neděle 26. srpna 2012

Review: Manhattan je můj život

Manhattan je můj život – Manhattan is My Beat (Rune #1)
Autor – Jeffery Deaver
Počet stran - 230
Vydáno – dotisk 2012
Nakladatelství – DOMINO

Anotace

Hrdinkou dvou detektivních příběhů je dvacetiletá, trochu výstřední Rune, která se řízením osudu ocitne v soukolí brutálních vražd, mezi profesionálními zabijáky a lidmi z pokraje společnosti, kde se sama stává vyhlédnutou kořistí. Rune zjišťuje, jestli dávno zapomenutý film náhodou neskrývá klíč k milionové kořisti z bankovní loupeže, kterou nikdy nikdo nenašel. Proč byl zavražděn stařičký pan Kelly, který si videokazetu s tímto filmem půjčoval stále dokola? A jak se Rune vypořádá s vrahem, který už dal najevo, že za sebou nehodlá nechávat žádné svědky?

Recenze

První díl trilogie začíná v New Yorku, kde dvacetiletá Rune svou výpravou za dobrodružstvím rozpoutá peklo, které ani ona sama není schopna jen tak lehce zastavit. Rune je takové malé velké dítě. Žije v pohádkách, život je prostě takový jaký je a ona sama se o nic víc nestará. Žije nezávislým životem a nechce na tom nic měnit. Pracuje ve videopůjčovně, v zastrčeném krámku, kam se vrací starý pán pro jednu a tutéž videokazetu – Manhattan je můj život - , který je natočen podle skutečné bankovní loupeže. Jenže pan Kelly je zavražděn přesně ve chvíli, kdy Rune stojí v hale jeho domu a snaží se k němu dozvonit. Rune tak stojí tváří tvář mrtvému muži a záhadě, proč by někdo chtěl zrovna jemu ublížit.

Do příběhu zasahuje hned několik vedlejších postav. Ať už se jedná o nového přítele Richarda, kolegy z práce, policejního detektiva, kolegyně z práce, která ji měla připravit o práci, nebo záhadný nájemný vrah Haarte, či muž, který Rune sleduje na každém kroku. Základní linku protíná jakýsi pohádkový svět ve kterém Rune žije, její Jiný svět. Svět, který postrádá logiku, kterému nikdo jiný nerozumí a popravdě, ani rozumět nechce. Což je pro samotnou Rune těžké, protože všechny ty příběhy jí pomáhají přežít v tom velkém opravdovém děsivém světě. A děsivý si ho dělá sama, protože její výprava za  „dobrodružstvím“ se jí opravdu vymkne kontrole.

Rune, jako hlavní postava, neuvěřitelně táhne celý děj. Když mluví sama se sebou, je to jako by k sobě promlouvalo její dětské a dospělé já zároveň. Její naivita a laskavost ji dostávají do potíží a i nedochvilnost, která ji nikterak nepomáhá v práci. Je to taková postava, která ani zdaleka není prototypem hlavního hrdiny, někoho, komu by jste svěřili svůj život do rukou. Nicméně, je to svým způsobem hodně sympatická mladá holka, která prostě chce svůj šťastný konec, tak jako v pohádkách. I když, jako ona sama říká, i pohádky nekončí dobře.

Kniha hodně čerpá ze starých filmů, filmových hvězd čtyřicátých a padesátých let, což příběh jednoznačně obohacuje. Ukazuje i současný Manhattan a všechny ty změny, které se od té doby staly. Současný je nicméně relativní pojem, protože kniha byla poprvé vydána v roce 1988. Takže je to pořádně starý román a přesto zůstal neuvěřitelně aktuální. Samozřejmě dneska si asi nikdo VHS nepůjčuje, snad doma ani nemá video, nicméně krom tohoto detailu je kniha a její příběh současný. Kdo by neskočil po filmu, který byl natočen podle skutečné loupeže a ještě se mu navíc naskytly indície k objevení ukrytých peněz?

Jelikož je to opravdu krátký román, dá se říci, že jsem ho přečetla na jeden zátah, nebo spíše dva. Dala jsem si mezi čtením šlofíčka :) Kniha se čte velice dobře. Pasáže jsou znatelně rozdělené na vraha, Rune a další, kteří příběh do značné míry ovlivňují. Jak už to Jeffery Deaver umí, vrah se pohybuje všude kolem aniž by o tom měl čtenář ponětí. Pomalu se přibližuje k Rune a pak „prásk!“, všechno je jinak. Ze začátku mi moc neseděla Rune, její naivita a možná i jakási hloupost, ne ve smyslu toho, že by nebyla chytrá, to vůbec ne, ale spíš v tom, jak žila. Přesto to byla uvěřitelná postava, snad i více, než kdyby to byla sebevědomá holka, co se úmyslně pouští za dobrodružstvím, odhalováním vrahů a podobně.

Přestože u nás kniha vyšla dohromady s druhým dílem „Smrt pornohvězdy“, rozhodla jsem se recenze rozdělit. Psát o dvou dílech by bylo docela složité a hlavně, každý je z jiného období, s „jinou“ Rune, jak už jsem vypozorovala, jelikož třetí díl jsem četla a i zrecenzovala.

Jak se ...“
Nedořekl. Rune, která ještě pořád lapala po dechu, vzhlédla.Symington zíral ke dveřím. Někdo v nich stál. Že by Frajer? Rune zamžikala a vyškrábala se na kolena.
Ne... Díkybohu... Byla to Symingtonova dcera Emily.
Rune byla tak ráda, že ji vidí, že chvíli trvalo, než se jí v hlavě rozezněly varovné zvony. Jak to tu Emily našla? Copak mě sledovala?
Počkat, tady něco nehraje.
Symington ji pustil a začal couvat.

2 komentáře:

  1. Pěkná recenze :) Tohohle spisovatele znám, i když od něj moc knih nečtu. Tahle mě zaujala ředevším "použitím" starých filmových hvězd, protože to je téma, které mě celkem baví a zajímá :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jak je asi patrné, já Deavera přímo miluji. Je to až ujeté, ale nemůžu si pomoct. :)

      Smazat

Hlavně slušně :)