neděle 8. září 2013

Review: Ptáčník

Originální název - The Birdman (Jack Caffery #1)
Autor - Mo Hayder
Počet stran - 345
Vydáno - 2003, 2013
Nakladatelství - Domino

Recenze

Na staveništi londýnského předměstí je učiněn hrůzný nález.  Těla pěti dívek, které jsou ve značném stavu rozkladu a mají na sobě viditelný ypsilonový řez. První úvahy sice míří k nevydařenému vtipu mediků, ale po ohledání je jasné, že pravda bude někde jinde. A když se dostanou na stůl patologovi, ten učiní další zajímavý objev – uvnitř hrudní dutiny vrah umístil živého tvora – ptáka.

Jack Caffery se obrazu hrůzného nálezu dlouho nemůže zbavit. Podle všeho se objeti kromě jedné nebránily, nenesou žádné jiné stopy obraných zranění, pohlavní styk byl pravděpodobně dobrovolný, ale jak všechny zemřely? Kdyby nedošlo k náhodnému odkrytí zeminy na staveništi, nikdy by se o dívkách nevědělo. Všechny se živily svým tělem, byly závislé na drogách, nebo to tak alespoň ze začátku vypadá. Jacka trápí ještě něco. Jak je vrah donutil, aby se nehýbaly?


V soukromí to nemá o mnoho jednodušší. Jeho přítelkyně Veronika se začíná chovat divně, narušuje jeho osobní prostor a Jack má pocit, že by to měl co nejrychleji ukončit. Jako by ale nestačilo, že už si lezou na nervy, Veronika má podezření, že se jí opět vrátila rakovina. Jak se s ní v takový okamžik může rozejít? A k tomu všemu ho stále pronásleduje Penderecki. Soused, o kterém si Jack myslí, že má na svědomí jeho bratra Ewana. Na všechno má Caffery jedno řešení – láhev whisky. 

V případu „ptáčníka“ zastává Caffery odlišnou teorii než celý policejní sbor. Od velitele dostal několik dní, aby svou teorii potvrdil nebo se připojil k ostatním. S kolegou Essexem se pouštějí do hledání v blízké nemocnici. Podle všeho vrah měl alespoň částečné chirurgické znalosti. Patolog přijde s možnou teorií, obětem byl aplikován heroin do mozkového kmene, čímž nastala okamžitá smrt, což znamená, že se oběť při styku nebránila, jelikož byla mrtvá. Cafferymu je jasné, že najít nekrofila nebude tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. A možná to není všechno, s čím se budou potýkat.

Jack Caffery je zahořklý přesto odhodlaný chlap. Celý život se honí za odpověďmi, které by mu odhalily pravdu o zmizení jeho malého bratra Ewana. Stejnou ctižádost projevuje i v práci. Přestože jeho profilování londýnskému oddělení moc nevoní. Caffery podle všeho nemá úplně zdravý vztah k ženám, ale i k sobě samému. V jeho životě se pohybuje velké množství žen, kterým nerozumí, které nerozumí jemu, a přesto je mezi ním a jednou z nich zvláštní pouto. Jack totiž na ženy působí zvláštním kouzlem, kdy má každá tendence klopit oči a rudnout. On si toho však nevšímá, jako by nevěděl, jakou moc má.

Autorka v první knize s Jackem Cafferym otevírá téma, které v thrillerech a všeobecně v knihách není obvyklé. Sexuální úchylky, které jsou pro běžného člověka nepochopitelné. Přesto dokázala příběh vyprávět tak, že ukázala i myšlenkové pochody člověka, který touto úchylkou trpí. Jaký může být vývoj, jaká maličkost může stačit k tomu, aby se ze spořádaného občana stala zrůda schopná vraždy. 

Autorka má neuvěřitelnou schopnost vykreslit situace do sebemenšího detailu, kdy míchá dohromady hrůzy, které si snad ani neumíme představit s běžnými okamžiky. Mo Hayder se v tomto žánru řadí mezi hrstku autorek, které dokázaly předstihnout i mužské kolegy – brilantností děje, směsí děsu a hrůzy a v neposlední řadě, schopností čtenáře uchopit a nepustit, dokud se nedostane k poslednímu slovu knihy.

Essex zavrtěl hlavou. "Už vím, proč to vypadá, že je neznásilňuje. Nechutný hajzl."
"Proč?"
"Víš, koho máme před sebou, Jacku?"
"Ne. Koho máme před sebou?"
"Nekrofila. Ryzího, nefalšovaného nekrofila." 

3 komentáře:

  1. Pořád si říkám, že se s Mo Hayder musím seznámit - ale vždycky to odložím. Já se totiž jejích knih bojím:) Stačí mi, jak dlouho se vždycky vzpamatovávám z thrillerů od Karin Slaughter:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda, zrovna tenhle díl je opravdu neskutečný, ve smyslu jaké nechutnosti autorka vytáhla na světlo. Ale myslím, že je to zároveň jeden z nejlepších románů jaký jsem kdy četla.

      Vymazat
  2. Páni, to vypadá dost zajímavě, o této knize jsem ještě neslyšela. Ráda si ji přečtu, pokud na ni narazím v knihovně :). Líbila by se určitě i mojí babičce, ta má takové knihy nejraději :D.

    OdpovědětVymazat

Hlavně slušně :)