Posuď knihu podle obalu #22

Nedělní meme od SYKI @Knižní doupě

Zimní oběť - Midvinterblod

Autor – Mons Kallentoft

Počet stran - 448

Vydáno – 2011

Nakladatelství – Host

Anotace

Panuje nejstudenější únor, jaký kdo pamatuje. Za obzvlášť mrazivé noci je nalezeno tělo tlustého muže visící na osamělém stromě uprostřed větrem ošlehané pustiny Östergötlandu. Případem je pověřena mladá inspektorka Forsová, svobodná matka prožívající své osobní tragédie. S kolegy z linköpingské policie musí zjistit, kdo je onen muž a jak se jeho tělo ocitlo na stromě. A kdo je vrah.

Obálka

Je neděle a proto tu je meme "Posuď knihu podle obalu" od SYKI. Pro dnešek jsem si vybrala knížku, která se mi moc líbí a objevila jsem k ní hned 12 zajímavých obálek - Zimní oběť.

A hned začneme anglickou verzí hardbacku s názvem Midwinter blood. Kdybych měla hodnotit obálku jednotlivě, bez ohledu na originál, asi by se mi i líbila. Je zajímavě zkomponovaná. Zimní krajina, lidská ruka, led. To všechno vypadá zajímavě, ale jelikož jsem knihu četla, nesedí mi k ději. Alespoň tedy ta lidská ruka. Ale opravdu se mi líbí jednoduchost nápisu a to postupné krvavé zabarvování. Ze všeho nejvíce se mi líbí horní třetina se zimní krajinou. Ta ve mě evokuje ty správné pocity, jaké jsem měla při čtení této knihy a svým způsobem přesně odpovídá tomu, jak jsem si prostředí představovala.

Další obálka je opět hardback, opět anglický, ale tentokráte podle všeho britský s názvem Midwinter sacrifice. Tady je jasné, kde se inspirace vzala a že je použit originál v trochu jiném odstínu a lehkou úpravou písma a prostředí okolo. Musím říct, že si mi opravdu hodně líbí ledová krusta na nohách oběšence. Je to opravdu příhodné k prostředí, ve kterém se houpe. Vím, trochu morbidní, ale ona ta kniha taková je :o) Rozhodně oceňuji jednoduchost, s jakou pojali celou obálku. Možná bych otočila barevné uspořádání u jména autora a názvu knihy, ale jinak se mi moc líbí.  

Poslední anglickou verzí je paperback. Trochu jiné pojetí, ale stejně stále zajímavý námět a zachování "odkazu" na název. Sice jsem si to zimní prostředí představovala víc zamrzlé, takové "mrazíkovské", ale i tak se mi líbí. Tajemná postava jen dodává nádech záhadnosti. Je to vrah nebo oběť? Tentokrát je název a jméno autora barevně odlišné než u hardbacku. Takhle nějak jsem si to představovala, i když by se mi líbila výraznější tmavší červená. Celkově je to opravdu povedená obálka.

Teď tu máme českou obálku. Ta je asi nejvěrnější kopií originální švédské verze. Hodně se mi líbí barevné provedení. Je jednoduché a přesto hodně lákavé. Doma tuto knihu mám a je zajímavé, že vypadá trochu jinak než tahle. Nápis je stále stejný, jednoduchý, zajímavý font, nicméně jméno autora je decentně ohraničeno dvěma vodorovnými čarami a je umístěno v horní části. Tady je jméno umístěno do jakési kaňky. Je to zajímavý nápad, ale přijde mi, že narušuje jednoduchost celé obálky. Nicméně se mi jinak moc líbí.

Další obálka je z dílny holandského nakladatelství. Co k ní říci. Jako obálka se mi líbí, ale nesedí mi k názvu ani k ději knihy. Připadá mi moc strohá. Prasklina v ledu asi měla být ten bod, na který se čtenář zaměří, ale mě moc neupoutal. Spíš jsem se soustředila na zobrazení mlhy a lesa v dálce.  ta lidská ruka. Myslím, že to by si zasloužilo větší pozornost a možná, kdyby to bylo více v popředí, vypadala by mnohem zajímavěji. Co musím vyzdvihnout je font písma a jeho celkové provedení. Opravdu je pěkné, příjemné na pohled a celkově obálku rozjasňuje.

Z holandska se přesuneme k našim sousedům a podíváme se na německou verzi hardbacku. Hned na první pohled je vidět, že je jiná. Svým způsobem hodně zajímavá. Mne osobně zaujal ten zmrzlý strom. Myslím, že to se jim opravdu hodně povedlo, protože samotný příběh se kolem stromu točí. Použití odrazu je opravdu chytré a obálku to o mnohé obohacuje. U německých verzí jsem si zvykla na jakousi lacinost, ale tady tomu tak není. Nejvíc se mi ale líbí název knihy. Nevím proč, ale připadá mi strašně zajímavý. Jediné co se mi nelíbí je střídání fontu u jména autora. Buď měli použít kurzivu nebo jednoduché písmo, ale ne kombinaci.

A ještě jednou německá verze tentokráte paperbacku. Oproti své tmavé sestřičce je hodně, ale hodně děsivá. Tedy, alespoň mě děsí :o) I když je svým způsobem morbidně krásná. Já vím že to zní divně, ale tohle jsou přesně ty obálky, po kterých se otočím a kouknu se, co je to za knihu. Jsem ráda, že se na obalu nepovalují lidské ostatky, ale pouze krev, která je mnohoznačná. Je znát, že se jedná o paperback, i to, že je to německá verze. Po těch dvaadvaceti týdnech co se okoukáme na obálky už tu německou poznám na první pohled.

Další obálka pochází z Ruska. Řeknu vám, že bych podle obalu nebyla schopna identifikovat, že se jedná zrovna o tuhle knihu.  Samozřejmě azbuka mi nic neříká, ale i tak. Obálka je sama o sobě hodně zajímavá. Protože jsem od přírody zvědavá, zajímalo mě, co znamená "Зимняя жертва". A je to "Zimní kořist". Ale zpět k posouzení obálky. Sice mi tam chybí nějaké tělo a přijde mi, že je moc přeplácaná nápisy, ale jinak je hezká, zajímavá a poutavá. Líbí se mi barevná kompozice a to, že není jen zasněžená, ale jsou tu barevné detaily.

Teď tu máme španělskou verzi. Název "Sacrificio de invierno" je stejný jako náš český, tedy "Zimní oběť", ale jinak je obálka opravdu unikátní. Pořád nevím, jestli se mi líbí nebo nelíbí. Prostě je zvláštní. Na první pohled bych tipovala, že se jedná o nějakou westernovku, ale jak je vidno, opak je pravdou. Nejsem si ani úplně jistá, zda bych si Malin Fors takhle představovala. Nicméně obálka není tuctová a má něco do sebe, co by mohlo čtenáře přilákat. A pokud série zůstane v podobném duchu nejsem proti. Kdo ví, mne by ale asi nezaujala.

Neméně zajímavou obálkou je verze z Portugalska. Je tu patrný jižní nádech, snad i jiná mentalita, ale přesto zůstala obálka zajímavá a neotřelá. Název "Sangue vermelho em campo de neve" . Musím říct, že se mi tahle obálka líbí. Je sice jiná, ale má své kouzlo. Pozadí mi připadá zajímavé, i když možná bych zvolila něco jednoduššího  v souvislosti s velikostí názvu, který zabírá většinu obalu. Takhle je to trochu nepřehledné. Už jsem si všimla na několika verzích slovíčka "Inverno", neboli "Zima", což je označení série, kterou Kallentoft napsal. Každá další je totiž odvozena od ročního období.

Předposlední obálkou je verze z Finska. Je tu znát severská soudržnost a jistý nádech zimy :o) Opět mne zajímalo, jaký překlad názvu byl zvolen. Finské "Sydäntalven uhri" má trochu romantický nádech. První slůvko je totiž Zimní slunovrat, ale to druhé znamená oběť nebo obětování. Takže by se to dalo přeložit jako "Oběť zimnímu slunovratu". Pojetí obálky se mi moc líbí. Je jednoduché, ale přitom výmluvné. Zaujalo mne červené zabarvení stromu, ale to je přesně to, co se mi na mnohých knížkách líbí. Náznak něčeho, co se bude odehrávat v knize. Ale ze všeho nejvíc se mi líbí styl jakým je napsán název.