobní život Seana Reillyho se od posledního velkého případu ubírá zdánlivě klidným směrem, který narušuje jen plánovaná honosná recepce u hlavy státu v Bílém domě. A pak dostane záhadný vzkaz, který všechno změní. Přesto, že se onen muž, který mu chtěl předat důležitou zprávu, na setkání nedostaví, rozjíždí se nezadržitelný kolotoč událostí, na jejichž konci nezůstane kámen na kameni. I z toho mála se mu podaří zjistit, že i za tímto stojí muž, který vztáhl ruku na jeho malého syna. Muž, jehož kontakty sahají hluboko do CIA a o něm vládní agentury tvrdí, že neexistuje.
Raymond Khoury tentokrát nesahá tak hluboko do minulosti, jako obvykle. I přesto je děj Koncové hry částečně vyprávěn retrospektivně a vrací se jak do období z předešlých knih, tak hluboko do Reillyho zasuté paměti. Ani on sám si neuvědomuje, že nějaké důležité vzpomínky má. Část příběhu je vyprávěna z pohledu samotného Reillyho, část z pohledu záhadného agenta CIA Corrigana. I díky tomu čtenář nahlédne do pozadí všeho, co se děje.
Koncová hra mne překvapila nejen tím, jak je čtivá, ale i tím, že se autor nebál sáhnout na život hned několika postavám, a to i těm stěžejním, čímž ve mně udržoval neustálé napětí. Vlastně až do samého závěru jsem si nebyla jistá, zda tohle bude nebo nebude konec i samotného Seana Reillyho. Drama, smrt a nečekané zvraty, to všechno dokázal spisovatel Raymond Khoury vyvážit silnou osobní linkou, která dává nahlédnout do nitra hlavních postav. 