sobota 13. července 2013

Letní dumání 2 - Erotická kanonáda

Knižní doupě
"Erotická kanonáda" je téma, které se mi moc líbí. Ne že bych toho přečetla z tohoto žánru hodně, ale co si budeme povídat. Po vydání Fifty Shades se s erotickými romány roztrhl pytel. Podle mě je ale důvod jediný. Do veleúspěchu se nakladatelům nechtělo riskovat s knihou, která by ve výsledku mohla zůstat ležet na pultě knihkupectví a jen by se na ní prášilo. A pak přišlo Fifty Shades a byl z toho nečekaný boom.


Jelikož byl první díl Fifty Shades jedinečný svého druhu, byla jsem z něj neskutečně nadšená. Našlo se pár "much", ale dokázala jsem je překousnout, i když ty samé bych jiným autorům u jiného žánru neodpustila. Jenže pak jsem začala číst díl druhý v angličtině a nějak jsem začala pochybovat o schopnosti autorky najít jiné slovní obraty a pomalu ale jistě jsem se u čtení nudila. I když je moje angličtina hodně slabá, po přeložení několika slov jsem si se slovní zásobou vystačila. Skončila jsme někde za půlkou a neměla jsem sílu číst dál. Knížku mám i v češtině a asi až nebudu mít co jiného číst, možná se k ní vrátím, ale zatím to nemám v plánu.

Na vlně úspěchu se svezla i Sylvia Day se sérií Crossfire. Původně jsem neměla v plánu si tyhle knihy přečíst, ale po únavném čekání na vlak jsem si odskočila na hlaváku do Neoluxoru a knížku si koupila. První díl se mi hodně líbil, sice se v některých bodech podobal Fifty Shades, ale autorka ukázala, že i v eroticky laděném románu lze využít květnatost jazyka a nemusí se uchylovat ke stále se opakujícím odstavcům. Hlavně se mi ale líbila dostatečná dávka romantiky. Za měsíc a půl by měl vyjít třetí díl a rozhodně je to knížka na mém to-read listu.

Nedávno jsem koukala, kolik erotických románů pro ženy najednou vyšlo - Barvy lásky, Jmenuji se X, Hrana rozkoše, 14 podob touhy a další. Ale co mě nejvíc udivilo a zároveň potěšilo, kolik žen se nebojí a nestydí i tyhle knihy číst třeba v metru. Minimálně jednu denně takovou potkám. Ano, i já jsem Fifty Shades četla v metru. Vlastně jsem potkala i pár zástupců opačného pohlaví. 

Momentálně nemám v plánu číst kromě Crossfire něco jiného, ale tyhle knihy společnosti dali hodně. Především bych řekla, že se otevřeně začalo mluvit o ženách a jejich touhách. Třeba je to jen můj pocit, ale myslím, že spoustě žen tyhle knížky dodaly odvahu říct co chtějí. A to není vůbec špatné. I kdyby byla kniha nudně napsaná a měla takový vliv. Osobně jsem ráda, že takové knihy na trh přišly, protože pokud ztratíte zábrany takovou knihu číst veřejně, možná to otevře i něco ve vás a dodá vám to odvahu - nejen co se erotických tužeb týče.

Takže číst nebo nečíst erotické romány? To je jen  na vás. Pokud bude knížka zajímavě napsaná, nebude kopírovat ostatní a nebude tomu chybět zajímavý příběh, jsem ochotná si ji přečíst.

4 komentáře:

  1. Vidíš, sérii Crossfire jsem ještě pořád nečetla, ačkoliv mi ji Axia několikrát doporučovala. A koukám, že se obě shodujeme v tom, že erotická literatura ženám dodal odvahu říct si o to, co by se jim líbilo. Akorát já osobně mám třeba problém s tím, že by se taková literatura měla číst v MHD. Nepřijde mi to vhodné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Crossfire si určitě přečti :) Opět, ne každému se to líbí, ale musíš posoudit sama.
      Já sama jsem se čtením v MHD neměla problém, přeci jen Praha je dost inkognito, takže mi to nevadilo, ale číst to na menším městě, asi bych si to rozmyslela. I když spousta takových knížek opravdu patří za zavřené dveře.

      Vymazat
  2. Asi bych se při čtení erotické literatury například u dětského logopeda hodně styděla. Teď jsem dočetla Nespoutanou - Barvy lásky a dalo by se říci, že je o hodně lepší než Padesát odstínů. Ale zase jsem nečetla Crossfire, takže nemám další srovnání.

    OdpovědětVymazat
  3. Já s erotickými romány trochu bojuju. Mám totiž dojem, že jsem vnitřně nedospěla do stádia, kdy bych je dokázala nějakým způsobem ocenit. Pro zajímavost si možná přečtu právě zmiňované Fifty Shades, ale nevím nevím, jestli mě osloví.

    OdpovědětVymazat

Hlavně slušně :)