Originální název - Inferno (Robert Langdon #4)
Autor - Dan Brown
Počet stran - 424
Vydáno - 2013
Nakladatelství - Argo
Recenze

Uznávaný americký profesor a symbolog Robert Langdon se probouzí v nemocnici a netuší, kde je a proč tam je. Cítí jen neskutečnou bolest hlavy a neustále se mu do mysli vrací obraz zmučených hříšníků topících se v lávě, z břehu na něj mluví záhadná žena s amuletem na krku a nabádá ho, aby něco našel. Mladá doktorka Sienna Brooksová mu vysvětlí, že se dopotácel do nemocnice se střelným zraněním na hlavě, mumlal „very sorry“ a omdlel. Teď už je v pořádku, ale pravděpodobně bude mít následkem otřesu amnézii a jeho mozek s ním bude hrát zapeklitou hru, kdy se bude snažit zpracovat události, které se mu přihodily. Když si uvědomí, že je uprostřed Florencie, dojde mu, že potřebuje znát odpovědi. Než se stačí spojit s někým, kdo by mu vysvětlil, co se stalo, dostane se do nemocnice žena, která prvně zastřelí místního doktora a pak se snaží zabít i jeho se Siennou.

Někde jinde, v jiný čas stojí ta krásná stříbrovlasá žena proti muži, který jí předkládá návrh jak zachránit lidstvo. Hrozivý plán, jak zastavit nezadržitelné zalidňování planety. Tento muž připomíná, že jsme chytřejší, lepší, ale nepoučitelní. Příroda si s tím vždycky poradila, teď je řada na nás. Na někom, kdo udělá odvážný krok a zarazí katastrofu, která se potichu blíží. Machiavelli za přirozený způsob, jímž se svět očišťuje, označoval morové epidemie. Má snad na mysli, že by se měl do světa vypustit mor? Přeci něco takového nemůže myslet vážně. Konec může přijít v podobě, jakou nikdo nečekal. V podobě, kterou je schopen vytvořit pouze člověk.

Inferno je na první pohled typickým románem Dana Browna. Zůstává věrný svému stylu, svým zápletkám. Kdo už od něho přečetl alespoň dvě knihy, nebude překvapen vývojem, který mu kniha představí. Přestože je to částečně na škodu, nemohu říci, že by mi to nějakým zásadním způsobem vadilo. I když jsem doufala, že se třeba mýlím a „pachatelem“ bude někdo jiný. Na druhou stranu má Brown nepopiratelný talent v popisu nádherných historických architektonických, literárních či uměleckých skvostů.

Nicméně, přes závažné téma se autorovi podařilo do knihy zapracovat i humor. Sarkastické a vtipné dialogy dodávají knize šťávu a posouvají ji kupředu. A nelze opomenout, dynamiku ústřední dvojice – Roberta a Sienny.
„A Vatikán to vidí jinak.“
„Do značné míry. Vynaložili ohromné množství energie a prostředků na to, aby v zemích třetího světa rozšířili víru, že antikoncepce je zlo.“
„Jistě,“ Langdon se vědoucně usmál. „Kdo jiný by měl poučovat lidstvo o sexu, než parta osmdesátníků, kteří strávili život v celibátu, že?“
Už abych ho měla doma! :)
OdpovědětVymazatTrochu jsem se toho bála, ale líbilo se mi to :) Doufám, že si to taky užiješ.
VymazatMini, moc se omlouvám, tvůj komentář jsem omylem smazala :(
OdpovědětVymazat"Od Browna jsem četla pouze dvě knížky ale jako autora jsem si jej naprosto zamilovala! Máš pravdu, že jeho knihy jsou v podstatě stejné, tím jak jsou napsané ale moc se mi na nich líbí právě to jak popisuje veškeré historické a umělecké díla! Možná by se dalo říci, že jeho knihy jsou svým způsobem i vzdělávací!
Na Inferno jsem se moc těšila a opravdu už se nemůžu dočkat až si to přečtu! :) "
Mě osobně hrozně nalákal na Danta a Božskou komedii. Jeho přiblížení právě takových historických věcí mě baví nejvíc. :)